Na Karlově univerzitě platilo v minulém roce za prodloužené studium 9 950 studentů. Celkově poslali škole přes 134 milionů korun. Stále víc vysokoškoláků prodlužuje studium také na Masarykově univerzitě v Brně.
Podle zákona o vysokých školách musí platit všichni, kteří studují déle než zákonem předepsanou dobu. "Občas jsem se setkal s označením těchto poplatků jako školného. Samozřejmě, že se o žádné školné nejedná," říká prorektor pro studijní záležitosti Univerzity Palackého v Olomouci Vít Zouhar.
Čtyři roky na bakaláře, tři na magistra
U bakalářských programů mají studenti nárok na čtyři roky, u navazujících magisterských oborů na tři roky zdarma. Kdo tuto dobu přetáhne, tomu škola začne vyměřovat poplatky.
Ty se u jednotlivých univerzit liší. Školy musí za semestr vybrat nejméně 1,5 násobek základu, který určuje ministerstvo školství. Základ pro letošní akademický rok činí 2 941 Kč, univerzity tedy požadují alespoň 4 412 Kč.
| Přehled poplatků za delší studium na Univerzitě Karlově | ||
| Rok | Počet poplatků | Celková vyměřená suma |
| 2007 | 8 221 | 101 032 000 Kč |
| 2008 | 9 047 | 118 003 000 Kč |
| 2009 | 9 950 | 134 440 000 Kč |
| Zdroj: | ||
Podobně malou částku však zaplatíte pouze na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze nebo na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně (VFU). "Snažíme se studentům vyjít vstříc a ulehčit jim od finanční zátěže spojené s dokončením studia," zdůvodňuje Lucie Stejskalová z VFU.
Většina vysokých škol si od studentů vezme nejméně dvanáct tisíc, cena za vzdělání se může vyšplhat i výš. Nejvíce peněz si za překročení bezplatné doby studia účtuje Akademie výtvarných umění v Praze. Za každý další započatý semestr vybírá od studentů 47 900 Kč.
Počítají se i neúspěšná studia
Pozor by si měl dát také každý, kdo se chystá ukončit studium včas, ale v minulosti navštěvoval jinou univerzitu, kterou řádně nedostudoval. Všechny započaté roky studia se do celkového počtu let strávených na vysoké škole přičítají.
Jestliže student školu po dvou letech opustil a následně se zapsal do jiného bakalářského programu, který chce během tří let ukončit, činí celková doba jeho studia pět let. Ze zákona má však nárok pouze na čtyři roky zdarma. Ve třetím ročníku bude proto muset zaplatit za prodloužené studium. Částka se bude odvíjet od ceníku školy, kterou aktuálně navštěvuje.
Vybírat poplatky za prodloužené studium musejí školy povinně. Pokud tak neučiní, hrozí jim sankce za porušení zákona a nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Peníze vybrané za poplatky se opět vrací mezi studenty. Ze zákona plynou do stipendijního fondu, na žádné jiné účely je škola nesmí použít.
Jeden titul dvakrát? Taky zaplatíte
Platit musí také studenti, kteří studují podruhé pro ten samý titul. Pokud se například technik rozhodne, že si po letech doplní ekonomické vzdělání, bude škole každý rok platit za studium dalšího programu.
Tato částka je oproti poplatku za prodloužené studium nepatrná. Ze zákona nesmí přesáhnout hodnotu základu, takže letos nepřevýší 2 941 korun. Většina škol si účtuje právě tuto sumu.
Výjimku představuje Masarykova univerzita v Brně, která většinu studentů od poplatků osvobodila. "Podporujeme snahu těch, kteří chtějí studovat ve více programech," vysvětluje mluvčí univerzity Tereza Fojtová.
Poplatkem za další studium nejsou zatížení ti, kteří zvládnou dva bakalářské nebo magisterské programy vystudovat paralelně.
Proč vybírá každá škola jinou částkuRozdílné ceny prodlouženého studia souvisí s tzv. koeficientem ekonomické náročnosti. Ten vyjadřuje, jak drahé vybavení je pro studium daného oboru třeba. Nejnižší koeficient mají filosofické nebo humanitní programy, kde stačí k výuce pouze knihy. Pro obory, které vyžadují odborně vybavené laboratoře nebo technické zázemí, platí koeficient vyšší. Od hodnoty koeficientu se odvíjí částka, kterou vysoké školy dostanou od státu na studenta. Za jedince, kteří studium prodlužují, jim však vláda nepřidělí ani korunu. Univerzity proto určují poplatky podle toho, o jak vysokou částku přijdou. "Co nám vypadne na příspěvku, vezmeme si od studenta," potvrzuje Ondřej Tikovský z Univerzity Hradec Králové. |
