Světová turistika vloni ožila

Loňský rok se celkově nesl ve znamení oživování turistického ruchu. Krize cestování, za kterou mohou teroristické útoky na New York před dvěma lety a hospodářská recese, se zdá být více méně zažehnána.

Podle předběžných dat, která na své konferenci v Madridu zveřejnila Světová organizace cestovního ruchu, navštívilo vloni zahraničí celkem 715 milionů lidí. Poprvé tak byla překročena magická sedmisetmilionová hranice, která byla na spadnutí již před třemi lety.

Srdcem světové turistiky i nadále zůstává starý kontinent. Hlavně středomořská Evropa, a tedy země jako Španělsko, Itálie, Francie nebo Řecko si drží dominantní pozici. Své postavení si uhájily i přes ekonomické problémy takové státy, jako jsou Německo, Rakousko nebo Británie.

Smůlu měly naopak země jako Polsko či Česko, které doplácejí na pokles zájmu o státy, jež se kdysi nacházely za "železnou oponou". O obě země klesl zájem zahraničních návštěvníků přibližně o pět procent.

"S rokem 2002 můžeme být relativně spokojeni a i pro letošek se dá hovořit o opatrném optimismu. Statistiky naplnily naše očekávání, v některých regionech je dokonce předčily. Stále ovšem nesmíme zapomínat na rizika, která ještě zcela nezmizela," uvedl generální sekretář světové organizace cestovního ruchu Francesco Frangialli.

Podle odborníků cestování přes slibný nárůst stále ještě zcela nevstřebalo syndrom "11. září", ačkoliv média jeho vliv někdy přeceňují. Třeba Spojené státy na něj doplatily nejvíce. Amerika celkově se tak jako jediný kontinent ocitla v červených číslech. Projevily se zde totiž nejvíce důsledky globální recese. Také některé velké aerolinky a cestovní kanceláře musely snižovat kapacity.

"Válka a turistika k sobě vůbec nejdou dohromady - jsou jako voda a oheň," varoval Frangialli a dodal, že doufá, že se letošní rok obejde bez nějakých velkých válečných konfliktů, které by turistiku opět poškodily. Pokud by se tak například vzhledem k pravděpodobné válce s Irákem nestalo, "museli bychom aktivovat všechny rezervy, které máme", doplnil Frangialli.

V zimě 1991, kdy proběhla válka v Perském zálivu, zaznamenal světový cestovní ruch nárůst o pouhých 1,2 procenta. O rok později se s válkou v Kuvajtu již zcela vyrovnal, což přineslo mnohem prudší nárůst o více než osm procent.

Mnohem větší dopady na cestování než hrozba nebezpečí v oblíbených destinacích má globální stav ekonomiky. Naznačují to příklady z loňského roku. I v uplynulých měsících došlo k útokům teroristů.

Třeba atentát na synagogu ve městě Djerba, atentát v Mombase nebo výbuchy náloží na Bali. Přesto by neměly na cestovní ruch mít takový negativní vliv jako skutečnost, že svět se nezotavuje z recese tak rychle, jak by potřeboval. Že ropa, a tedy i doprava letadly zůstávají drahé nebo že lidé příliš prodělali kvůli propadu celého trhu na akciích.

Turistů loni do Česka přijelo méně

Děsivé obrázky povodně pustošící ulice Prahy vysílané všemi zahraničními médii loni odradily od návštěvy Česka řadu cizinců. Za loňských 11 měsíců do republiky zavítalo zhruba pět milionů zahraničních návštěvníků, což je o pět procent méně než loni. A podobně dopadne celý rok.

Úbytek turistů pocítily i hotely. "Pokojová kapacita hotelů a penzionů byla využita asi o 8,5 procenta méně než před rokem," říká Jaromír Beránek z agentury Mag Consulting, která cestovní ruch sleduje. Nejmenší propad utrpěly čtyř až pětihvězdičkové hotely.

Kromě obrovských záplav loni Česku nejvíce ublížil churavějící růst německé ekonomiky, odkud přijíždí nejvíce turistů. O mnoho lépe na tom nebyly ani další západoevropské země.

Úbytek zahraničních návštěvníků se projeví i na příjmech z cestovního ruchu. Zatímco v roce 2001 dosáhly 118 miliard korun, loni to bylo podle odhadů až o dvacet miliard méně. Zahraniční turista utratí při návštěvě Česka podle studie zveřejněné Českou centrálou cestovního ruchu v průměru 60 dolarů za den.

Nejvíce si dopřávají Japonci s téměř sto dolary na den, naopak nejskoupější bývají Poláci či Slováci, kteří si vystačí s pětinovou sumou.