Jde o částku 1,69 miliardy korun za akcie strojírenského gigantu plus úroky. Světlík už po vyhlášení výsledku letos v červenci prohlásil, že považuje rozhodnutí za zmanipulované a že podá trestní oznámení. Podobně se vyjádřil i nyní, když Beranův nárok označil za vylhaný.
„Rád bych se nyní seriózně dohodl s panem Světlíkem na způsobu úhrady tohoto dluhu. Opakuji, že mi vždy šlo o spravedlivé vyrovnání. Věřím, že se s panem Světlíkem dohodneme na takovém postupu, který by zejména nepoškodil samotný vítkovický holding,“ vzkázal prostřednictvím ČTK Beran, který očekává, že se mu majitel vítkovického holdingu ozve. Soudit se se Světlíkem zatím nechce, považuje to až za krajní řešení.
Podle Berana rozhodčí nález vyvrátil Světlíkovy argumenty z minulých dnů. „Potvrdil také pravomoc rozhodčího soudu o tomto sporu rozhodovat, na platnost rozhodčí doložky nemělo odstoupení od smlouvy Janem Světlíkem vliv,“ dodal Beran.
Světlík oponuje, že je vydání rozhodčího nálezu nezákonné, navíc ho prý podepsali pouze dva ze tří rozhodců. „Text rozhodčího nálezu přebírá, většinou doslovně, co napsal D. Beran, resp. jeho právní zástupce. Pouze je připojována formulace ́podle názoru rozhodčího senátu ́, jinak se text nezměnil. Důkazy předložené J. Světlíkem byly vesměs ignorovány, případně odmítnuty jako nepodstatné nebo nic neprokazující,“ reagovala mluvčí skupiny Vítkovice Machinery Group Eva Kijonková.
Dodala, že rozhodčí senát už v roce 2008 jednomyslně zamítl Beranovu protižalobu proti Světlíkovi o celkem 4,517 miliardy korun, která byla založena na tvrzení, že akcie v době odstoupení od smluv měly podle Berana vyšší hodnotu, než jakou měly v době, kdy je kupoval.
„Beran rozhodčí nález nesplnil a místo toho jej napadl u soudů, ovšem neúspěšně. Věc prošla postupně Městským soudem v Praze, Vrchním soudem v Praze, Nejvyšším soudem i Ústavním soudem. Přes tyto skutečnosti podal Beran v roce 2014 u rozhodčího soudu novou žalobu. V žalobě uplatnil znovu svůj údajný nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Ať už nyní tvrdí cokoli, věc je dávno rozsouzená, sdělila
Bylo rozhodnuto dopředu, namítá Světlík
Světlík nyní žádá soud, aby odložil platnost vykonavatelnosti rozhodnutí. „Máme dost podkladů k žalobě na zrušení nálezu a okamžitě ji podáváme. Doložíme i to, že už několik měsíců po podání rozhodčí žaloby existovala informace, že o výsledku řízení je předem rozhodnuto ve prospěch Davida Berana,“ prohlásil Světlík.
Spor o akcie mezi Beranem a Světlíkem se táhne již několik let. Původní spor dotáhl Beran až k Ústavnímu soud (ÚS), u kterého však v roce 2013 prohrál. ÚS potvrdil rozhodčí nález, podle kterého by měl Beran odprodat Světlíkovi sporný balík akcií. Světlík za ně měl zaplatit 78 milionů korun. Miliardář se ale s verdiktem nespokojil a loni podal novou žalobu. Nyní uspěl.
Spor o akcie společnosti Vítkovice Holding patří k nejsložitějším v českém byznysu. Beran a Světlík v minulosti spolupracovali, přibližně v roce 2005 se jejich cesty rozešly. Beran se rozhodl prodat 45 procent vítkovického holdingu Karlu Komárkovi a jeho skupině KKCG. Světlík ale transakci zpochybnil. Tvrdil, že má na akcie předkupní právo. Po navýšení základního kapitálu se sporný Beranův podíl zmenšil na 11,25 procenta. Poté se rozběhl složitý soudní spor na několika frontách. Akcie skončily v soudní úschově u Okresního soudu pro Prahu-východ.
Vítkovice Holding zastřešuje celou strojírenskou skupinu vystupující pod značkou Vítkovice Machinery Group se sídlem v Ostravě. Skupinu tvoří firmy s ročním obratem kolem 20 miliard korun. Strojírenské impérium prakticky ovládá Světlík. Jedním z menšinových vlastníků je Komárkova KKCG.
