Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řecká vláda odeslala eurozóně návrh reforem, mluví se o obřích ústupcích

  12:47aktualizováno  22:34
Řecká vláda odeslala eurozóně návrh reforem, které nabízí učinit výměnou za novou finanční pomoc. Program začne v pátek projednávat řecký parlament. Atény v návrhu reforem eurozóně činí podle řeckých médií zdaleka největší ústupky za celou dobu vyjednávání. Zemi čeká prudký nárůst daní a výdajové škrty.

Před řeckým parlamentem v Aténách ve čtvrtek večer protestovaly tisíce proevropsky smýšlejících lidí (9. července 2015) | foto: Reuters

Podle řeckých televizních stanic vláda dokument s návrhem odeslala e-mailem šéfovi euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, Nizozemci Jeroenu Dijsselbloemovi. Balík reforem, které mají řeckému státu vynést nebo ušetřit kolem 12 miliard eur (325 miliard Kč), podrobí analýze pracovní skupina na úrovni náměstků ministrů financí, jejich spolupracovníků a také činitelů Evropské komise a Evropské centrální banky.

Řecký parlament bude podle televize Ant1 již v noci vyzván k tomu, aby zmocnil vyjednávací skupinu v čele s premiérem Alexisem Tsiprasem a ministrem financí Euklidisem Tsakalotosem rokovat s eurozónou o detailech navrhovaného dokumentu. Po poslancích je dokonce požadován bianko šek, aby souhlasili i s případnými změnami, což je považováno za signál, že Atény jsou ochotné vyjít vstříc případným námitkám evropských partnerů.

Od tohoto programu se budou odvíjet také všechna zákonná opatření, jež bude muset řecký parlament přijmout zřejmě už v sobotu nebo nejpozději v neděli, kdy už se má konat summit zemí eurozóny a poté i celé Evropské unie.

Informace o řeckém obratu se objevily už přes den

Informace o řeckých ústupcích se začaly objevovat už dříve během dne. Podle různých médií jde o opatření v hodnotě deset miliard až 13 miliard eur, za které chce Řecko nové půjčky ve výši přes 50 miliard eur (1,35 bilionu Kč). Řecko chce zachovat tři sazby daně z přidané hodnoty, ale na drtivou většinu služeb se bude vztahovat ta nejvyšší, tedy 23 procent.

V penzijním systému se mají prakticky okamžitě zrušit předčasné odchody do důchodu, případně se mají tvrdě penalizovat. Věk pro odchod do důchodu se posouvá na 67 let, při splnění minima 40 odpracovaných let se stanovuje už od 62 let. Od příštího roku se mají snižovat výdaje na obranu - v roce 2016 o 200 milionů eur, v roce 2017 dokonce o dvojnásobek.

Fotogalerie

Náznaky toho, že Řecko čekají další roky nepříjemných ekonomických úsporných opatření, se začaly probírat na internetových sociálních sítích, kde účastníci diskuzí často netají rozčarování nad nečekaným rozuzlením situace.

Před vypršením ultimáta se před parlamentem v Aténách sešlo několik stovek lidí, kteří protestovali za udržení Řecka v eurozóně. Do poslední chvíle totiž nebylo jasné, jak se země v čele s premiérem Alexisem Tsiprasem zachová a zda vnímá složitost situace. V Aténách tak vlály vlajky EU i transparenty s prounijními nápisy.

V Řeckém parlamentu bude zřejmě živo

Řecko mělo detailní návrh reforem představit do čtvrteční půlnoci, nakonec je odeslalo před půl desátou večer SELČ. Reformy po zemi požadují věřitelé (MMF, ECB a Evropská komise) výměnou za další finanční pomoc. Bez ní Řecko spadne do neřízeného bankrotu.

V parlamentu se očekávají prudké debaty, které se mohou projevit na rozkolu vládní levicové formace SYRIZA, jejíž poslanecký klub má zasednout hned v pátek dopoledne. Krajně levicové křídlo strany pod velením řeckého ministra pro energetiku Panajotise Lafazanisa může projekt dohody s eurozónou odmítnout.

Odhaduje se, že v tomto uskupení bude kolem 50 až 70 poslanců strany SYRIZA, která jich má v parlamentu celkem 149. Tuto ztrátu by ale mohly kompenzovat desítky poslanců proevropské opozice, tedy z řad konzervativců z Nové demokracie, liberálů ze strany To Potami a socialistů z Pasok. Političtí předáci těchto stran ve čtvrtek při setkání s Tsiprasem plán dohody podpořili.

Podle mediálních spekulací se tak Tsipras po měsících lavírování, kdy si nechtěl znepřátelit krajně levé křídlo SYRIZY, nakonec rozhodl pro záchranu Řecka v eurozóně a je ochoten riskovat rozpad své vlastní strany.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.