To je určitě dobrá zpráva pro zákazníky. Test však přinesl i zprávu špatnou: devět z dvaceti by neprošlo kontrolou Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Osm testovaných vzorků neodpovídalo jakostní kategorii a jeden by vůbec neměl být označen za šunku. Tak by se daly shrnout výsledky testu, který se skládal ze dvou částí: smyslové a analytické.
Plusy i minusy
Když odcházeli porotci z degustace dvaceti vzorků šunek, odnášeli si dobrý dojem: většina jim chutnala. K některým měli výhrady, bylo jich však méně než plusů.
GRAFIKA:
ŠUNKY, KTERÝM SE VEDLO LÉPE
ŠUNKY S HORŠÍMI PARAMETRY
"Vyložený propadák tady nebyl. Z dvaceti vzorků jsem si na osmi opravdu pochutnal. Kvalita v porovnání s minulými testy šunek je znatelně lepší," uvedl jeden z porotců, Josef Duben ze Státní veterinární správy.
Když pak přišly výsledky z laboratoře Státního veterinárního ústavu v Praze, kde šunky podrobili analýzám, tak veselé už to nebylo. Osm z dvaceti neodpovídalo své kategoještě rii. Měly nižší obsah čistých svalových bílkovin, než by měly mít. Balená Šunka dušená Krahulík dokonce tak málo, že nesplnila ani spodní hranici pro šunky.
Obsah čisté svalové bílkoviny je přitom jeden z nejdůležitějších kvalitativních znaků. Vypovídá o množství a kvalitě masa, z nějž byla šunka vyrobena. Čím je obsah čistých svalových bílkovin nižší, tím méně je v ní masa. "Nemusí to být ani méně. Masa tam mohli dát stejné množství, jaké mají v receptuře, ale méně kvalitního, nebo přidali víc vody," vysvětluje Jan Rosmus ze Státního veterinárního ústavu, který analýzy vedl.
Propadla šunka s Klasou
U výrobků, které nevyhověly vyhlášce, jsme analýzy ze zvědavosti ještě jednou zopakovali. Koupili jsme stejné šunky, ale jiné šarže a vzorky jsme znovu poslali do laboratoře. Výsledek?
Dvě šunky propadly znovu, navíc s horšími hodnotami - Myslivecká šunka nejvyšší kvality, která nese značku Klasa určenou pro kvalitní české výrobky, a výběrová šunka Exclusive Line. Další čtyři si v druhé analýze polepšily. Sušickou šunku jsme už podruhé v obchodní síti nedostali.
Co z toho vyplývá? Znamená to, že každá šarže je jiná? Že výrobci neudrží standardní kvalitu? Na tyto otázky bude muset odpovědět Státní veterinární správa, která si výsledky testu vzala jako podnět ke kontrole.
Nejlépe chutnají zauzené
Lépe dopadla druhá část testu, při níž hodnotili porotci, mezi nimiž byli i sami výrobci, vzhled a chuť šunek. Nejvýše ocenili šunku Natura, pod níž je podepsána distribuční firma Zedníček Kunovice. Nejvíce jedniček z chuti dostaly Sušická a Cikánská šunka.
Obě se všem ostatním vymykaly, byly to totiž celosvalové šunky zauzené. Pětky porotci přidělili šunce pro děti, která mnohem lépe vypadala než chutnala. Vyčítali jí především nakyslou chuť. Tu může mít na svědomí vitamin C (kyselina askorbová), který do ní výrobce přidává, ale také přerušení chladicího řetězce.
"Některé šunky mi připadaly hodně nakyslé. Může to být dáno i špatným skladováním," uvedla po testu Alena Kolkopová z Masokombinátu Plzeň.
U porotců neuspěla ani šunka Globus. Tam to bylo přesně opačně, za chuť dostala od porotců lepší známky než za vzhled. Na řezu měla krvavé skvrny a rozpadala se. Ovšem chutnala hodně "masově", není divu, měla velmi vysoký obsah čistých svalových bílkovin.
Celkový dojem? "Kvalita byla poměrně dobrá, i když se našly výrobky, které příliš jakostní nebyly. U některých mi vadilo, že byly hodně slané," uvádí Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické.
"Ale překvapilo mě, že nebyly velké rozdíly mezi šunkami standardními a výběrovými nebo nejvyšší jakosti." Nutno dodat, že porotci při hodnocení neznali kategorii šunek, tu se dozvěděli až po testu.
Dušené šunky byly šťavnaté, někdy až moc vodnaté, celosvalové zauzené chutnaly více po mase, ale jsou tužší a sušší. Je to dáno rozdílným způsobem výroby.
