Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šedesát let Sazky: stroj na peníze přežil krach, novým investorům vydělává

  12:12aktualizováno  12:12
Loterijní společnost Sazka oslavila 60 let od svého vzniku čekáním na vyplacení druhé nejvyšší výhry ve své historii. Za dobu své existence přežila kolaps socialismu, vlastní krach i vstup nových investorů. Na jméno tradiční české značky Sazka dnes sázejí miliardáři Komárek a Šmejc.

Minulý týden padla druhá nejvyšší výhra v historii Sportky - 201 milionů korun. Výherce se zatím nepřihlásil. „Trpělivě čekáme, ale zatím nejsme netrpěliví, protože výherce má zatím čas,“ řekl iDNES.cz mluvčí firmy Václav Friedmann a dodal, že pro tak vysokou výhru se zatím vždy šťastlivec přihlásil.

Fotogalerie

A je pravda, že co se týče zkušeností s chováním sázkařů, jen málokterá firma by se mohla se Sazkou měřit. Sázky vybírá a výhry vyplácí totiž už dlouhé desítky let.

Sazka byla založena jako náhrada státního podniku STASKA (Státní sázková kancelář), která ukončila činnost kvůli politickým a ekonomickým těžkostem v souvislosti s budováním socialistického státu. Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport tehdy žádal o znovuzaložení společnosti pro organizované sázení a tak 15. září 1956 vznikla Sazka.

První sázkovou hrou v roce 1956 byla stejnojmenná Sazka, v níž se sázelo na výsledky sportovních utkání.„Sázková horečka ovládla všechny,“ hlásí dobové záběry. O rok později byla pak spuštěna stále populární loterijní hra Sportka.

První losování Sportky se uskutečnilo 22. dubna 1957 na velikonoční pondělí, kdy se losoval pouze jeden tah bez dodatkového čísla. Cena jedné sázky Sportky činila 3 Kčs, maximální výhra dosahovala 40 000 korun. Zájem veřejnosti hned od počátku rostl a překonával veškerá očekávání. Ve 2. čtvrtletí Sazka dokonce čelila problému s nedostatkem sázenek.

Úkolem sázkové společnosti bylo věnovat peníze do státního rozpočtu na podporu tělesné výchovy, sportu a turistiky. Peníze tak mířily na pořádání spartakiád, účast na olympijských hrách a do výstavby sportovních center, například Strahovského stadionu, bazénu Podolí nebo do Sportovní haly.

Po sametové revoluci získaly firmu české sportovní svazy. Do vedení byl v roce 1995 povolán právník Aleš Hušák a Sazce se pod jeho vedením zpočátku dařilo. Jen tržby stouply za prvních deset let Hušákovy vlády šestinásobně. Evropský institut pro výzkum značek dokonce tehdy vyhodnotil Sazku jako vůbec nejcennější obchodní známku v České republice v hodnotě 450 milionů eur.

Přesto působení Hušáka vyvolává dodnes emoce. Vzal si totiž do hlavy, že postaví drahý pomník. Přesvědčil sportovní funkcionáře, aby kývli na výstavbu víceúčelové haly v pražských Vysočanech. Výstavba se prodražila na 20 miliard korun.

Krach stroje na peníze

Sazka, které se v dobách největší slávy přezdívalo „stroj na peníze“ a patřila alespoň navenek k nejstabilnějším podnikům, se dostala do problémů na přelomu let 2010 a 2011 právě kvůli splátkám víceúčelové haly.

Nesplácení dluhopisů i dalších závazků spolu s razantním nástupem podnikatele Radovana Vítka, který skoupil největší balík dluhů Sazky, vyvrcholilo koncem května 2011 vyhlášením konkurzu. Sazka v té době dlužila zhruba 15 miliard korun (závazky v této výši uznal insolvenční správce) a potýkala se s rapidním poklesem sázejících.

Důsledkem potíží Sazky byl i pád Aleše Hušáka. V konkurzu pak společnost koupili miliardáři Petr Kellner a Karel Komárek. Prodej Sazky těžce dopadl na Český svaz tělesné výchovy, který byl hlavním akcionářem a v důsledku pádu firmy přišel spolu s dalšími tělovýchovnými organizacemi o jistý zdroj příjmů.

Sazce se brzy podařilo zotavit a dnes nese Komárkovi, který odkoupil Kellnerův podíl, jistý zisk. Komárek společně s dalším českým podnikatelem Jiřím Šmejcem založili loterijní firmu Sazka Group, do které vložili svá aktiva v oblasti loterií. Sazka Group bude vedle 100 procent v Sazce vlastnit podíly v největší řecké herní společnosti OPAP, italské firmě LOTTOITALIA nebo rakouských Casinos Austria a Österreichische Lotterien.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.