Kolik se platí v zahraničí různá stipendia Ani sebelepší studijní průměr nemusí být zárukou prospěchového stipendia. Osamostatnění vysokých škol přineslo změny i do stipendií - jednotlivé vysoké školy mají pro jejich vyplácení vlastní pravidla. V praxi to znamená, že stejně úspěšní studenti dostávají na různých vysokých školách různě vysoká stipendia. Záleží na tom, kolik peněz se sejde ve stipendijním fondu. Podle průzkumu Rady vysokých škol se týkají stipendia zhruba jen desetiny studentů vysokých škol. "Na naší fakultě dostává student s průměrem jedna ročně okolo tří a půl tisíce korun, za průměr 1,2 se bere tisíc pět set korun ročně," vysvětluje student 1. lékařské fakulty v Praze Jan Pokorný. Podle zkušeností studenta Technické univerzity v Liberci Ondřeje Patky jsou na této škole prospěchová stipendia spíše výjimkou. "Protože je stipendijní fond téměř prázdný, vyplácí se jednorázová stipendia jen za vynikající studijní výsledky nebo reprezentaci školy," říká student. I podniková stipendia, která v minulosti zajišťovala studentům pravidelný měsíční přísun peněz, jsou na většině vysokých škol minulostí. Platí to jak o školách humanitního a ekonomického směru, tak o některých technických školách. Možnost získat podnikové stipendium však mají například chemici. "O naše absolventy mají zaměstnavatelé takový zájem, že o podniková stipendia nemáme nouzi, a některá zůstávají dokonce nevyužita. Podniky přitom nabízejí nejen stipendium, ale třeba i ubytování," uvedl před časem prorektor pro pedagogiku Vysoké školy chemickotechnologické v Praze Jiří Havrda. Všechny vysoké školy podporují formou stipendií studenty ze sociálně slabých rodin.
Notoričtí studenti musí za studium připlatit
Ti, kteří se rozhodnou pro prodloužení nad standardně stanovenou dobu, by měli vědět, že za studium budou připlácet. Pokud překročí o více než jeden rok určenou studijní dobu, platí za každý další měsíc studia poplatek. Kolik korun to bude, záleží na zvolené vysoké škole a studijním oboru. Například na VŠE bude platit student za každý měsíc studia navíc tisíc korun, budoucí lékař na Masarykově univerzitě zaplatí měsíčně 4300 korun a informační specialista 1500 korun. Stejně dopadnou i studenti, kterým jedna vysoká škola nestačí. Pokud se po absolvování bakalářského či magisterského studia rozhodnou studovat další státní vysokou školu, mohou za studium ve většině případů v souladu s vyhláškou platit. Zatímco na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity bude stát rok studia 2600 korun, na fakultě informatiky je další studium zadarmo a na VŠE za 2500 korun.
Notoričtí studenti musí za studium připlatit
Ti, kteří se rozhodnou pro prodloužení nad standardně stanovenou dobu, by měli vědět, že za studium budou připlácet. Pokud překročí o více než jeden rok určenou studijní dobu, platí za každý další měsíc studia poplatek. Kolik korun to bude, záleží na zvolené vysoké škole a studijním oboru. Například na VŠE bude platit student za každý měsíc studia navíc tisíc korun, budoucí lékař na Masarykově univerzitě zaplatí měsíčně 4300 korun a informační specialista 1500 korun. Stejně dopadnou i studenti, kterým jedna vysoká škola nestačí. Pokud se po absolvování bakalářského či magisterského studia rozhodnou studovat další státní vysokou školu, mohou za studium ve většině případů v souladu s vyhláškou platit. Zatímco na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity bude stát rok studia 2600 korun, na fakultě informatiky je další studium zadarmo a na VŠE za 2500 korun.
