Superlevná kola = záruka potíží

  • 6
Vloni proběhl test osmi levných celoodpružených kol v cenách mezi pěti a deseti tisíci korun. Dvě stě padesát zkušebních kilometrů nepřežilo v pořádku ani jedno. Všechna se rozvrzala, na každém něco povolilo a jízdními vlastnostmi připomínala spíše houpačky než kola do terénu. Přesto jsou podobných modelů plné supermarkety.

Tak jako naprostá většina výrobků testovaných MF DNES skončila kola po zkouškách v bazaru. Tam si je za cenu kolem patnácti set korun koupili zákazníci přesto, že četli v novinách nelichotivé hodnocení. Redakce MF DNES je proto požádala o zkušenosti a zároveň slíbila, že nezveřejní jejich jména. Do jednoho jsou totiž přesvědčeni, že koupí prohloupili, čímž se nechtějí chlubit před sousedy.

Z osmi kol jsou dosud v provozu pouze dvě. Engine Exhibited stále slouží dvěma středoškolákům ke krátkému pojíždění po vesnici na chalupě (má najeto přibližně sto kilometrů). "Při jízdě z kopce se kolo vlní a bojím se, kdy se celé rozpadne," říká o bicyklu otec chlapců. "Do kopce nesnesitelně vrže."

Hota Horal (ujelo asi 150 km) je také na chalupě a majitelé ho půjčují návštěvám k opatrným výletům na houby. Kolo totiž získali již s utrženou zadní brzdou a špatně fungujícím řazením. "Byla jsem se ptát v cykloservisu a tam mi řekli, že oprava by stála více, než je cena kola," vysvětluje pětatřicetiletá majitelka horalu, proč kolo zůstalo v tak špatném stavu.

Podobný pokus udělala i třiadvacetiletá majitelka bicyklu Buffalo Mountain, která po deseti kilometrech jízdy zničila zadní tlumič. Od přítele a zároveň majitele cyklistického obchodu se dozvěděla, že tlumiče na těchto kolech jsou originály a náhradní díly prý žádný servis nesežene."

Olpran Maxis skončil po první vyjížďce po poli se zaseknutou přední vidlicí a Attacku Wilcat se při jízdě po chodníku rozlomila přehazovačka.

Piranha Corida absolvovala jen jednu jízdu a její majitel ji pro nevyhovující jízdní vlastnosti odložil do garáže, kde odpočívá dodnes. Podobně dopadl i Olpran Crazy. "Lidé mi do opravy taková kola dovážejí, ale já jim nemohu pomoci," říká majitel středně velkého servisu v Praze ­Suchdole David Adam. "Letos na jaře se mi jich tady jednoho dne sešlo devět. Všechny jsem seřídil, ale zároveň jsem klientům musel říci, že je to také to jediné, co pro ně mohu udělat." Ví totiž, že je bude mít v servisu za pár týdnů znovu.

V cykloprodejnách se prodávají hlavně kola za deset tisíc korun

Údaje o prodeji jednotlivých značek a typů kol jsou v České republice nedostupné. Aspoň přibližnou představu může poskytnout žebříček cenových relací nejprodávanějších kol ve velkém pražském cykloobchodě GEM. Velcí výrobci ovšem přiznávají, že nejvíce kol neprodávají přes speciální cyklistické obchody, ale v hypermarketech a supermarketech.

Nejprodávanější kola:

1. 

horské 7000­ - 12 000 Kč
2. trekking 8000­ - 10000 Kč
3. horské 12000­ - 15000 Kč
4. horské 15000­ - 20000 Kč
5. trekking 10000 - ­15000 Kč
6. horské 20000 - ­30000 Kč
7. trekking 15000 - 25000 Kč
1. prodávají se nejvíce, 7. nejméně; zdroj: GEM Praha

V tuzemsku se nejvíce prodávají české značky kol. Díky několika nepříliš dobrým sezonám se ovšem mnohé mění. Před pár lety opustil trh oblíbený Trekking Fox a po něm i velký výrobce Fort. Amulet v letošním roce vyrábí jen levná kola. "Tuto sezonu jsme se rozhodli doprodat starší modely za zvýhodněné ceny," vysvětluje Pavel Zeman, který má značku na starosti. "V loňské sezoně a na počátku letošní nebyl o jízdní kola vyšší třídy takový zájem jako v letech minulých, nejspíš kvůli špatnému počasí."

