Podle neziskovek je novostavba dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou připravená špatně.
Ve střetu zájmu je údajně projektant stavby a společnost HBH Projekt. Iniciativy také upozornily na podezřelé vedení stavby přes dvě skládky popílků. Hrozí proto údajně zpožďování a navyšování ceny staveb za vícepráce.
Stavba 14 kilometrů dálnice, která byla oficiálně zahájená zhruba před měsícem, je předposledním chybějícím úsekem pro napojení Ostravy na dálnici D1. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ale projekt hájí s tím, že byl řádně schválen.
Miloslava Pošvářová, bývalá šéfka Úseku kontroly a kvality staveb ŘSD.
„Stavba vede přes dvě skládky teplárenských popílků a jezero, které se v blízkosti jedné ze skládek utvořilo. To se zdá být největším problémem, protože zatímco v případě skládky Prosenice, u které se jezero nachází, byl vypracován geologický průzkum, samo jezero důkladně prozkoumáno nebylo a není tak jasné, zdali má stabilní podloží,“ uvedla bývalá ředitelka kontroly kvality na ŘSD Miroslava Pošvářová, která nyní spolupracuje se sdružením Oživení.
Pokud se během stavby ukáže, že projektovaný násyp z lomového kamení nebude pro překlenutí jezera stačit, povede to podle ní k dodatečným nákladům a průtahům ve výstavbě.
Podle mluvčího ŘSD Jana Rýdla tato roky připravovaná stavba získala všechna povolení včetně stavebního a posouzení vlivu stavby na životní prostředí, a je tak zřejmé, že jde o životaschopný a proveditelný projekt. Svůj díl odpovědnosti na něm kromě státu, který je investorem, nese i projektant. Dokončení napojení Ostravy na D1 je navíc pro ekonomiku státu významný projekt a jeho odklady by poškodily zejména Ostravský region.
Problematická je však podle neziskovek i skutečnost, že autorem projektu a dohledem na stavbě je stejná projekční společnost. „HBH bude jako dozor stavby upozorňovat na chyby ve vlastním projektu,“ uvedl největší riziko plynoucí ze souběhu obou funkcí Martin Zelenka ze sdružení Oživení s tím, že přílišnou přísnost vůči vlastnímu návrhu v tomto případě asi stát od firmy nemůže očekávat. Efektivní kontrolu by naopak podle něj zajistilo, kdyby osoby projektanta, zhotovitele a stavebního dozoru byly na sobě co nejméně závislé.
Skanska platí dozoru telefony i služební auta
To podle Pošvářové souvisí i s dalším problematickým střetem zájmů tentokráte mezi dozorem stavby a stavební firmou. Podle projektové dokumentace má zhotovitel, tedy stavební společnost Skanska, společnosti HBH platit prostory pro stavební dozor a dále také telefony, počítače a služební auta.
Poslední úsek D1V Česku na celé D1 v délce 377 kilometrů z Prahy přes Brno a Ostravu do Polska chybí dobudovat u Přerova úsek z Říkovic do Lipníka nad Bečvou, který měří 24 kilometrů. Úsek mezi Přerovem a Lipníkem je částí této chybějící trasy. Soutěž na stavbu 14 kilometrů dálnice D1 vyhrála stavební společnost Skanska s cenou 2,7 miliardy korun, což je zhruba polovina ceny odhadované Ředitelstvím silnic a dálnic. |
„Stavební dozor stojí 109 milionů korun. Člověk by kalkuloval, že pokud mám 109 milionů, že si zaplatím prostory, kuchyňku, IT servis, archiv. Dokonce zhotovitel bude dozorům, kteří jsou experti, platit i čtyřmetrovou lať a digitální vodováhu,“ doplnil Martin Kameník z Oživení.
Zákaz vybrat ve výběrovém řízení na stavební dozor stejnou firmu, která zpracovávala projekt, platil podle Pošvářové na Ředitelství silnic a dálnic přechodně po roce 2012, nyní jej ale vedení státního investora opět zrušilo.
Propojení stavebního dozoru a zhotovitele pak podle ní přináší takové absurdní situace, kdy dozor podepisuje stavební firmě faktury na nákup vlastního vybavení.
