Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stromy vytlačují z půdy pšenici a žito

  9:16aktualizováno  9:16
Přestože si zemědělci už léta stěžují na to, jak na jejich půdě rostou hypermarkety, sklady u dálnic, domy a silnice, nejvíce z jejich pozemků za posledních dvacet let ukrojily lesy.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Zemědělská půda podle údajů Českého statistického úřadu přišla od roku 1989 bezmála o 48 tisíc hektarů. To je sice "jen“ 0,7 procenta z celkové výměry, ale uživilo by se na ní několik větších zemědělských podniků.

Výroční statistika ukázala, že se navzdory relativně malému úbytku obdělávané půdy výrazně propadla důležitost zemědělství pro českou ekonomiku. Zatímco na začátku 90. let tvořily agropodniky sedm procent HDP, nyní se jejich podíl scvrkl na 2,5 procenta.

Přesto se zástupci agrárních podniků snaží dokázat, že zábory půdy u dálnic a měst tuzemské hospodářství ohrožují.

Hypermarkety rostou pomaleji než lesy

"Zemědělci přicházejí o velmi kvalitní půdu. Příklady vidíme všude kolem sebe,“ uvedl nedávno například ředitel jihomoravské Regionální agrární komory Jaromír Musil. Tato půda je podle něj pro obdělávání nenávratně ztracena.

Ze statistik však vyplula jiná čísla - zastavěná plocha si od sametového roku 1989 připsala jen pět tisíc hektarů půdy, což odpovídá ploše zhruba Českých Budějovic.

Stejnou plochu spolkly nové vinice a celou polovinu bývalých polí a luk postupně nahradily lesní porosty, které se rozrůstaly v průměru o tři tisíce hektarů ročně.

Podle ministerstva zemědělství se v posledních letech zalesňují téměř výhradně státní pozemky, a to zpravidla v horských a podhorských oblastech, kde se orání a chovu dobytka tolik nedaří.

Podle ekologů je tento trend pozitivní. Lesní porosty totiž mají podle Michala Marka z Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR několikanásobně vyšší schopnost vázat oxid uhličitý ze vzduchu než zemědělské plodiny.

Vinicí je o čtvrtinu více

Mnohem větší propad výměry než pěstitelé obilovin zaznamenali tuzemští ovocnáři a chmelaři, kteří přišli zhruba o celou desetinu plochy. Ovoce se více dováží, chmele méně vyváží.

Podle statistik jsou pomyslnými vítězi chovatelé dobytka a vinaři. To je dílem vstupu ČR do Evropské unie. Ta totiž rok od roku více dotuje údržbu luk a pastvin na úkor produkčního zemědělství. Zemědělci v těchto oblastech dostávají za své podnikání ročně až osm tisíc korun na hektar navíc.

A ještě o něco lépe je na tom vinařská lobby. Těsně před vstupem do Unie totiž exministr zemědělství Jan Fencl (ČSSD), hodonínský patriot, nehleděl napravo nalevo a vrhl přes miliardu korun na rozšíření vinic. Po vstupu se už totiž nesmějí rozšiřovat. Plocha vinic se tak od roku 1993 zvýšila o čtvrtinu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Ilustrační snímek
Drahé byty vyhánějí obyvatele Prahy, raději kupují domy za městem

Pořídit si byt v Praze je pro čím dál tím více lidí nereálné, a tak si raději kupují či staví domek za městem. To dokládají i aktuální čísla, podle kterých je...  celý článek

Aukrorobot.cz
Aukro nefunguje, jak má. Nový systém má díry a péče o klienty je pomalá

Aukro, největší obchodní portál v Česku, změnilo majitele a platformu, na které fungovalo. Pro uživatele to ale nedopadlo dobře. Doposud spokojené prodejce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.