Studenti pátrali po příčinách pádu IPB

  • 6
Jak vznikly masivní ztráty v někdejší IPB, které nakonec vedly až k uvalení nucené správy? Proč se centrální banka uchýlila k tomuto nouzovému opatření? Jaké byly okolnosti prodeje IPB konkurenční ČSOB? K těmto otázkám se vrací tým studentů z Institutu ekonomických studií FSV Univerzity Karlovy, CERGE, Právnické fakulty UK a Vysoké školy ekonomické, který zveřejnil výzkumnou studii "Vzestup a pád IPB".

Cílem akademického projektu bylo identifikovat kořeny ztrát banky, které sahají až do počátku devadesátých let. Obsah studie má přispět nejen k orientaci veřejnosti v kauze IPB, díky svému širokému zdrojovému aparátu by měla být přínosem i pro odborníky.

Na podzim roku 2000 začal tým studentů pražské Univerzity Karlovy a Georgetownské Univerzity z Washingtonu zpracovávat případovou studii o IPB, narazil však na nedostatek informací. V létě 2001 došlo k dohodě české části týmu s ČSOB, která souhlasila s poskytnutím informační a materiální podpory projektu. Projekt se tak podařilo obnovit.

Studie, která je veřejně přístupná v elektronické podobě na adrese www.historieIPB.cz, identifikuje a podrobně dokumentuje dvě strategie IPB, jejichž důsledky vedly k akumulaci ztrát. První z nich byla razantní rozvojová strategie IPB, která přinesla podstatné úspěchy v retailovém bankovnictví a učinila z IPB nejrychleji rostoucí banku velké čtyřky. Zároveň však vedla i k rostoucímu podílu špatných aktiv v bilanci banky.

Druhou strategií bylo vlastnické ovládání banky jejím managementem, který využil kuponovou privatizaci, slabou regulaci bank a neexistenci vlastnické strategie státu v bankovnictví k tomu, aby prostřednictvím řady dceřiných a spřízněných společností trvale získával rostoucí podíl akcií banky pod svou kontrolu.

"Strategie ovládání byla financována z vkladů a přispěla k výsledné insolvenci IPB. Tato strategie byla unikátní charakteristikou IPB, neboť žádnou jinou polostátní banku management takto vlastnicky neovládal," říkají autoři studie.

Podle dalšího ze závěrů studie bylo jedním z důsledků strategie vlastnického ovládání i zabránění vstupu strategického investora v roce 1998, kdy stát řešil existenční problémy IPB prodejem svého podílu Nomuře. Privatizace vyřešila akutní krizi, nikoli však dlouhodobé problémy banky.

Zakrývání ztrát a neřešení problémů v následujících dvou letech vedlo ke ztrátě důvěryhodnosti managementu a větších akcionářů IPB v očích státu a nakonec i vkladatelů. Stát odmítal IPB před plánovaným prodejem strategickému investorovi v roce 2000 očistit, pokud náklady neponesou i vlastníci.

Závěry výzkumu jsou obsaženy v šedesátistránkové brožuře, která shrnuje zhruba 300 stran detailního popisu vývoje IPB. Výsledky studie jsou dále stručně shrnuty v desetistránkové prezentaci.

Studenti zdůrazňují, že jejich výzkum vychází z materiálů všech zúčastněných stran a že jejich výzkum vyjadřuje výlučně jejich vlastní názory, nikoliv názory institucí, kde studují.

Příčiny pádu IPB.