Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Investoři opět pokukují po Rusku, ale nemají moc co kupovat

  13:56aktualizováno  13:56
Čeká Rusko příliv čerstvých investic? Dva roky po anexi Krymu se situace v mezinárodní komunitě mění. Sankce vůči Rusku sice stále trvají, ale mezinárodní investoři už po tamních příležitostech nákupu pokukují.
Investiční vztahy s Ruskem se i přes mezinárodní sankce oteplují (ilustrační foto).

Investiční vztahy s Ruskem se i přes mezinárodní sankce oteplují (ilustrační foto). | foto: Reuters

Ve stejném týdnu, kdy britský premiér David Cameron jmenoval Vladimira Putina a Islámský stát jedním dechem jako životní hrozbu vně Evropské unie, sjeli se finančníci z celého světa do Londýna diskutovat, jak dostat své investice zpět do Ruska. Setkání hostila státem kontrolovaná ruská banka VTB. Ta se od anexe Krymu v roce 2014 vyrovnává s mezinárodními sankcemi.

Návštěvníci si mohli vyslechnout proslov například náměstka ruského ministra financí Alexeje Mojsejeva, největší ruské firmy se setkaly s potenciálními investory. Dvoudenní konference se sice už nejmenovala Russia Calling (Volání Ruska) jako dřív, ale střízlivěji VTB Investor Day. Přesto, obnovení této tradice odráží podle listu The Telegraph opatrný optimismus, se kterým se do hledáčku světových investorů začínají znovu dostávat ruské firmy.

„Na nákup je nyní pravděpodobně vhodná doba, ale na trhu je málo příležitostí,“ říká Alexej Ivanov, šéf oddělení obchodního poradenství v moskevské pobočce EY. „Buď jsou to špatná aktiva nebo důvěryhodné, ale velmi drahé společnosti,“ doplnil.

Jedním z důvodů, proč jsou kvalitní investice vzácné, je režim sankcí. Investoři pocházející z EU totiž nesmí nakupovat dluh nebo majetek v pěti státních ruských bankách, třech energetických společnostech a třech zbrojních firmách. Embargo by mohlo být v červenci zrušeno, ale EU by jej mohla prodloužit o dalšího půl roku. Sankce ze strany USA jsou ohledně majetku a osob zahrnutých do embarga ještě přísnější.

Sankce a pokles izolované ruské ekonomiky zasadily finančním trhům v posledních dvou letech pořádnou ránu. Podle údajů společnosti Dealogic spadl objem nově vydaných dluhopisů ze 101 miliard dolarů a 288 emitentů v roce 2013 až na méně než 27 miliard a 185 emitentů loni. A majetkové transakce jako IPO klesly z 10 na 1,7 miliard dolarů.

„Nejsme považování za region s potenciálem růstu. Růst hledáte na rozvíjejících se trzích a to my už nejsme,“ konstatuje Kirill Jankovskij, ředitel oddělení prodeje majetku ve společnosti Otkritie.

Do Ruska míří stále víc bankéřů

Různí poradci ale tvrdí, že investoři začínají po Rusku lačnit. V prostředí, kdy o zisk z rozvíjejících se trhů se musejí portfolio manažeři prát, protože mnoho globálních aktiv je navázáno na nejistotu růstu amerických úrokových sazeb, začíná být Rusko docela dobrou alternativou.

„Malá nabídka je obecně charakteristická pro rozvíjející se trhy, nejen Rusko. V současnosti Rusko nevypadá v porovnání s některými rozvíjejícími se trhy špatně,“ míní Ranko Milič ze společnosti UBS, kde šéfuje dluhovému financování v tomto regionu.

„Na dluhové straně je aktivity víc. Počet bankéřů, kteří cestují do Moskvy, vzrostl a dělá se víc obchodů než loni,“ podotkl Dmitrij Gladkov, ředitel dluhového financování v londýnské pobočce firmy Renaissance Capital. „Je to vidět na obsazenosti letů British Airways do Moskvy. Létám tam pravidelně a byznys i ekonomická třída jsou plné,“ dodal.

Investoři budou mít další šanci dostat se k zajímavým nákupním příležitostem příští měsíc na ekonomickém fóru v Petrohradu, které sponzorují největší státní firmy a je moskevskou odpovědí na fórum ve švýcarském Davosu. I když tam kvůli diplomatické krizi rozpoutané ruskou anexí Krymu jezdí méně účastníků. Na seznamu budu zřejmě privatizace slíbené Putinovou vládou, které by měly státnímu rozpočtu přinést bilion rublů.

Lákat můžou Rosněfť i diamantová Alrosa

Ropná společnost Rosněfť - částečně vlastněná britskou BP - by mohla na otevřeném trhu prodat víc akcií. Loni v létě státem rekapitalizovaná VTB by mohla převést nějaký podíl do soukromých rukou. Do privatizace by mohl jít také těžař diamantů Alrosa nebo petrolejářská firma Rosen.

Bankéři očekávájí, že Moskva rozprodej odstartuje s pár renomovanými jmény a pak zkusí prodat méně známé společnosti. Na lepší časy se blýská i firmám, které nemají dosah na globální trhy, ať už kvůli sankcím, nebo nedostatku exportu, kvůli kterému jsou závislé na rublu.

Ruský HDP v prvním letošním čtvrtletí poklesl o 1,1 procenta, méně, než se očekávalo. Pokles přitom zpomalil z 3,8procentního meziročního pádu v závěru loňského roku. Podle Mezinárodního měnového fondu by měla ruská ekonomika letos spadnout o 1,5 procenta a inflace by měla zpomalit z 11 na 6,5 procenta. K růstu by se hospodářství mělo vrátit příští rok.

„Je zřejmé, že se země dostává z krize,“ tvrdí Georgij Jegorov, šéf oddělení akciových trhů rozvíjejících se zemí v UBS. „Ale myšlenka, že se dají oddělit rozvíjející se trhy od rozvinutého světa, už neplatí. Ohledně Ruska jsme optimističtí, ale země bude potřebovat od světové ekonomiky vítr do zad,“ uzavřel.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.