Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Suverenita ČNB se mírně otřásla

  22:49aktualizováno  22:49
Česká národní banka se má od příštího roku stát více závislou na vůli politiků, což může narušit její schopnost hlídat zdravý vývoj ekonomiky a také zkomplikovat pozici České republiky v očích Evropské unie. Poslanci totiž včera schválili novelu zákona o centrální bance, podle níž by měli provozní část rozpočtu banky schvalovat poslanci.
Pavel Mertlík sleduje projednávání zákona o ČNB

Pavel Mertlík sleduje projednávání zákona o ČNB - Ministr financí Pavel Mertlík sleduje projednávání zákona o České národní bance v Poslanecké sněmovně | foto: čtk - Tomáš Železný

"Je to zásadní problém narušující nezávislost ČNB. Nelze totiž rozlišit, co je běžný provozní rozpočet a co je ten zbytek. Tato pasáž se musí buď zásadně přepracovat a jasně vymezit, nebo při projednávání v Senátu vypustit," řekl ve sněmovně ministr financí Pavel Mertlík.

Zastánce změny, šéf klubu ODS Vlastimil Tlustý, však nevidí v rozdělení rozpočtu problém a odmítá argumenty o narušení nezávislosti. "Mělo by jít výlučně o běžné provozní hospodaření, jako je například rekonstrukce budovy či nákup programového vybavení. S takovým rozpočtem chodí na schvalování do parlamentu i prezident," konstatoval Tlustý.

Odborníci vnímají právo poslanců schvalovat část rozpočtu ČNB jako možnou páku k jejímu ovlivňování. "Jistě přitom vznikne řada možností, jak nepohodlným centrálním bankéřům znepříjemnit život," míní Ondřej Schneider ze společnosti Patria Finance.

Otázkou je, jak se k novele postaví Senát. ODS a ČSSD však disponují dostatkem hlasů pro její schválení. Viceguvernér ČNB Oldřich Dědek ocenil, že řada problematických návrhů se nakonec do konečné verze nedostala. Otázku rozpočtu označil za jediný problém.

Nezávislost centrálních bank na politické scéně je důležitá, protože v zájmu udržování nízké inflace musí leckdy centrální banka činit kroky, které jsou politikům proti srsti. Příkladem může být zvyšování úrokových sazeb, o které vede ČNB s řadou politiků dlouholeté spory.

Důležitou změnou zákona je způsob jmenování členů bankovní rady včetně guvernéra. Zatímco dosud byla volba zcela v rukách prezidenta, s přijetím zákona bude prezidentovi členy bankovní rady navrhovat vláda. Tato pasáž a některé další však odporují platnému znění ústavy.

V rozporu s ústavou je kromě způsobu jmenování členů bankovní rady i změna hlavního cíle ČNB z měnové na cenovou stabilitu a možnost Nejvyššího kontrolního úřadu kontrolovat hospodaření centrální banky.

Nejvyšší kontrolní úřad kontroluje podle ústavy státní majetek a plnění státního rozpočtu, ovšem činnost ČNB se neomezuje pouze na hospodaření se státním majetkem, a proto neomezená kontrola odporuje ústavě.

Z těchto důvodů novelu nepodpořili poslanci KDU-ČSL a Unie Svobody.

"Všechny tři body jsou věcně správné, ale jdou proti ústavě. Vláda navrhovala paralelně její změnu, ale byla smetena ze stolu společně s reformou soudnictví," řekl Mertlík. Podle ministra bude třeba odpovídajícím způsobem ústavu změnit.


Příklady některých kontroverzních návrhů:

Návrh poslance Sobotky (ODS) Paragraf 6, odstavec 3):
Guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy bankovní rady navrhuje vláda
Stanovisko ČNB:
Navrhovaný odstavec 3 je v rozporu s článkem 62 písm. k) Ústavy, který obsahuje dosud nikým a nijak neomezené právo prezidenta republiky jmenovat členy bankovní rady ČNB.

(ÚSTAVA, Hlava třetí, Moc výkonná, Prezident republiky, článek 62:
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky. )

Znamená to, že prezident republiky není dosud vázán žádným návrhem na jmenování určité osoby členem bankovní ČNB a nikdo mu není oprávněn předložit návrh, kterým by se musel zabývat.

