Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Solární panely míří do afrických vesnic. Keňané je platí esemeskami

  4:11aktualizováno  4:11
Dva ze tří Afričanů nemají zavedenou elektřinu. Keňská firma M-Kopa v nich nevidí chudáky, ale potenciální zákazníky. Lidem nabízí solární panely o velikosti dámské kabelky, které vydrží nabité i několik hodin. Zájem keňských venkovanů o solární energii předčil očekávání „světlonošů“.

Muži z keňského kmene Masajů stojí u solárních panelů nedaleko své vesnice na jihozápadě země. | foto: Profimedia.cz

V Keni se prudce zvýšil zájem o sluneční energii, která tak rychle proniká na venkov východoafrické země. Takže lidé z chýší mohou s úlevou zahodit čmoudivou kerosenovou lampu a pohodlně si rozsvítit zmáčknutím vypínače.

Vděčí za to především firmě M-Kopa, která jim nabídla řešení energetického problému pomocí solárního panelu o velikosti rozměrnější dámské kabelky a splátek prostřednictvím esemesek.

Obchodní ředitelka Deenah Kawirová mi v sídle M-Kopy předvádí set, kterým chce firma rozsvítit celou Afriku. „Po venkově je rozvážejí naši agenti. Musí se jim to vejít do jedné krabice,“ vysvětluje při popisu malého zařízení.

Skládá se z jednoho panelu, tří velkých žárovek, z nichž jednu lze snadno odpojit, takže slouží jako přenosná lampička, pěti přípojek na dobíjení základních typů mobilních telefonů a rádia. Letos by do základní sestavy měla přibýt i 16palcová televizní obrazovka. „Po plném nabití slouží šest až osm hodin,“ říká pyšně mladá žena s mohutným příčeskem copánků.

Když zákazník neplatí, panel se na dálku vypne

Zájem je obrovský. Společnost působí na keňském trhu necelé čtyři roky, ale už prodala 220 tisíc přístrojů, které kompletně nesou značku Made in China. Dalších 50 tisíc pak udala v sousední Ugandě a Tanzanii, kam se vydala o něco později.

„Jedeme nad plán. Chtěli jsme prodávat měsíčně pět tisíc kusů, ale nyní prodáme i dvanáct tisíc,“ chlubí se jeden ze zakladatelů firmy a její finanční ředitel Chad Larson s tím, že se zaměřují především na západní Keňu.

Fotogalerie

„Žije tam hodně farmářů, kteří však zároveň nebydlí daleko od sebe jako třeba na severu země. Na městské obyvatelstvo se tolik nesoustředíme. Lidé ze slumů si vždycky najdou cestu, jak se připojit k síti,“ říká obtloustlý běloch s úsměvem nad amatérskými elektrikáři, kteří se značným rizikem kradou proud z vedení.

Zařízení na získávání energie ze slunce se ke Keňanům dostala mnohem dříve. Ale i když koncem nultých let díky čínské produkci poklesla jejich cena, nemohl venkovan složit na dřevo pro něj nedostupnou sumu 21 750 šilinků (5 260 korun).Obchodník s panely by zase příliš riskoval, pokud by dal z ruky své zboží za tři tisíce šilinků a čekal od chudých vesničanů, že po splátkách uhradí plnou částku.

Jenže přístroje od M-Kopy v sobě mají zabudovaný čip. Pokud věřitel nedostane zaplaceno, systém, který předtím pošle upomínku, zdroj elektřiny na dálku prostě vypne. A nahodí ho, až se platební morálka dlužníka vrátí zase do normálních kolejí. „Máme jen sedm procent neplatičů,“ říká spokojeně Larson s tím, že zablokovaný přístroj se jeho agenti ani nenamáhají vyzvednout.

Proč by také zákazníci neplatili? Vždyť je to vyjde nastejno jako používání čmoudivé petrolejové lampy nebo v případě movitějších vesničanů hlučného a smradlavého benzinového generátoru. Jeho denní provoz vyjde zhruba na 50 šilinků (necelých 13 korun) – stejně jako měsíční splátka panelu u M-Kopy. Navíc si majitelé panelů přivydělají tím, že své sousedy u sebe za pár šilinků nechají dobít jejich mobily.

Zatímco generátor je nutné „krmit“, za slunce se neplatí. Když panel po roce uhradí, slouží jim už zadarmo. Nemluvě o jeho nulových dopadech na zdraví, což vynikne ve srovnání se spalováním petroleje v uzavřené místnosti, při němž si děti dělající domácí úkoly do školy huntují plíce, jako by kouřily dvě krabičky cigaret denně.

