(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Za sousedovy dluhy můžete skončit v exekuci vy. Senátoři to chtějí změnit

  • 477
Senátoři chtějí změnou občanského soudního řádu nadřadit při exekucích společenství vlastníků jednotek (SVJ) nad banky. SVJ totiž dnes mají velké problémy s vymožením pohledávek od svých členů, kteří neplatí za služby či do fondu oprav. Dluhy se tak přenáší na celá společenství, konkrétně jejich platící členy. Ti kvůli tomu mohou sami skončit v exekuci.

Obyvatelé bytovky s šestačtyřiceti byty v obci Rovná na Sokolovsku si před lety vzali úvěr na opravu domu. Někteří členové společenství vlastníků jednotek (SVJ) ale přestali platit stanovené poplatky. Časem výše jejich nedoplatků nabobtnala tak, že celé SVJ nebylo schopné platit devítimilionový úvěr.

Stavební spořitelna tak poslala SVJ do insolvence, do které pohledávku přihlásily ještě vodárny a realitka. Od října 2015 je společenství vlastníků jednotek v konkurzu.

Těžkým čtením pro členy jakéhokoli SVJ v jakémkoli domě musí potom být připomínka, která se několikrát opakuje v různých dokumentech z insolvenčního řízení společenství z Rovné: „Vlastníci jednotek ručí za závazky SVJ celým svým majetkem v poměru svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu.“

Neplatil soused, exekutor zaklepe časem u vás

Jinými slovy: Když váš soused neplatí poplatky do SVJ, může se vám klidně stát, že exekutor kvůli tomu ve finále zaklepe u vás. Tak jak to v nejzazším případě hrozí obyvatelům bytů v Rovné.

I tamní společenství se podle slov jeho právničky zaznamenaných v protokolu ze schůze věřitelů snažilo z dlužníků peníze dostat. To ale není jednoduché. I když se třeba po pár měsících obrátí na soud, rozhodnutí v ruce získají zpravidla až za dlouhou dobu, klidně za několik let. To už může dluh skládající se z několika tisícovek měsíčně nabobtnat do šesticiferné částky.

Ani exekuční příkaz v ruce ale není pro SVJ výhra. Člověk, který nezvládá platit poplatky za bydlení, má pravděpodobně dluhy i někde jinde. Třeba nezvládá platit samotnou hypotéku. Velmi často se totiž do řízení přidá držitel zajištěné pohledávky - typicky hypoteční banka nebo poskytovatel jiného zajištěného úvěru. A ti mají podle současných zákonů přednost, takže na společenství, tedy sousedy dlužníka, často nedojde vůbec.

Podle statistiky Svazu českých a moravských bytových družstev je nevymahatelných 64 procent pohledávek. Pokud chtějí dál udržet dům v provozu, musí se tedy na dluh chtě nechtě skládat sousedé. V extrémním případě může společenství nezvládající dluhy skončit v insolvenci, jak se stalo obyvatelům paneláku v Rovné.

Senátoři chtějí upřednostnit pohledávky SVJ

Právě s cílem těmto situacím zabránit a vyhnout se v budoucnu vlně krachujících bytových domů, a tedy jejich obyvatel, přišla skupina senátorů s návrhem na změnu občanského soudního řádu. Ten zvýhodní SVJ ve vymáhání před zajištěnými věřiteli. Tedy zpravidla bankami.

V praxi by okamžitě po zpeněžení zabaveného bytu dlužníka mělo dojít k oddělení čtvrtiny výtěžku na zvláštní účet. A právě až do výše této částky by mělo být přednostně vyplaceno SVJ, pokud u něj jeho člen tak vysoký dluh měl.

„Chceme alespoň částečně napravit chybu zákona. Ten přece nemůže stanovit majetkovou odpovědnost tak, aby člověk nesl následky za dluhy někoho jiného, které nemohl ovlivnit,“ zdůvodňuje svůj návrh předkladatelka změny, senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Odkazuje zároveň na fakt, že situaci právně zhoršil nový občanský zákoník.

Jedním z hlavních argumentů zastánců změny potom je právě to, že narozdíl třeba od banky, která si vybírá komu půjčí, si člen SVJ nemůže vybrat, kdo se nastěhuje do společného domu (tedy komu třeba někdo ze sousedů prodá byt) a pak neplatí.

Podle ředitele metodického odboru Svazu českých a moravských bytových družstev Martina Hanáka by senátorský návrh pomohl. Sám si ale myslí, že by zvýhodnění nemuselo být omezeno jen na čtvrtinu částky.

„Ve velkých městech, jako je Praha nebo Brno, sice čtvrtina ceny bytu na dluhy zpravidla stačí. Ale tento problém se týká hlavně chudších regionů, kde se byt vydraží často za nízké statisíce, a to potom dluh u společenství vlastníků nepokryje,“ zdůvodňuje Hanák.

Úprava sice nijak neřeší kritizovaný problém českých exekucí, které často ve finále donutí konkrétního dlužníka zaplatit na všech výdajích okolo mnohem víc, než sám dlužil (rozsah problému dobře ilustruje projekt mapující počty exekucí). Návrh má ale ambici zabránit tomu, aby se exekuce šířily dál po domě. „Nejnebezpečnější je to pro menší domy v chudších regionech. Když v domě s osmi byty přestanou platit dva majitelé, pro ostatní členy SVJ může být velmi těžké jejich pohledávky pokrýt,“ říká Hanák.

Banky jsou proti. Zdraží to prý hypotéky

Je zřejmé, že plánovaná změna vadí bankám. Ty by totiž z případných exekucí bytů svých nesplácejících klientů měli méně peněz než dosud. A jako obvykle tvrdí, že na regulatorní výpadek doplatí jejich klienti.

„Toto opatření může zásadním způsobem ovlivnit poskytování hypotečních úvěrů z pohledu maximální výše poměru půjčky k hodnotě nemovitosti. Také se může promítnout do celkových nákladů na poskytnutí hypotéky s negativním dopadem na klienty,“ říká hypoteční manažer České spořitelny Karel Chábek.

S tím ale nesouhlasí Seitlová, odkazující mimo jiné na to, že v Evropě (včetně domovských zemí majitelů českých bank) je to běžné. „ČNB pro nás navíc vypočítala, že kdyby měla SVJ přednost k 15 procentům výtěžku z dražby, nedotklo by se to hypotečního trhu vůbec,“ říká senátorka s tím, že je ochotná původně navrženou 25% hranici snížit, aby zákon prošel.

K tomu skutečně došlo. Senát ve čtvrtek návrh schválil s tím, že SVJ bude mít přednostní právo k 10 procentům výtěžku z dražby. Návrh však ještě čeká kolečko ve Sněmovně. Vzhledem k blížícím se volbám je pravděpodobné, že jej budou schvalovat až noví poslanci.