Americký prezident Donald Trump je od svého nástupu do úřadu a sporu o to, kolik lidí se zúčastnilo jeho inaugurace, ve válce s americkými médii. Označil je za „nepřátele amerického lidu“, odmítl se zúčastnit tradiční galavečeře korespondentů Bílého domu a nejkritičtější redakce odmítá jeho administrativa vpouštět na tiskové konference.
Trumpův odstup médiím paradoxně pomáhá. Meziročně vzrostl počet Američanů, kteří jsou v době všudypřítomného internetového bezplatného zpravodajství přesto ochotni za obsah platit. Vyplývá to z Reuters Institut Digital News Report, největší studie o trendech v žurnalistice. Do průzkumu, jehož výsledky autoři tradičně prezentovali na GEN Summitu ve Vídni, se zapojilo 70 tisíc respondentů z 36 zemí.
„Počet lidí platících za zpravodajství v USA stoupl o sedm procentních bodů na šestnáct procent,“ uvedl Nic Newman, jeden ze spoluautorů studie. Počet platících roste mírně ve většině zemích, k tak významnému meziročnímu nárůstu jako ve Spojených státech však nikde jinde na světě nedošlo.
Podle Newmana je příčinu potřeba hledat právě v Trumpových odpůrcích, kteří začínají podporovat k prezidentovi kritická média. Nejvíce jsou totiž ochotni za digitální zpravodajství utrácet nejmladší generace a lidé, kteří se hlásí k levici. Právě z těchto skupin se rekrutují Trumpovi oponenti.
Nejméně platí Britové
Nejvíce platí lidé za digitální zpravodajství ve Skandinávii a také v některých zemích jihovýchodní Asie jako Hongkong, Singapur či Malajsie. To pravděpodobně souvisí s velkým rozšířením chytrých telefonů v těchto zemích a obecně vysokou digitální gramotností. V Česku platí za zpravodajství na internetu osm procent respondentů. To je o jeden procentní bod více než loni, ubylo však lidí se stálým digitálním předplatným.
Nejméně jsou ochotni platit Britové, za zpravodajství na internetu utrácí peníze jen 6 procent z nich. Některé zavedené britské značky jako Financial Times či The Times však v rozporu obecným postojem britské populace disponují stovkami tisíc digitálních čtenářů.
Autoři studie dávají míru ochoty platit či neplatit za digitální obsah částečně do souvislosti s politickou situací v jednotlivých zemích, byť ji na rozdíl od USA detailně nezdůvodňují. Pro naprostou většinu čtenářů je však důvod relativně prostý. „Ukazuje se, že lidé jsou ochotni za zpravodajství platit. Proč by to ale měli dělat, když je běžně zadarmo?“ dodal Newman.
Odstartoval návrat do soukromí, Česko zaostává
Studie také ukázala, že postupem času se mění způsob, jakým publikum zpravodajství konzumuje. Dá se říct, že s rozšířením chytrých telefonů se vrací k návykům, které jim umožňují tradiční tištěná média. Téměř polovina lidí tak sleduje digitální zpravodajství v posteli, třetina na toaletě a dvě pětiny v prostředcích veřejné dopravy.
To je rozdíl oproti minulým létům, kdy většina lidí sledovala internetové zprávy pomocí stolního počítače či notebooku. Nezřídka se tak dělo na veřejnosti, třeba na pracovišti nebo v restauracích a kavárnách. Tyto přístroje jsou pro použití na WC přeci jen méně vhodné než smartphony. S jejich rozšířením tak stále častěji sledujeme zprávy v soukromí.
Česká republika v tomto trendu poněkud zaostává. Pro 72 procent lidí je zde dominantním zařízením stále PC či notebook. Chytrý telefon pro zpravodajství využívá jen 40 procent lidí. Rozdíl mezi oběma skupinami je vůbec nejvyšší ze všech sledovaných zemí.
Důvěra k médiím je nízká v polarizovaných společnostech
Samostatnou kapitolou je důvěra vůči médiím. Ty jsou na tom ještě relativně dobře ve srovnání se sociálními sítěmi. Jen 24 procent lidí je přesvědčeno, že Facebook, Instagram či Twitter dokáží spolehlivě oddělit fakta a fikci. U médií je to v průměru 16 procentních bodů více, což však také není nijak ohromující číslo.
Nejvíce médiím důvěřují Finové, nejméně naopak Řekové a Jihokorejci. V Česku obecně věří zpravodajství 32 procent lidí a 37 procent Čechů důvěřuje těm mediím, která pravidelně sleduje. To je srovnatelné například s Francií, Slovenskem či Tchaj-wanem.
Autoři studie si všímají, že míra důvěry je obecně nižší v zemích, kde je společnost ostře polarizovaná. To by odpovídalo i Česku.
Češi rádi vyhledávají, e-mail slaví comeback
Mění se také způsob, jakým se lidé k zpravodajství dostávají. Zatímco ještě loni se zdálo, že sociální sítě se brzy stanou dominantní „branou“ k novinkám, letos už to nevypadá tak jistě. V některých zemích se jejich růst zastavil a v jiných dokonce klesá.
Naopak přibývá těch lidí, kteří se ke zprávám dostávají skrze komunikační aplikace, jako je Messenger, WhatsApp či Viber. V tomto směru zůstává stále dominantním hráčem Facebook, který vlastní jak WhatsApp, tak Messenger. To platí i pro Česko, kde Facebook pro přístup ke zpravodajství využívá 47 procent lidí, zatímco deset procent Messenger a pět procent WhatsApp.
Zatímco severské národy chodí nejraději na zpravodajské stránky přímo, Asiaté mají v oblibě různé agregátory jako například Google News. U Čechů, stejné jako Poláků či Turků, dominuje klasické vyhledávání, které preferuje 59 procent z nich.
Poněkud překvapivý je vzestup rozesílání zpravodajských newsletterů. E-mail tak jako přístupová brána k informacím slaví velký comeback a například v Belgii hraje důležitější roli než sociální sítě. Nemalý vliv má e-mail i v USA, což je zapříčiněno mimo jiné tím, že tuto strategii využívá Washington Post. Deník tak chce obejít sociální sítě.
