Světová banka vydala zprávu o chudobě v Evropě

V rámci programu výročních zasedání v Praze vydala Světová banka materiál s názvem "Transformace pro každého: Chudoba a nerovnost v Evropě a Střední Asii." Rozebírá v ní problémy bývalých plánovaných ekonomik transformujících se na otevřené trhy a s tím spojené zvýšení nerovnosti v příjmech jednotlivých skupin obyvatelstva. Poukazuje na fakt, že v Evropě se tomuto fenoménu nevěnuje dostatek pozornosti. Uvedení studie bylo záměrně naplánováno na rok 2000, který má být rokem obratu k lepšímu.

"Od roku 1988 do roku 1998 se podíl lidí žijích na nebo pod hranicí chudoby zvýšil ze dvou na jednadvacet procent z celkového počtu obyvatel," nadnesla hlavní pilíř zprávy jedna z jejích autorek Ana Revenga.

Jiná je chudoba v Evropě, jiná třeba v Africe
Podle ní je podstatný rozdíl žít v chudobě v Evropě nebo například v rozvojové africké zemi. Východoevropané zchudli prakticky ze dne na den. Přišli o své prostředky, které jim spolu s některými službami zaručoval totalitní systém.

"Tato ztráta působí také na psychiku lidí. Přišli o svoje bezpečí a myslí si, že je to jejich chyba," dodala Revenga.

Standard používaný ve zprávě pro označení člověka "žijícího pod hranicí chudoby" byl určen dvěma dolary na den. Ve Společenství nezávislých států - především Rusku - žije takových lidí přes 60 procent.

Příčinu neutěšeného stavu vidí Světová banka především v rychlém poklesu ruského hrubého domácího produktu, což s sebou přineslo snížení příjmů obyvatelstva. Lidé v tomto regionu také nemají tendenci šetřit a tudíž ani investovat.

Obecně se nejvíce chudoba dotýká vícečlenných rodin, rodin s nezaměstnanou "hlavou rodiny" a lidí žijících na venkově. V budoucnosti se nepříznivě promítne neumožnění studia a zanedbaná zdravotní péče.

Míra nerovnosti v příjmech je vysoká hlavně v zemích bývalého Sovětského svazu. Reformy zde nebyly provedeny dostatečně důkladně a došlo k proplétání soukromých zájmů se zájmy státu.

V takovýchto zemích je podle Revengy potřeba budovat právní instituce a soudy a posilovat důvěru občanů v jejich práci. Chybí také sociální síť pro řešení materiálních problémů lidí. Rozvoj se nesmí vyhnout ani školství a zdravotnictví.

Viceprezident pro Evropu a Střední Asii Johannes Linn přiznal, že Světová banka podcenila nebezpečí plynoucího z nedostatečně zakotevených státních institucí.

V méně rozvinutých postkomunistických zemích je vysoká míra korupce. Dle názoru banky s ní souvisí i vyšší nerovnost a míra chudých. Řešení vidí v jednodušším přístupu potřebných lidí k prostředkům z rozvojových projektů.

Projekty Světové banky čelí kritice
Linn také reagoval na zprávu CEE Bankwatch Network, která poukazuje především na nepříliš zdařilé projekty Světové banky. K projektu zlatého dolu v Kyrgyzstánu uvedl, že Evropská banka pro obnovu a rozvoj spolu s dalšími bankami a těžařskou firmou investovaly v zájmu zvýšení životní úrovně tamního obyvatelstva.

Podle jejich informací prý nedošlo k tak závažnému znečištění jak uvádí ve své studii Bankwatch. Navíc byla od té doby posílena kontrola bezpečnosti. Linn slíbil, že banka bude tento problém nadále sledovat.

"Jsme rádi za připomínky organizací jako je Bankwatch Network. Poskytují nám informace o dalších problémech, kterými je třeba se zabývat," dodal Linn.