Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stvořitelé SkyEurope dobře vydělali, nejvíce ztratil fond York Capital

  13:20aktualizováno  13:20
Pět dní před teroristickými útoky na New York v roce 2001 vznikly aerolinie SkyEurope. Přes nepříznivou situaci na leteckém trhu měly být splněným snem a dobrým byznysem pro tehdejší třicátníky - Rakušana Christiana Mandla a Belgičana Alaina Skowronka.

Boeing společnosti SkyEurope

Ti nízkonákladový koncept létání poprvé přivedli na Slovensko, do Polska a do Česka. Obojí se mladým podnikatelům vyplnilo. Oni vydělali, mnoho Čechů a Slováků se díky nim pohodlně podívalo na prodloužené víkendy po Evropě a začalo uvažovat o létání jako o dostupném způsobu přepravy.

Kde tedy zůstal černý Petr v podobě téměř pěti miliard korun dluhů, jež po sobě zanechaly SkyEurope, které za dobu své existence nikdy nevytvořily zisk? U lidí a firem, již Mandlovi a Skowronkovi uvěřili, že jsou schopni svůj sen udržet dlouhodobě ve vzduchu.

Největším akcionářem a zároveň věřitelem byl v době pádu aerolinek neprůhledný fond York Global Finance. Ten poprvé investoval do SkyEurope v roce 2006, nejprve 39 milionů eur, což bylo přibližně 1,1 miliardy korun.

Fond od té doby pomohl firmě ještě několikrát, loni na podzim ji zachránil před pádem injekcí ve výši 240 milionů korun. Celkem ho investice do slovenských aerolinií vyšla údajně na osmdesát milionů eur (zhruba dvě miliardy korun).

Za fondem stojí americká investiční společnost York Capital Management s pobočkami v New Yorku, Londýně a Hongkongu, založená Jamesem Dinanem v roce 1991. Ta podle své internetové prezentace spravuje investorům z řad firem, bohatých lidí i nadací devět miliard dolarů. Kdo konkrétně o peníze ve SkyEurope přišel, však není možné zjistit a firma s médii nekomunikuje.

Druhým největším akcionářem je podle údajů SkyEurope fond Focus Capital Investments, jenž ve firmě drží desetiprocentní podíl. K němu se loni hlásila vídeňská poradenská skupina Asp.

Proč zkrachovaly

- Firma ztroskotala na příliš rychlé expanzi, rostla rychleji než poptávka po letech v regionu, a tak spousta linek prodělávala.

- Rozvoj linek byl chaotický a výběr destinací bez koncepce, takže docházelo k častému rušení nových spojů.

- Firma špatně postavila obchodní model, protože nabízela servis téměř na úrovni klasických aerolinek za nízké ceny.

- Častá zpoždění a zprávy o špatné finanční situaci aerolinek vyústily ve ztrátu důvěry cestujících.

Vniveč se obrátila také investice drobných akcionářů ve Vídni a ve Varšavě, kteří drží v holdingu šedesát procent. Když Mandl se Skowronkem se slávou uváděli akcie na obě burzy, prodávali je za šest eur. Od jara 2007 však znaly jen cestu dolů.

Oba zakladatelé si po vstupu na burzu ponechali dohromady téměř devět procent, ale postupně se akcií zbavovali. Z finančního hlediska včas, protože se podle dostupných zdrojů z firmy definitivně stáhli před létem 2007, kdy se akcie prodávaly zhruba za tři eura kus. Mohli si tak přijít na víc než sto milionů korun.

V době největšího růstu si Mandl se Skowronkem pochopitelně vypláceli také relativně vysoké manažerské odměny. Mandl, jenž projekt vymyslel, tehdy rád vyprávěl, jak v roce 2002 s deseti lidmi řídil firmu z malé kanceláře v Bratislavě a kvůli penězům na výplaty si musel otevřít malou restauraci.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Soukromí železniční dopravci Leo Express a RegioJet (ilustrační snímek)
Máme zájem i o lokálky, řekli soukromí dopravci čtenářům iDNES.cz

České železnice nejsou již téměř deset let doménou státního monopolu Českých drah. Dva největší soukromí dopravci RegioJet a Leo Express přepraví ročně miliony...  celý článek

BMW Lipsko: Všemi dobíjecími stanicemi BMW můžete dobíjet jak elektrovozy, tak...
Aut s hybridním motorem se Češi zatím bojí, chybí daňová podpora

Pouhé jedno procento ze všech prodaných aut v Česku jsou vozy s hybridním pohonem. Celkem se jich zatím letos prodalo 1605, což je více než za celý loňský rok,...  celý článek

Na plánované stavbě rychlostní silnice z Prahy do Varů vázne výkup pozemků.
Stát na vybraných silnicích přimaluje třetí pruh, má zrychlit dopravu

Na jedenácti vytížených úsecích silnic 1. třídy by se měla výrazně zrychlit doprava, aniž tam rovnou vznikne dálnice. Stát se rozhodl zvýšit kapacitu silnic...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.