Toto ústavní právo prezidenta republiky lze omezit pouze ústavně, nikoli běžným zákonem. Z těchto ústavních důvodů by návrh odstavce 3 neměl být přijat a v důsledku toho nelze přijmout celý navrhovaný paragraf 6, protože pozměňovací návrh se týká paragrafu 6 jako celku.

Pokud sporný zákon projde Senátem i přes prezidenta, bude zákon platný, dokud jej eventuálně nezruší Ústavní soud. "Jiná věc je ta, pokud zákon ústavě odporuje výslovně. Pak by měla být přednostně aplikována ústava, a nikoliv tento zákon," uvedl Vojtěch Šimíčka z Právnické fakulty brněnské Masarykovy univerzity.

Změna zákona o centrální bance byla původně harmonizační novelou v rámci sbližování legislativy s Evropskou unií.

Poslanci však vypracovali 96 pozměňovacích návrhů a původní smysl novely vzal jiný směr.

Vedle kontroverzních bodů novela nicméně jasněji definuje nezávislost ČNB na vládě, parlamentu a dalších státních institucích a přímo centrální bance nařizuje, že při provádění měnové politiky se nesmí řídit pokyny vlády, parlamentu a jiných institucí.

Návrh poslance Tlustého (ODS), paragraf 2, odstavec 3):
se za slovo "spolupracuje" vkládají slova "se souhlasem vlády"  
Stanovisko ČNB:
Návrh představuje nepraktické a v praxi nerealizovatelné omezení nezávislosti ČNB ve spolupráci se zahraničními institucemi (toto ustanovení by např. znamenalo, že telefonická konzultace člena bankovní rady se Světovou bankou podléhá souhlasu vlády), působícími v oblasti bankovnictví. Proto by neměl být přijat.

Poslanci, především Vlastimil Tlustý a Martin Kocourek z ODS, se přesto snažili prosadit celou řadu sporných bodů.

Šlo například o to, že by Poslanecká sněmovna mohla odmítnout zprávu o měnovém vývoji a doporučit opatření k nápravě, nebo že by ČNB musela s vládou konzultovat veškerá zásadní měnově-politická rozhodnutí.

Právě vágnost těchto formulací by mohla být podle expertů využita k narušení nezávislosti centrální banky.

ČNB má podle novely povinnost konzultovat pouze otázky kursového režimu a inflačního cílení. Inflační cíl či změnu kursového režimu stanovuje ČNB po dohodě s vládou.

Další kontroverzní návrhy, které se nepodařilo prosadit, chtěly, aby ČNB podléhala kontrole Komise pro cenné papíry, navrhovaly odejmout centrální bance možnost provádět bankovní dohled vůči konsolidovaným celkům či získávat informace od nebankovních subjektů.

Návrh poslance Tlustého (ODS) (zkráceno):
1) Rozpočet, který se týká činností vykonávaných při zabezpečování hlavního cíle České národní banky, schvaluje bankovní rada.
2) V části provozních a  investičních výdajů, hospodaří Česká národní banka podle rozpočtu schváleného Poslaneckou sněmovnou Parlamentu. Návrh tohoto rozpočtu sestavuje bankovní rada České národní banky a předkládá jej předsedovi Poslanecké sněmovny nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku.
Stanovisko ČNB:
Navrhovaná změna znamená částečný přenos pravomocí bankovní rady ve schvalování rozpočtu ČNB na Poslaneckou sněmovnu a znamená, že by se ČNB řídila dvěma rozpočty: finanční zajištění činností, vykonávaných při zabezpečování hlavního cíle ČNB (schvalovala by bankovní rada) a  rozpočet provozní a investiční části (schvalovala by Poslanecká sněmovna na návrh ČNB).

I takto modifikovaný návrh (původně bylo uvažováno o celkovém přenosu pravomocí v otázkách rozpočtu z bankovní rady na Poslaneckou sněmovnu) jde proti principu finanční (hospodářské) nezávislosti ústřední banky a je odmítaný Evropskou komisí jako neslučitelný se Smlouvou o ES.

