Zájem je například o Ski Areál Špindlerův Mlýn.

Zájem je například o Ski Areál Špindlerův Mlýn. | foto: Petr Pravda, iDNES.cz

Supi krouží kolem majetku ČSTV, ten si je své hodnoty však vědom

  • 35
Český svaz tělesné výchovy a sportu čelí v poslední době téměř kobercovým náletům kvůli financování. Za tímto pranýřováním je údajně tlak několika zájemců o majetek největšího akcionáře Sazky. Jde o účelovou kampaň, volají lidé z vedení svazu.

ČSTV sdružuje na 1,5 milionu lidí. Nejenže na něj pálí ostrými ministři školství a financí za to, že prohospodařil svůj dříve obří a velice výnosný majetek, a úplně ho odstřihli od dotací, navíc i v jeho základně se rodí záškodníci z řad některých národních svazů.

Špičky ČSTV mají jasno, jde o účelovou kampaň, jak svaz rozložit a otevřít si vrátka k výnosným společnostem, které svaz ovládá. "Všechno to do sebe zapadá, moc dobře víme, jaký je zájem třeba o naše horská střediska," říká Pavel Kořan, šéf ČSTV. Zájem o Ski Areál Špindlerův Mlýn má údajně řada firem a podnikatelů, kteří mají často blízko k některým šéfům svazů.

Čtěte: Ulčák s Vítkem by mohli spolupracovat

Podle Kořana však jsou střediska zatím neprodejná. Ví, o čem mluví, vždyť na letošní rok by trojlístek krkonošských středisek, tedy Pec, Špindlerův Mlýn a Harrachov, měl do rozpočtu ČSTV dodat přes 50 milionů korun, tedy většinu.

Podle vedení ČSTV supi krouží i nad dalším majetkem ČSTV, třeba nad pražským plaveckým areálem Podolí či například nad sportovním centrem v Nymburce. Zde působí basketbalový klub Miroslava Jansty, který ČSTV dlouhodobě kritizuje za špatnou správu nymburského centra. Sám Jansta, proslulý jako právník oblíbený v ČSSD a šéf basketbalového svazu, zájem o případnou koupi areálu popírá.

Výsledkem této snahy je podle Kořana i nové rozdělení peněz z prostředků všeobecné pokladní správy, 270 milionů korun od ministerstva financí rozdělovalo ministerstvo školství. Na ČSTV se dostalo jen napůl, zatímco u jiných sportovních organizací typu Sokol dostalo peníze nejvyšší vedení, u ČSTV udělali ministři výjimku.

Rozhodli, že peníze obejdou sekretariát ČSTV a dostanou se rovnou k jednotlivým sportovním svazům – ty mají v rámci ČSTV polovinu. Druhé polovině ČSTV, tedy komoře krajských sdružení tělovýchovných jednot, se finance vyhnuly. Ministři tento postup zdůvodnili tím, že ČSTV se v minulosti projevil jako velmi špatný hospodář, zvláště v Sazce.

Ostatní střešní organizace, které jsou také akcionáři Sazky, však peníze dostaly. "Je tu osm devět střešních sdružení. U osmi to nevadí a u devátého to vadí, to je prapodivné. Stát má přistupovat ke všem stejně. Teď někdo o své vůli říká, ty jsi hodný a ty nejsi hodný," říká Aleš Hušák, šéf Sazky, pro kterého je ČSTV tradičním spojencem.

Náměstek ministra školství pro sport Jan Kocourek, který měl metodiku na starosti, to vysvětluje jinak. "Všichni ostatní mají jednokolejnou strukturu své organizace, jen ČSTV má dvoukolejnou. My jsme se rozhodli, že tyto prostředky poskytneme pouze jednou a svazy, které jsou garantem sportovní činnosti v rámci ČSTV, si určí jejich využití," vysvětluje Kocourek.

Pro svazy je to danajský dar

Nejenže si kvůli novému výpočtu řada svazů pohoršila, ještě hrozí další prodražení. Z peněz, které šly přes ČSTV, se svazům platila třeba pojištění sportovců a také autorské poplatky za hudbu na sportovištích. Nyní si to budou muset hradit svazy samy, často za mnohem méně výhodných podmínek.

"V případě individuální smlouvy s OSA a dalšími jde až o stonásobek nákladů, takže na novém systému určitě nevyděláme," říká třeba Tomáš Král, prezident Českého svazu ledního hokeje. Řada svazů se tak bude chtít s ČSTV dohodnout na zachování současného systému, jen ho budou platit ze svého.

Celkově 270 milionů není pro sport klíčových. Největší část, která od státu do sportu jde, přes střešní organizace vůbec neprochází. Asi 1,9 miliardy korun posílá na dané sportovní programy z rozpočtu ministerstvo školství, další stamiliony protečou sportovcům přes obce a kraje ve formě dotací na konkrétní sportovní akce.