Z průzkumu berlínského institutu Trendence, který probíhal na přelomu roku 2009 a 2010 a v jehož rámci bylo osloveno na čtvrt milionu studentů z celé Evropy, vyplývá, že apetit české mládeže opět roste. Podle lidí z úřadů práce však přehnaný optimismus není namístě.
Studenti ekonomických oborů si představují nástupní mzdu 31 tisíc korun, což je asi o 2,5 tisíce víc než před rokem. Představy studentů technik zůstaly zhruba na loňské úrovni.
"Bylo by naivní si myslet, že se firmy přetrhnou, aby nás získaly. Určitě to chce praxi už při škole, ale představuji si nástupní plat alespoň třicet tisíc korun," říká k tomu Petr Přibyl, student pátého ročníku Strojní fakulty ČVUT v Praze. Podobné představy mají i jeho kolegové z dalších technických i ekonomických škol.
Z průzkumu Trendence zároveň vyplývá, že mladí sice čekají vyšší mzdy, ale zároveň počítají s tím, že hledání práce jim zabere více času. To, že na přehnaně optimistické očekávání studentů ještě není ten pravý čas, potvrzují kromě úřadů práce i pracovníci z personálních agentur.
"Z našeho pohledu se situace na pracovním trhu, speciálně ohledně absolventů, příliš ve srovnání s loňským rokem nezměnila. Nově otvíraných míst je stále málo, a přestože firmy cítí mírný růst, tak v oblasti pracovního trhu můžeme trend zvýšené poptávky očekávat se zpožděním," popisuje Luboš Rejchrt, manažer personální agentury Grafton Recruitment.
Realita je o deset tisíc níž
"Vysokoškolští absolventi mají často nereálné mzdové požadavky, firemní benefity jako automobil, notebook nebo mobil považují za běžný standard, ale realita je vyléčí," varuje Martina Kubínová z ostravského úřadu práce. Podle ní je nyní průměrný nástupní plat vysokoškoláků 21 500 korun hrubého.
Přesto v posledních měsících je mírný posun k lepšímu patrný. Z větší části za ním však stojí sezonní vlivy, jako je rozjezd stavebních prací. Zatímco v lednu bylo na úřadech práce evidováno 35 tisíc absolventů středních a vysokých škol, v květnu už to bylo "jen" 28 tisíc.
Mnohem méně veselý je pohled na počet volných pracovních míst vhodných pro čerstvě dostudovanou mládež. V lednu úřady evidovaly 4 155 takových míst, v květnu jich bylo pouze o 400 víc. Přesto některé regiony mluví s větším optimismem.
"Míra nezaměstnanosti za duben a květen u nás klesla o procento a počet absolventů bez práce z 1 227 na 982. Zaznamenali jsme jednoznačné známky obecného oživení v průmyslu, nebyl v tom jenom vliv sezonního faktoru. Takže šance mladých lidí se zlepšují, zájem o ně se zvyšuje," myslí si Kateřina Sadílková, šéfka Úřadu práce v Liberci.
Nicméně volných pracovních míst je velmi málo a uplatnitelnost bude více než kdy jindy závislá na vystudovaném oboru. "Nejlépe na tom budou absolventi informatiky, strojírenství, elektrotechniky, dále právníci, lékaři a o něco hůře ekonomové," předpovídá Ivana Ondráková, vedoucí odboru trhu práce brněnského úřadu práce.
Kdo vystudoval střední školu, je na tom ještě hůře
"Dále jsou stále v kurzu ekonomické obory, hlavně oblast financí. Mezinárodní firmy rovněž stále poptávají jazykově vybavené kandidáty do oddělení péče o zákazníky a jako administrativní podporu," doplňuje Eva Kramešová z personální společnosti Hays.
Všichni se však shodnou, že ve složitější situaci se budou i nadále nacházet absolventi humanitních oborů, jako je filozofie, sociologie či pedagogika. Vedle mladých filozofů patří spíše k nechtěným uchazečům také čerství maturanti bez konkrétního zaměření a absolventi některých učebních oborů. Středoškolských absolventů je na úřadech práce více než těch vysokoškolských.
"Absolventi se na celkovém počtu uchazečů v Moravskoslezském kraji ke konci května podíleli pěti procenty. Nejvíce máme absolventů středních škol, asi 50 procent, nejméně vysokoškoláků, 14,5 procenta," probírá se statistikami Martina Kubínová.
I v případě středoškoláků budou hrát vysokou kartu především technické obory. Naopak problémy při hledání zaměstnání mohou mít vedle absolventů obchodních akademií či všeobecných gymnázií také studenti hotelnictví a gastronomie. Výjimkou jsou podle personalistů pouze vyučení kuchaři.
