Zatím se ale nedohodli, jak toho dosáhnou, takže celý program je na vodě.
Zdeněk Škromach, jeden z klíčových ministrů, který by měl ušetřit nejvíce, navíc není škrtům v rozpočtu svého úřadu příliš nakloněn.
Jeho ministerstvo práce má v letech 2006 a 2007 uspořit na sociálních dávkách a nemocenské 11 miliard korun. "Není to moc reálné," říká Škromach.
Příští týden sice nese na vládu návrh na snížení životního minima, ale chce o něm ještě debatovat. "Sociální demokracie si musí položit otázku, jestli je to nutné. Některým skupinám lidí se tím sociální dávky sníží," říká.
Změny se mají dotknout hlavně rodin s více dětmi a lidí, kteří nespolupracují s úřady třeba při hledání práce. Posledně jmenovaným by životní minimum, od kterého se počítají sociální dávky, kleslo pod dva tisíce korun měsíčně. Rodinám by už každé další dítě přinášelo od státu méně peněz.
Poměrně štědré sociální dávky je totiž dnes motivují k tomu, aby zůstávali raději doma bez práce. "Sociální dávky v kombinaci s vysokým zdaněním práce udržují chudší vrstvy v pasti chudoby," varoval tento týden i Andreas Wörgötter, šéf mise OECD a hlavní autor čerstvé zprávy, která vládní rozpočtovou politiku kritizuje.
Šetřit se nechce ani ostatním
Škromach není jediný ve vládě, komu se do úspor nechce, a raději by rozdával. Ministr financí Bohuslav Sobotka potvrzuje, že koalice se ještě na tom, kde všude škrtat, nedohodla. "Debata bude ještě o snížení výdajů na obranu a o plošných škrtech v rozpočtech všech ministrů," říká.
Jeho návrh počítá mimo jiné s tím, že uskrovnit se budou muset všechna ministerstva tak, že každý rok utratí dohromady o deset miliard méně. S podobným návrhem však už Sobotka ve vládě jednou narazil.
Další miliardy chce Sobotka ušetřit ořezáním platů a výsluh policistů a dalším odložením služebního zákona, a tím i zvýšení výdělků pro státní úředníky.
Opožďování reforem v Česku už dostali do hledáčku i mezinárodní experti. "Polsko, Česko a Maďarsko si vzaly dovolenou nejen u strukturálních reforem, ale i v kontrole veřejných financí," říká hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj Willem Buiter, který zavítal do Prahy. Podle něho všechny tři země po vstupu do EU značně zvolnily tempo reforem.
Neochota k úsporám znamená, že přijetí eura v roce 2009 až 2010, jak si ho naplánovala vláda, je značně nejisté. Za nereálný ho považují jak ekonomové, tak někteří centrální bankéři. Největší úspory, které mají přinést reformy penzí a zdravotnictví, nejsou ještě vůbec na stole.
