"(Španělsko) dalo silný příslib, že učiní liberalizační krok, nebude tedy dále trvat na přechodném období," prohlásil Svoboda. V lednu nebo v únoru Evropská komise vydá hodnotící zprávu, která by měla potvrdit, že možnost zaměstnávat lidi uvnitř EU bez omezení je potřebné.
"Zatím nemáme signály, že by další země šly touto liberalizační cestou," dodal Svoboda. Norský premiér Jens Stoltenberg po středečním setkání s Jiřím Paroubkem řekl, že jeho vláda nejdříve musí vyhodnotit dosavadní zkušenost. Oslo tedy zatím nerozhodlo.
Lhůty vyprší na jaře
Posledního dubna skončí dvouleté období, po kterém staré země EU přehodnotí, zda jsou pracovní omezení pro nové členské země opodstatněná. Další šance na změnu přijdou za tři roky a poslední bariéry musí zmizet o další dva roky později, v roce 2011.
Česká strana by nicméně zrušení překlenovacích období uvítala k 30. dubnu 2006. "Pokud se to nepodaří, ČR se alespoň bude snažit o uvolnění stávájícího mechanismu, které by následně vedlo k plnému uvolnění pohybu pracovních sil nejpozději do roku 2009," uvedla mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková v tiskové zprávě.
Šéf české diplomacie upozornil na to, že čeští občané mohou v jiných členských zemích včetně Rakouska a Německa pracovat už nyní. "Máme dvoustranné smlouvy o kvótách. Ti, kteří tam chtějí pracovat, už tam pracují," tvrdí.
V případě Německa přitom tyto kvóty podle Svobody nejsou naplněny. S Vídní nyní česká diplomacie domlouvá novou dohodu o zaměstnávání odborníků.
Populismus nebo oprávněné obavy?
Češi podle ministra zahraničí nepředstavují pro pracovní trhy západní Evropy žádnou hrozbu, nikam hromadně za prací neodcházejí. K podobnému závěru před časem došla i studie vypracovaná organizací ECAS, v jejímž čele stojí bývalý eurokomisař pro hospodářskou soutěž Mario Monti. Ten dokonce omezení označil za "výsměch vnitřnímu trhu EU." - více zde
Rozhodnutí je ale nakonec na vládách jednotlivých zemí. Ty budou posuzovat všechny nové členské země dohromady, takže Praha bude zřejmě muset počkat, až začne západní Evropa stejně vnímat například také Polsko a další státy z bývalého komunistického bloku.
Česko vůči západoevropským vládám žádná odvetná opatření nechystá, naopak bude prosazovat, aby na český pracovní trh měly po svém vstupu do EU volný přístup také Bulhaři a Rumuni, dodal Svoboda.
JAK FUNGUJE PŘECHODNÉ OBDOBÍVolný pohyb osob i pracovních sil je vedlo pohybu zboží, služeb a kapitálu jedním ze základních principů Evropské unie. Staré členské země nicméně kvůli ochraně svých pracovních trhu prosazují dodržování tzv."přechodných období", které zatím úplnou mobilitu na trhu práce do značné míry omezuje.
Přechodné období se dělí na 3 samostatné etapy. První je dvouletá. Následuje tříletá a ještě jedna dvouletá. Na konci každé etapy může stát, který si chrání svůj pracovní trh rozhodnout, že trh uvolní. Přechodného období nevyužila Velká Británie a Irsko. Později se k nim přidalo i Švédsko. O tom, že překlenovací lhůtu neprodlouží uvažuje Španělsko. Ostatní trhy tak zatím zřejmě zůstanou pro Čechy zavřeny nejméně do roku 2009. Nejpozději v roce 2011 se nicméně trh v celé současné EU uvolní.
I v současném systému mají občané ČR a dalších nových států přednost před zaměstnanci z tzv."třetích zemích", tedy těch, které nejsou členy EU.
