„Na rozdíl od roku 2015 nebyla letos postižená celá republika, ale především jižní Morava a také jižní a jihozápadní Čechy,“ řekl iDNES.cz bioklimatolog Zdeněk Žalud, který se zabývá dopady klimatických změn na polní plodiny v rámci projektu Intersucho a v Centru výzkumu globální změny (CzechGlobe).
Letošní sucho navíc přišlo dříve, a tak zasáhlo plodiny jako pšenice, ječmen nebo řepka, které dozrávají poměrně brzy. Současně postihlo i plodiny jako kukuřice, která má vrchol v pozdějším létě.
V postižených oblastech se zemědělci potýkají se ztrátami ve výši až 7,5 miliardy, které potřebují kompenzovat. Vláda rozhodla, že zaplatí náhrady pouze ve výši dvou miliard korun. Peníze se však k zemědělcům hned nedostanou. Ministerstva financí a zemědělství mají za úkol do února příštího roku předložit přesný plán na financování kompenzací. Nárok na ně budou mít jen ty podniky, kterým sucho zhoršilo úrodu alespoň o třicet procent oproti vypočtenému průměru.
„Mohu říct, že v roce 2017 na Znojemsku existují firmy s propadem výnosu u kukuřice na krmení až o osmdesát procent. Pokud má takový podnik živočišnou výrobu, tak prakticky nemá čím krmit a vše musí nakupovat,“ doplnil Žalud k aktuální situaci s tím, že podniky pak musí spoléhat na své peněžní rezervy, a může jim tak hrozit zánik.
Předpověď zemědělských výnosů na dva měsíce dopředu
Stát chce umořit sucho přehršlí koncepcí. Hrozí zmatek |
Projekt Intersucho nyní pracuje na systému, který by jim v boji proti suchu pomohl. „Chceme příští jaro představit portál zaměřený na prognózu výnosů v České republice. Prezentoval by informace dříve, než jsou k dispozici první hlášení ze sklizených ploch – tedy v průběhu vegetace, kdy ještě jde udělat nějaká opatření. Současně by upozornil na případný problém a na to, že hrozí propad výnosů a že je třeba se na takovou situaci připravit,“ vysvětlil Miroslav Trnka, který navrhuje a řídí metodiku projektu. Výnos bude podle něj možné předpovědět na dva měsíce dopředu.
Zemědělci budou mít díky přesnějším informacím o vývoji počasí možnost uzpůsobit hospodaření, aby ušetřili náklady. Například tím, že nebudou plýtvat prostředky na postřiky a hnojiva k plodinám, pokud odhad výnosu a vývoje sucha ukáže, že nejsou efektivní. Díky informacím o situaci v České republice a ve střední Evropě, které poskytne nový server, budou pěstitelé moci upravit strategii prodeje tak, aby maximalizovali výnos, což je jeden ze způsobů, jak v problémovém roce finanční ztráty aspoň zmírnit. „Může to ovlivnit rentabilitu podniků. Ne zásadně, ale i jedno procento může představovat hodně peněz,“ míní Trnka.
Snahu spustit nový web ocenila také Agrární komora. „Za normálních podmínek se přihnojuje, ošetřuje proti škůdcům a dělá se to v několika vlnách během jara. Každý takový zákrok stojí tisíce korun na hektar. V momentě, kdy budu vědět, že úroda nebude dobrá a že bude sucho, tak nemusím používat tolik postřiků proti houbovým chorobám nebo škůdcům. Budu mít sice nízké výnosy, ale také náklady,“ řekl iDNES.cz mluvčí komory Jiří Felčárek.
„Díky projektu se odškodňovalo za sucho v roce 2015 a bude se to dělat i letos. Bez projektu by to skončilo špatně jako při suchu v roce 2012,“ potvrdil také viceprezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček.
Mapa webu Intersucho.cz zachycuje hodnocení sucha od 116 zpravodajů z 53 okresů k 5. listopadu 2017.
Intersucho v zemích střední a jihovýchodní Evropy
Intersucho sleduje zemědělské sucho z tvrdých měřitelných dat od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a od CzechGlobe, zároveň do tvorby výrazně vstupují agronomové zemědělských podniků jako zpravodajové z katastrů, na nichž hospodaří. Díky jejich zpětné vazbě může Intersucho upravovat mapy podle skutečné situace.
Nejvíce zemědělských zpravodajů je v nejpostiženějších okresech, jako jsou Znojemsko, Břeclavsko či Rakovnicko a Lounsko. Žádní ještě nejsou zhruba v patnácti okresech a snahou vědců i zemědělců je, aby přibývali.
Systém zpravodajů by se měl rozjet i na Slovensku a pak v celé jihovýchodní Evropě v zemích v povodí Dunaje, i když Trnka připouští, že je to ambiciózní plán, který nemusí fungovat, pokud bude mezi zemědělci v daných oblastech panovat konkurenční boj.
Projekt by měl v blízké budoucnosti zahrnout také lesníky. „Mluvíme s nimi poměrně často a máme i několik respondentů. Problém je, že lesy reagují na sucho i s ročním zpožděním. Naše údaje jsou však důležité při zakládání nových lesů, tam bychom chtěli upnout pozornost. Je potřeba přijít s pohledem a informacemi, které budou pro lesníky užitečné,“ řekl Trnka.
Podle Zdeňka Žaluda se zemědělci musí připravit na vyšší frekvenci suchých období a zavést technologie šetřící vláhou. Do budoucna bude potřeba osývat pole suchovzdornými odrudami plodin. Svou roli by měl sehrát i stát, který by měl dbát na zadržování vody krajině.
