Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Studie: uprchlíci německý trh práce nezachrání, chybí jim kvalifikace

  8:33aktualizováno  8:33
Běženci, kteří v současnosti přicházejí do Německa, nevyřeší tamní problém se stále větším nedostatkem pracovních sil. Vyplývá to ze studie Institutu německého hospodářství, o kterém v úterý informoval deník Die Welt. Vzdělání i pracovní kvalifikace většiny běženců prý totiž neodpovídá požadavkům německého trhu.

(ilustrační snímek) | foto: AP

Bez imigrace by se podle studie snížil počet výdělečně činných obyvatel Německa v příštích 20 letech o více než deset milionů. Zvlášť kritická je situace v oblasti zdravotnictví a v některých průmyslových odvětvích.

Miliony uprchlíků zlepší ekonomiku a trh práce EU, tvrdí komise

Vzhledem ke stále větší míře digitalizace bude Německo v následujících letech potřebovat hlavně odborníky na IT a obsluhu moderních technických zařízení.

Mezi uprchlíky přitom podle studie Institutu německého hospodářství (IW) odpovídá těmto požadavkům jen minimum lidí. Například v roce 2014 měla za sebou celá čtvrtina všech žadatelů o azyl nanejvýš čtyři roky školní docházky. Studium na vysoké škole či nějaký druh odborného vzdělání zahájila jen asi třetina všech dospělých žadatelů o azyl. Spatřovat řešení nedostatku pracovních sil v zaměstnávání běženců je tak podle studie omyl.

Třetina azylantů nemá práci

Současná míra zaměstnanosti azylantů ze Sýrie a Iráku, ze kterých prchají do Německa lidé i v současnosti, je podle IW asi třetinová. Většinou přitom vykonávají pomocné práce.

Německo překvapil obří rozpočtový přebytek, na uprchlíky dá miliardy

Ředitel IW Michael Hüther proto vyzval, aby politici rozlišovali mezi uprchlictvím a imigrací kvalifikovaných pracovních sil. „Uprchlíci nepřicházejí, aby vyřešili problémy na našem pracovním trhu, ale proto, že museli opustit svou vlast,“ uvedl. Integrace běženců na pracovní trh je podle něj sice žádoucí, Německo kvůli tomu ale nesmí zastavit řízenou imigraci za prací.

Problémy s nedostatkem pracovních sil má v současnosti podle studie už každý druhý podnik. Volná zůstávají především místa, která vyžadují univerzitní vzdělání v technických oborech. Stále více z nich nakonec obsazují pracovníci ze zahraničí.

Počet zaměstnanců z ciziny roste i v oblasti zdravotnictví, kde uplatnění jako lékaři či zdravotnický personál nacházejí nejvíce lidé ze střední a východní Evropy. Naopak běženci nacházejí práci ve zdravotnictví jen zřídka. Výjimkou jsou podle IW pouze Syřané, kteří po Rumunech, Řecích a Rakušanech tvoří čtvrtou největší skupinu lékařů s cizím pasem.

IW proto v závěrech studie vyzval k dalšímu zjednodušení imigračního systému v Německu. Důvodem je mimo jiné to, že podle jeho prognóz zeslábne příliv pracovníků z jiných členských zemí Evropské unie, neboť i v nich dochází ke značnému stárnutí populace. Německo by podle institutu mělo proto lákat především občany třetích zemí. V roce 2014 jich do Německa za prací přišlo asi 29 tisíc, což je podle IW vzhledem k potřebám místního trhu stále nedostatečné.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.