Rozdělení rozpočtu ČNB na dva samostané rozpočty není dost dobře možné, neboť i provozní rozpočet ČNB zahrnuje financování řady důležitých činností centrální banky, stojících vedle jejího hlavního cíle, např. emise bankovek a mincí, obchody s bankami, správa peněžní hotovosti atd.

Není pochyb, že rozhodovat o rozpočtu určité institutce znamená uvést tuto instituci do závislosti na tom, kdo o rozpočtu rozhoduje, rozhodovat i o limitech její činnosti a tak svým způsobem tuto činnost i předurčovta.

Návrh proto představuje zásah do nezávislosti České národní banky a neměl by být ze všech těchto důvodů přijat.

Guvernér ČNB Josef Tošovský v rozpravě varoval před přijetím těchto návrhů s tím, že by byly vážnou komplikací pro práci centrální banky. "Koruna se stala stabilní zdravou měnou, které lidé důvěřují a s níž se obchoduje v zahraničí i díky existujícímu právnímu rámci," obhajoval platný zákon guvernér.

Řada schválených návrhů však odpovídá praxi vyspělých zemí.

Členy bankovní rady jmenuje prezident na návrh vlády například v Německu a podle Mertlíka jsou centrální banky ve vyspělých zemích nějakým způsobem kontrolovány. Tlustý v rozpravě dokonce uvedl, že Česká národní banka je raritou, protože ji nikdo nekontroluje.

Návrh poslance Tlustého (zkráceno):
Zákon č. 166/1993 SB., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů se mění takto:
1. Paragraf 3 odstavec 3 včetně poznámky č.* zní:
"Úřad vykonává kontrolu hospodaření České národní banky, nejedná-li se o činnosti vykonávané při zabezpečování hlavního cíle České národní banky stanoveného zvláštním právním předpisem.*)
-------------
*) Paragraf 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance ve znění pozdějších předpisů."
Stanovisko ČNB:
Návrh je v rozporu s čl. 97 Ústavy, který v odstavci 1 věta druhá definuje kontrolní pravomoc NKÚ tak, že NKÚ vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu, tj. užití prostředků státního rozpočtu v souladu s rozpočtovými výdaji.

Protože ČNB nehospodaří se státním majetkem, ale s majetkem svým, a ke státnímu rozpočtu nemá příjmový (jako státní správa), ale odvodový vztah (paragraf 47 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb.), nespadá pod kontrolu NKÚ a je z jeho působnosti logicky vyňata samotným paragrafem 3 odst. 3 zákona č. 166/1993 Sb. o NKÚ.

Návrh, aby ČNB v určitém rozsahu podléhala kontrole NKÚ, by vyžadoval ústavní změnu článku 97 Ústavy, a to formou samostatného odstavce, který by defínoval rozsah této kontrolní pravomoci. Proto by návrh neměl být přijat.

Ohlasy politiků
Premiér Miloš Zeman na páteční tiskové konferenci prohlásil, že je spokojen s novou verzí zákona i současným guvernérem. Spolupráci centrální banky s vládou si vysvětluje jako konzultace závažných případů, kterými je např. intervence vůči koruně.

Předseda opoziční KDU-ČSL Jan Kasal novelu ve sněmovně tvrdě kritizoval. "KDU-ČSL má jiné představy o nezávislosti centrální banky, a proto klub ČDU-ČSL vaši verzi zákona o České národní bance," prohlásil před hlasováním směrem k poslancům ODS a ČSSD, kteří novelu prosazovali (a posléze prosadili).

Na to reagoval předseda ODS Václav Klaus: "Prosil bych pana předsedu klubu KDU-ČSL, aby respektoval, že je členem Poslanecké sněmovny a že byl schválen náš zákon."

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Horálek a Mléčná dráha v poušti Atacama.
Za expedici utratím i sedmdesát tisíc, říká lovec zatmění Slunce

Fotograf, spisovatel, cestovatel a astronom Petr Horálek (31) má poněkud dražší koníček. Žádné úplné zatmění Slunce mu neunikne. Cestuje po celém světě a fotí...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příliš výjimek a chyby úředníků, kritizuje NKÚ správu daní z příjmů

Správa daně z příjmů fyzických osob je nepřehledná a složitá pro plátce i úřady. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.