Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Středeční summity nemusí být konečné, naznačovaly hlasy z Evropy

  21:44aktualizováno  27. října 5:07
Ještě ve středu večer z evropských kuloárů zaznívaly hlasy, že středeční klíčové summity EU a eurozóny nemusejí být konečné. Mnozí se obávali, že výsledkem budou jen obecné závěry a o víkendu se špičky Evropy budou muset setkat znovu. Nakonec se ale domluvily konkrétní postupy, které by měly přispět k definitivnímu vyřešení dluhové krize.

(Ilustrační snímek) | foto: AP

Náznaky, že by středeční jednání nemusela být konečná, zazněly i z úst německé kancléřky Angely Merkelové. Ta před středečními summity připustila, že představitelé evropských zemí a zemí eurozóny nemají v řadě otázek jasno nebo se neshodují. "Je ještě hodně problémů k řešení a vyjednávání," podotkla.

Serveru EUobserver.com pak naznačil nejmenovaný představitel Unie, že by se v sobotu mohl konat další summit. Uvedl ale, že nebylo ještě nic rozhodnuto, návrh na konání dalšího summitu však padl. "Začalo se o tom mluvit, aby byla větší snaha dosáhnout dohody už dnes (ve středu, pozn. red.)."

Fotogalerie

Podobně se podle serveru vyjádřil také úředník prezidentské kanceláře EU, který na dotaz, zda se připravuje další summit, odpověděl: "Nic nového... Dnes tu je summit. Dále uvidíme."

Někteří z diplomatů byli připraveni i na to, že za stoly stráví třeba celou noc a jednat budou i ve čtvrtek. "Přinesl jsem si čistou košili a v kanceláři mám dva banány, takže já to vydržím," uvedl serveru jeden z nich. Jednání nakonec trvala do čtvrté hodiny ráno, tudíž se mu jeho připravenost zřejmě vyplatila (závěry ze zdlouhavého summitu čtěte zde).

Jednání eurozóny, na němž se řešilo například navýšení peněz v záchranném fondu, rozšíření jeho pravomocí, doplnění bankovního kapitálu a odepisování řeckého dluhu věřiteli, skončilo podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye úspěšně (přehled opatření, na nichž se EU dohodla, najdete v tabulce).

Diplomaté už byli z neustálého jednání unavení a podráždění. "Jsem z toho všeho vyčerpaný, chci už být pryč. Všichni si musí uvědomit, že tu mluvíme o zničení Evropy," citoval server jednoho z nich. Podle jiného je současná situace velmi chaotická, protože diskuse probíhá v mnoha městech a na více úrovních.

Na místo dorazil i řecký premiér Jorg Papandreu, jehož země stojí v epicentru současných dluhových problémů v eurozóně. Z Bruselu odjíždí zřejmě jako jediný jako vítěz. Jeho zemi Evropa odpustí polovinu dluhů i přesto, že podle něj nyní země podstupuje nadlidské úsilí, aby krizi zmírnilo, a přijímá úsporná opatření.

V zemi se šetří takřka všude, propouští se ve státní správě, privatizuje se, zvyšují se daně. Časté protesty obyvatel v ulicích ale ukazují, že řadoví občané pro to stejně nemají pochopení (čtěte, jak v Řecku vybučeli oslavující politiky).

Jak chce Unie zastavit krizi

Seznam opatření, o kterých jednali evropští politici

Odpisy řeckého dluhu

Největší otazníky panovaly kolem toho, kolik dluhů by banky Řekům měly odpustit. Podle červencové dohody evropských politiků a bank by to mělo být 21 procent. Ukázalo se ale, že to nemusí stačit. Evropa tak na středečním summitu domluvila po vyčerpávajících nočních jednáních odpis poloviny řeckých dluhů.

Rekapitalizace evropských bank

Evropská unie se dohodla, že velké evropské banky budou muset posílit kapitál, a to na úroveň 9procentní kapitálové přiměřenosti. Docílit toho musí do poloviny příštího roku. Podle Evropské bankovní asociace k tomu bude potřeba nejméně 106 miliard eur, z toho 30 miliard spolknou řecké banky.

Posílení záchranného fondu eurozóny

Klíčový bod strategie, který provázely zřejmě největší debaty, skončil dohodou na posílení záchranného fondu eurozóny na jednom bilionu eur. Současně byla ujednána opatření, která zefektivňují práci fondu a posilují jeho pravomoci. Dosud fond čítal 780 miliard eur, díky čemuž měl fond reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur. Část už ale byla použita při záchraně Portugalska a Irska. Bez dalšího posílení tak hrozilo, že by fond neměl dost peněz na záchranu Itálie či Španělska, nad nimiž se vznáší hrozba, že by se do nich mohla naplno přelít dluhová krize.

Posílení ekonomického vládnutí a dohledu

Lídři eurozóny se dohodli na přísnějších pravidlech, která mají zajistit stabilitu veřejných financí. Jde mimo jiné o možnost uvalení citelných sankcí za porušení pravidel, že maximální rozpočtový deficit může být tři procenta HDP a dluh maximálně 60 procent HDP. Vše bude navíc podrobeno většímu dohledu. Eurozóna se také nově bude na úrovni šéfů států a vlád scházet pravidelně dvakrát do roka.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Evropa prověřuje kartel německých automobilek, hrozí jim miliardové pokuty

Antimonopolní orgány Evropské unie dostaly zprávy o možných kartelových dohodách mezi německými automobilkami a nyní tato podezření vyšetřují. V sobotu to...  celý článek

V Aténách v pondělí v půl desáté ráno středoevropského času po pěti týdnech...
Řecko se vrátilo na dluhopisové trhy. Na pět let upsalo tři miliardy eur

Řecká vláda v úterý vydala pětileté dluhopisy v hodnotě tří miliard eur (zhruba 78 miliard Kč) s úrokem 4,625 procenta. Země se tak po tříleté přestávce...  celý článek

Díky vysoké teplotě se na povrchu sochorů tvoří oxidy železa.
EU uvalila clo téměř 30 procent na dovoz nerezové oceli z Číny

Evropská unie uvalila předběžná dovozní cla ve výši až 28,5 procenta na dovoz některých výrobků z nerezové oceli z Číny. Evropská komise záležitost vyšetřovala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.