Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Studie prověří smysl stavby rychlodrah v Česku. První má být za 15 let

  18:29aktualizováno  18:29
Problematikou budování vysokorychlostních tratí se má zabývat studie příležitostí, na jejíž zpracování vyhlásil správce tuzemské železniční sítě - Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) veřejnou soutěž. Materiál má sloužit jako předpoklad pro budoucí přípravu železničních tratí pro rychlosti 250 až 350 kilometrů v hodině.

Vizualizace: Mezi Prahou a Kladnem by měla vyrůst rychlodráha. | foto: Správa železniční dopravní cesty

Informoval o tom mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský. První úseky takovýchto rychlostních tratí by se v Česku mohly objevit nejdříve kolem roku 2030.

Plánovaná rychlodráha Praha - Benešov - Brno

Plánovaná rychlodráha Praha - Benešov - Brno

Studie příležitostí má vybrat nejvhodnější řešení s ohledem na množství finančních prostředků, které by bylo možné na vybudování rychlých spojení použít a zároveň i zhodnotit společenský zájem na jejich vybudování, uvedla SŽDC. Má tak předcházet dalším studiím, jako jsou studie proveditelnosti a konkrétní projektové záměry. Samotná studie příležitostí, na kterou správa železnic plánuje podle předběžného odhadu utratit 20 milionů korun, by měla být hotová do dvou let po podepsání smlouvy.

Spolu s touto zakázkou plánuje SŽDC v nejbližších dnech vypsat druhý tendr na vypracování technicko - provozní studie. Ta se bude zabývat problematikou zapojení uvažované výstavby rychlostních spojení do tuzemské legislativy a dalších předpisů, jako jsou normy a předpisy SŽDC. K ní má dále ve druhé polovině letošního roku přibýt třetí studie zabývající se organizací a řízením budoucích rychlých spojení.

Příprava konkrétních projektů na stavbu rychlostních železnic pak bude následovat po případném souhlasu vlády, doplnil Ptačinský. Zprovoznění prvních vysokorychlostních tratí v takovém případě lze podle něj očekávat do roku 2030. Celý úsek vysokorychlostní tratě mezi oběma největšími tuzemskými městy Prahou a Brnem může být zprovozněný v rozmezí roků 2035 až 2040.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.