Kompletní sortiment tak zatím vyrábějí hlavně Author, Leader Fox, Rock Machine a Superior. Těm šlape na paty levná značka podivného jména 4ever. Aby si Author nekazil jméno, ale zároveň mohl vyrábět i levná kola pro hypermarkety, zavedl značku Madison. "Letošní nástup sezony byl pro obchodníky pomalejší, ale už od loňska se trekkingových kol prodává větší polovina," uvádí manažer obou značek Petr Ambrož. Do supermarketů dodává již nějaký čas své bicykly i Olpran. Joko a Favorit zůstávají přes různé majetkové přesuny na svém vyrábějí velmi levná a podle výsledku testů MF DNES nepříliš kvalitní kola.

Páčky, tlačítka, rukojeti

Před každým novopečeným cyklistou stojí zdánlivě zásadní otázka: "Jak budu řadit?" Téměř všechna levná kola a mnohé modely vyšších řad mají namontované otočné rukojeti, tak zvané grip shift. Jejich výhodou je snadné ovládání a fakt, že při řazení drží řídítka stále celé ruce. Daní za to je ovšem menší přesnost a rychlost přeřazení.

Páčky na řídítkách dokážou na jedno cvaknutí přesně přehodit řetěz na požadovaný převod, ale vyžadují práci palce nebo ukazováčku. Při prudkém sjezdu je někdy těžké udržet kolo, aby jezdci nevyrazilo řídítka z rukou, natož aby ještě řadil. Jen zkušení cyklisté dokážou malíčkem a prsteníčkem brzdit, prostředníčkem řídit a palcem a ukazováčkem řadit.

Loňským hitem bylo řazení pomocí tlačítek místo páček. To ovšem kvůli složitější konstrukci vyžaduje častou údržbu. Je tedy vhodné spíše na silniční komfortní kola než do terénu. Občas lze narazit na spřažené řazení, které dokáže pomocí jedné rukojeti řadit různé převody na přesmykači i přehazovačce. Je sice drahé, ale pro dlouhé silniční cesty s naloženým kolem velmi pohodlné.

Pružení

Konstruktéři kol se inspirovali u motocyklových kolegů a dali cyklistům pohodlí. Dokážou totiž odpružit všechny důležité díly tak, aby kolo vyžehlilo všechny nerovnosti terénu nebo silnice.

Kde všude se pružiny uplatňují:

  • Přední vidlice utlumí velké nárazy do rukou. Pomůže spíše v terénu než na silnici. Přední pružení se používá na trekkingových a horských kolech.
  • Zadní stavba - zadní odpružené kolo je vhodné především pro velmi těžké terénní sjezdy, aby dobře vedlo stopu. Používá se na sjezdových speciálech a horských kolech pro dlouhé náročné jízdy.
  • Sedlovka spolu s měkkým sedlem umožňuje pohodlnou jízdu po zpevněných cestách a ve městě po rozbitých silnicích. Vybavují se jí cestovní a trekkingová kola.
  • Představec - odpružená řídítka snižují rázy od malých nerovností, jako jsou například dlažební kostky. Je vhodný na cestovní kola.

Na levné kolo stačí levný computer

Rekreační cyklista si sám na sebe může uplést bič. Stačí si přimontovat na řídítka cyklocomputer. Ten ho bude nutit hltat kilometry, hlídat průměrnou rychlost a spouštět se co nejrychleji z kopců. Jak si takového malého mučitele vybrat? První podmínkou je, aby na něm byly všechny údaje čitelné. Pokud již v obchodě je obtížné přečíst všechna data na displeji, tak za jízdy ve večerním šeru, nebo naopak v ostrém slunci to už nepůjde vůbec.

Přepínání všech funkcí by mělo být jednoduché, protože během rychlé jízdy není moc času na přemýšlení, jak se dostat například k záznamu o ujetých kilometrech. Nejjednoduší je proto obvykle ovládání jen jedním tlačítkem. Co může computer nabídnout za funkce? Levné typy pro rekreační ježdění za pár stovek korun obvykle umějí měřit ujetou vzdálenost, přičítají ji k předchozím vyjížďkám, ukazují, kolik je hodin, a počítají i průměrnou rychlost. Samozřejmostí je zobrazování okamžité rychlosti a automatické zapínání při rozjetí kola.

O něco dražší stroječky si dokážou tyto údaje zapamatovat a provádět s nimi různé operace. Například evidují nejvyšší dosaženou rychlost, dokážou pracovat na dvou různých bicyklech nebo obsahují stopky. Pro opravdové cyklistické nadšence má smysl uvažovat i o takových specialitách, jako jsou zabudované výškoměry, měřiče tlaku, pulsu a frekvence šlapání. Za ty ovšem zaplatí i více než dva tisíce korun.