Setkání, kterého se účastní vyspělé západní ekonomiky i státy s rychle se rozvíjejícím hospodářstvím jako je Čína, Rusko, Brazílie a Indie, hostí dosluhující americký prezident George Bush. Vzhledem k tomu, že bude chybět jeho nástupce Barack Obama, nejsou očekávání konkrétních výsledků příliš vysoká.
Summit začal pracovní večeří v Bílém domě. "Sdílíme odhodlání k nápravě problémů, které vedly k tomuto nepokoji," řekl Bush o největší finanční krizí za posledních osmdesát let. Aby předešel kritiky, podle nichž problémy zavinil nespoutaný americký kapitalismus, vyzval k podpoře volného trhu. Systém by se měl opravit, ne demontovat, řekl.
Oproti tomu zejména evropští státníci požadují daleko přísnější regulaci, která by odpovídala potřebám globalizované ekonomiky, v níž kapitál volně překračuje hranice států.
Právě před tím v předvečer summitu varoval český prezident Václav Klaus. "Evropská unie je založena nikoli na myšlence svobody, ale na myšlence regulace. Není divu, že i v tomto případě přichází s myšlenkou další a další regulace, což je naprosto tragický nesmysl. Mám hrůzu, že něco takového bude přijato a do budoucna to bude jen a jen brzdit další ekonomický růst," řekl Rádiu Česko. - čtěte Klaus: Summitu G20 se děsím, může mít hrozivé důsledky
Regulovat, nebo spoléhat na trh?
Evropské země v čele s Francií a Německem naléhají na podstatné zpřísnění pravidel světového trhu, zatímco současná americká administrativa podobně jako Kanada a částečně Japonsko dávají přednost umírněnější reformě a nesouhlasí s ustavením mezinárodní regulační instituce, kterou naopak prosazuje Paříž.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy naléhá na vytvoření nadnárodní regulační instituce s pravomocí dohlížet na bankovní giganty a velké investiční společnosti. Británie navrhuje ustavit "sbor dohlížitelů", v němž by národní regulátoři sdíleli informace o mezinárodních bankách. Německá kancléřka Angela Merkelová podporuje vytvoření "globální mapy" ke zhodnocení rizik ve finančním systému.
Washingtonský summit zřejmě vytvoří rámec budoucích změn. Případná konkrétní opatření by mělo přinést další setkání šéfů zemí G20, které se podle amerických představitelů dá očekávat začátkem příštího roku.
Návrh závěrečného komuniké obsahuje údajně akční plán s několika body, pod nimiž jsou shrnuta konkrétní opatření. "Mezi těmito body je více transparentnosti, více regulací, více dohledu a těsnější mezinárodní spolupráce v těchto oblastech," cituje agentura Reuters nejmenovaného evropského představitele.
Očekává se rovněž diskuse o posílení vlivu světových finančních institucí, zejména Mezinárodního měnového fondu, při řešení a předcházení krizí. Západ by uvítal, kdyby se do financování MMF více zapojily rozvíjející se ekonomiky, zejména Čína a Saúdská Arábie, které disponují bohatými finančními zásobami.
Rozvíjející se státy ovšem za to budou zřejmě požadovat více hlasovacích práv v MMF, jichž by se musely vzdát dosud dominující evropské země a USA. Japonsko už předem avizovalo ochotu půjčit MMF sto miliard dolarů, ovšem vyčkává, zda jeho příkladu budou následovat i další státy.
