Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Švédové odmítli euro

  22:32aktualizováno  22:32
Švédové nechtějí euro. Výsledky nedělního referenda ukázaly, že nehodlají připoutat svou zemi k Evropské unii více než dosud. Proti zavedení eura hlasovalo 56 procent lidí, pro 42 procent, oznámila komise. Zbývající odevzdané lístky byly nevyplněné.

Všelidové hlasování se konalo jen tři dny po smrti šéfky švédské diplomacie Anny Lindhové, kterou ve středu pobodal útočník v nákupním centru. Lindhová ve čtvrtek ráno zraněním podlehla.

Smrt ministryně zamíchala všemi kartami. Ještě minulý čtvrtek mohli očekávat pohodlné vítězství ti, kdo chtěli udržet švédskou korunu i celou zemi co nejvíce mimo vliv Bruselu.

Po vraždě byla politická bitva o euro zastavena a média ovládlo zpravodajství o pátrání po vrahovi. Policie v neděli zveřejnila snímek vraha a oznámila, že má stopy jeho krve.

Ve dnech a hodinách referenda slyšeli voliči o zabité političce více než o nových evropských penězích, které by měly platit i ve Švédsku. Jen televize odvysílala jedno z vystoupení Lindhové, která v něm propagovala evropskou měnu.

Jinak politici jen vyzývali k velké účasti na hlasování - a voliči tuto výzvu vyslyšeli. Hlasovat šly více než obvyklé čtyři pětiny obyvatel.

Vzpomínky na "švédský socialismus"
V referendu nešlo jen o peníze. "Nehlasujeme o euru. Říkáme světu, co si myslíme o Evropské unii," uvedl Jacob Wallenberg, hlava velké švédské podnikatelské dynastie.

Na rozdíl od Čechů Švédové moc neusilují o "vstup do Evropy". Mnozí mají spíše pocit, že Evropa by měla "vstoupit" do Švédska a zavést švédské výdobytky. A jsou hrdí na to, co jejich země v uplynulém století dokázala.

"Na konci 19. století jsme byli pravděpodobně nejchudší zemí v Evropě, zaostalou, hrozně sedláckou společností bez velkých měst. Za velmi krátký čas jsme vytvořili společnost, jež dokázala přinést bezpečnost, solidaritu i svobodu zároveň," uvedl známý spisovatel Per Olov Enquist.

Kvůli těmto vzpomínkám na minulost přirovnává Anders Sundström, šéf sociálnědemokratické eurokampaně, Švédsko k Británii.

"Myslím, že obě země se dívají zpátky: Británie na své impérium, Švédsko na svůj úspěšný sociální systém a na své dějiny malé země stojící bokem velkých."

To je ta velká změna, kterou může jednotná měna přinést: připoutává zemi k velkému bloku a je další ranou obrazu země, jež stojí mimo svízele a maléry, které si dělá zbytek Evropy.

Tvrdou ránu tomuto obrazu zasadil už vstup do EU před osmi lety. Důsledky popisuje švédský sociolog Ake Daun: "Máme velmi silný pocit, že Švédsko je zvláštní případ a že dokázalo jít vždy svou cestou. A pak přijde situace, kdy musíte dělat kompromisy, spolupracovat a dospívat k dohodám s ostatními zeměmi. Pokud máte pocit, že (ti druzí) jsou zaostalejší, vyvolává to obavy, že vás budou zdržovat."

Proto jednotná měna rozděluje zemi i politické tábory. Předáci velkých stran i podnikatelé, tedy lidé více spjatí se zbytkem Evropy, prosazují euro, tak jako před lety prosazovali vstup do unie. Členstvo jejich stran a řada obyčejných lidí jsou naopak ve značné míře proti nové měně: chtějí, aby věci zůstaly, tak jak jsou.

Vlastní cesta je stále obtížnější
A právě této touze zasadilo tvrdou ránu zavraždění oblíbené političky: ukazuje, že Švédsko není úplně takové, jaké by chtělo být, že to není ta společnost, která ideálně spojuje blahobyt, svobodu a bezpečí.

Řada Švédů soudí stejně jako ekonom Nils Lundgren: "Máme odlišnou ekonomiku, a proto potřebujeme odlišnou ekonomickou politiku." Z čehož nutně vyplývá odmítání eura, jehož oprávněnost na první pohled potvrzuje i chabý ekonomický výkon řady zemí, které už jednotnou měnu zavedly.

K tomu přistupují obavy ze záporných dopadů nové měny: z růstu cen a nezaměstnanosti, z omezení sociálního státu. Proti tomu však stojí jiný pocit: že malá země už nemůže jít jen vlastní cestou.

Jak listu New York Times řekla Helen Sandalová, která se připravuje na kněžské povolání: "Švédové si myslí, že jsou nezávislí, ale nejsou. Potřebujeme Evropu. Už nemůžeme být jen malou zemí na evropském severu."

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Francouzský prezident Emmanuel Macron před Elysejským palácem v Paříži (6....
Macron privatizuje státní firmy, chce miliardy na inovace

Francie plánuje odprodat svůj podíl v některých firmách, jako je národní loterijní společnost, hlavní pařížský provozovatel letišť a další státní podniky,...  celý článek

Jean-Claude Juncker na summitu Evropské unie v Bruselu (23. června 2017)
Dvojí kvalita potravin v EU není nevýznamný problém, připustil Juncker

Evropská komise nepovažuje problém dvojí kvality potravin za nevýznamný, řekl ve čtvrtek její předseda Jean-Claude Juncker. Na společné tiskové konferenci se...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Evropa prověřuje kartel německých automobilek, hrozí jim miliardové pokuty

Antimonopolní orgány Evropské unie dostaly zprávy o možných kartelových dohodách mezi německými automobilkami a nyní tato podezření vyšetřují. V sobotu to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.