Stejnou cestou jako mobily

Na satelitních snímcích v noci Afrika potvrzuje pověst temného kontinentu. Zatímco celá Evropa kvůli pouličním lampám září do vesmíru, oblasti na jih od Středozemního moře se s výjimkou ostrůvků kolem hlavních městských center noří do temnoty. Celý světadíl s více než miliardou obyvatel spotřebuje stejné množství elektřiny jako 47milionové Španělsko.

Elektrifikace probíhá velmi pomalu, podle francouzského deníku Le Monde, který se tématem obsáhle zabýval, by se světlo současným tempem dostalo i do té poslední domácnosti až někdy kolem roku 2080. Na rozdíl od Evropy jsou vesnice velmi roztroušené a budování vedení po evropském vzoru by stálo jmění.

Právě proto by domácí solární panely mohly nabízet dostupné řešení. Ostatně něco podobného už se pod Saharou odehrálo před pár lety. Pevná telefonní linka platila v Africe za luxus pro nejbohatší, zavést připojení všem bylo naprosté sci-fi. Vše změnilo rozšíření mobilů, které pronikly i do těch nejbídnějších chýší a povzbudily ekonomický růst na celém kontinentu.

Solární panely to mohou zopakovat, což si pokrokovější vlády včetně té keňské uvědomují. Dobře vědí, jak nedostatek elektřiny škrtí hospodářství, zdravotnictví, vzdělávání a všechny sféry života. Dovozcům zelených technologií proto pomáhají tím, že je osvobodily od cla.

Nespoléhají jen na slunce, v Africe existuje obrovský potenciál pro vodní elektrárny, především na řece Kongo, naneštěstí se stejnojmenná republika politicky rozložila.

Země se stabilnějšími vládami hledají svá řešení. „Nyní má u nás přístup k elektřině pětatřicet procent obyvatelstva, do roku 2020 bychom to chtěli dostat na dvojnásobek,“ předkládá smělý cíl Caroline Kimathiová z Keňské energetické regulační komise. Stát by měl roku 2018 spustit největší africkou větrnou elektrárnu na jezeře Turkana, hodlá i výrazně navýšit využití geotermální energie v Riftovém údolí.

Světlo jako Obamovo dědictví

Keňané nejsou ve svém úsilí sami. Výrazně by jim mělo pomoci, že jejich republiku zahrnul do svých plánů americký prezident Barack Obama. Jeho projekt Power Africa má být dědictvím jeho administrativy na černém kontinentě. Zatímco Bill Clinton zjednodušil obchodování mezi Afrikou a USA a George W. Bush vydatně podpořil boj proti AIDS, malárii a dalším nemocem, Obama chce za peníze z amerického rozpočtu dovést do roku 2020 pomocí vybudování mikrosítí a distribucí solárních lamp světlo do domácnosti 50 milionům lidí.

Během návštěvy vlasti svého otce v červenci 2015 se Obama setkal se zástupci M-Kopy. Ti se nyní na recepci své centrály chlubí snímkem, jak americký prezident se zájmem zkoumá jejich set. Stejně si ho mohou prohlédnout Keňané po celé vlasti v každé lokální prodejně mobilové společnosti Safaricom, z níž majitelé M-Kopy vzešli a s níž úzce spolupracují. Mimochodem, písmeno „M“ zastupuje v názvu slovo mobilní a „kopa“ je ve svahilštině půjčit.

Larson a jeho dva bělošští kolegové jsou lidé, kteří před sedmi lety v Keni rozjeli veleúspěšný projekt M-Pesa. Ten z telefonů udělal banky do kapsy, díky čemuž dnes půlka Afriky platí svoje účty pomocí esemesek.

Larson srší energií a chrlí ze sebe další plány na rozvoj své firmy. Už nyní desítky zaměstnanců v call-centru nabízejí prověřeným klientům, kteří neměli problémy se splátkami za solární panel, leasing na kolo, chytrý mobil nebo třeba nádrž na vodu. Klient dostane zboží okamžitě, ale musí počítat s tím, že pokud nebude splácet, zablokují mu na dálku světlo.

„Zatím se držíme jen malých solárních panelů, protože naši klienti nemají a ani zatím netouží po velkých spotřebičích. Ale do budoucna se to jistě změní a my se tomu přizpůsobíme. Chceme růst s našimi zákazníky,“ libuje si.

Nestydí se přiznat, že u rovníku dosáhnou podnikatelé na lepší marže než v našich zeměpisných šířkách. „Ale hlavně se mi na podnikání v Africe líbí to, že okamžitě vidíš, jak svým zbožím pomáháš řešit opravdové problémy.“

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.