Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Summit přinesl dlouhodobá řešení. Teď je potřeba zastavit krvácení

  6:59aktualizováno  6:59
Výsledek summitu není fiaskem. Přináší ale dlouhodobá řešení, která sama o sobě nevyřeší to, že zemím jako je Itálie zoufale chybí peníze. Uklidnění trhů zřejmě přijde až po masivnějším zásahu Evropské centrální banky a prosazení škrtů vládami a parlamenty předlužených států.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Na summitu vznikla nová pravidla na zodpovědnější hospodaření vlád, která musí implementovat země eurozóny a mohou také všichni ostatní včetně Česka. Mezi nejdůležitější body patří trestání zemí, které budou mít příliš vysoké rozpočtové schodky nebo existence dvou záchranných fondů a k tomu financování MMF. (čtěte PŘEHLEDNĚ: Jak chce Brusel zpřísnit rozpočtovou disciplínu)

Jsou to vesměs pozitivní návrhy, na druhou stranu ale zafungují až dlouhodobě. Navíc je dohoda v mnoha bodech příliš vágní. Například se mluví o sankcích pro rozpočtové hříšníky, ale neví se, jaké vlastně budou.

"Zarazilo mě, že sankce nejsou definované. Jsou automatické, nebo spíše poloautomatické, ale neví se, jaké. Je to slabé místo dohody. Mělo být jasně řečeno, jaké sankce budou následovat při jakém typu porušení. Třeba, že se sáhne na příspěvky ze strukturálních fondů, nebo že bude uplatněna finanční sankce," řekl iDNES.cz ekonom Patria Finance David Marek.

Podle ekonoma ČSOB Jana Čermáka jde střednědobě nebo dlouhodobě o kroky správným směrem. "Žádný příslib ale nedokáže uklidnit situaci do té míry, aby aukce, které budou nabíhat na začátku příštího roku, nevyvolaly paniku. Tu uklidní jen ECB, případně MMF tak, že pomohou zemím překonat problém s likviditou," tvrdí.

Na mysli má především obnovení kredibility vládních dluhopisů, které se staly pro banky rizikové. Některé banky navíc mohou trápit i nové požadavky na navýšení kapitálové přiměřenosti. To znamená, že si stranou musí odložit větší objem peněz na krytí možných rizik.

Teď musí přijít škrty a masivní nákup toxických dluhopisů

Také podle Marka může další uklidnění přinést Evropská centrální banka, která by měla zahájit masivnější výkup dluhopisů rizikových zemí, a tím jim pomoci překlenout nejistou dobu. Zásahu centrální banky by ale mělo předcházet prosazení úsporných balíčků v jednotlivých zemích - zejména v Itálii, Francii, Belgii a Španělsku.

Dohoda ze summitu o nových rozpočtových pravidlech zmiňuje i půjčku 200 miliard eur Mezinárodnímu měnovému fondu. Peníze by fondu půjčily centrální banky eurozóny (dobrovolně i další země EU) a fond by následně půjčil peníze ohroženým zemím v Evropské unii. Proč tak složitě?

"Celé to řešení je zbytečně kostrbaté a trochu podivné. Očekávám, že na to finanční trhy neskočí," říká ekonom David Marek, který zároveň objasňuje možné důvody tohoto kroku. Podle něj jde vůbec poprvé o zapojení peněz z centrálních bank, které se dosud záchranných akcí nezúčastnily a Evropané věří, že touto cestou přispějí i mimoevropské země. Důvod je ale ještě jeden.

"Politici věří, že když peníze půjdou přes MMF, tak se zapomene, že jde o peníze centrálních bank a že půjde v podstatě o tištění peněz na sanaci evropských vlád. MMF by měl být takovým bílým koněm, aby se zatajilo, že se centrálních banky zapojily do řešení rozpočtových problémů," uzavřel Marek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Evropská komise svolá ministry zemí zasažených aférou s toxickými vejci

Eurokomisař odpovědný za zdraví a bezpečnost potravin svolal na září schůzku ministrů zemí zasažených aférou s insekticidem ve vejcích. Komisař Vytenis...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Evropa prověřuje kartel německých automobilek, hrozí jim miliardové pokuty

Antimonopolní orgány Evropské unie dostaly zprávy o možných kartelových dohodách mezi německými automobilkami a nyní tato podezření vyšetřují. V sobotu to...  celý článek

Francouzský prezident Emmanuel Macron před Elysejským palácem v Paříži (6....
Macron privatizuje státní firmy, chce miliardy na inovace

Francie plánuje odprodat svůj podíl v některých firmách, jako je národní loterijní společnost, hlavní pařížský provozovatel letišť a další státní podniky,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.