Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Švýcaři směřují k referendu, chtějí bankám zakázat tvorbu peněz

  17:00aktualizováno  17:00
Ve Švýcarsku může nastat revoluce peněžního systému. Občanské iniciativě se podařilo získat dostatečnou podporu pro vypsání referenda, které by privátním bankám znemožnila tvorbu peněz. Ty by pak mohly půjčovat jenom tolik prostředků, kterými reálně disponují.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Švýcarské iniciativě MoMo (Monetäre Modernisierung - měnová modernizace) se podařilo sesbírat 111 819 podpisů. To je o téměř dvanáct tisíc více, než je hranice pro vypsání referenda. Dosažení dostatečného počtu podporovatelů oznámila švýcarská vláda. Jak však upozornil německý deník FAZ, hlasování musí ještě posvětit švýcarský parlament.

Referendum by mohlo vést k totální přeměně peněžního systému. MoMo prosazuje, aby banky mohly půjčovat pouze peníze, kterými reálně disponují. Švýcarská národní banka SNB by měla absolutní kontrolu nad tvorbou elektronických peněz a stala by se jedinou institucí, která by mohla peníze „tisknout“.

Poslední šance pro dědice: švýcarské banky zveřejnily jména spících účtů

Doposud má SNB kontrolu pouze nad mincemi a bankovkami. Ty však představují jen zlomek peněz, které jsou aktuálně v oběhu. „Hotovost dnes představuje pouze deset procent peněz, 90 procent tvoří elektronické peníze, které vyrábí soukromé banky,“ uvádí MoMo na svých stránkách.

Ve Švýcarsku, stejně jako jinde ve světe, půjčují banky více, než kolik mají k dispozici. Jejich vklady existují pouze ve formě elektronických účtů, v podstatě se tedy jedná jen o slib zaplacení. Fungování systému umožňuje to, že většina klientů si peníze v hotovosti nikdy reálně nevybere. Většina převodů proběhne pouze z účtu na účet.

„Teoretickým podkladem švýcarské iniciativy je peněžní systém se stoprocentní rezervou, který by bankám dovolil půjčit do ekonomiky jen takové částky a v takové splatnostní struktuře, aby odpovídaly jejich rezervám, tedy vkladům, dluhopisům či půjčkám od jiných bank s příslušnou splatností,“ vysvětluje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle iniciativy se tak zabrání tvorbě finančních bublin, jejichž splasknutí pak musí dorovnávat daňoví poplatníci. „Pokud banky dosahují zisků, patří jim. V případě ztrát musí platit daňoví poplatníci, stát je musí zachraňovat,“ argumentuje MoMo.

Kontroverzní koncept stoprocentní rezervy není nijak nový a podle Sobíška se pravidelně objevuje po finančních krizích. Naposledy bylo slyšet volání po podobném opatření v roce 2009 na Islandu. Má však řadu odpůrců, kteří argumentují hrozbou nedostatečného úvěrového financování. „Místo stabilnějšího systému by byly pravděpodobnějším následkem vysoké státní výdaje, nedostatečné úvěrování soukromého sektoru a slabá měna,“ tvrdí ekonomové švýcarské banky Sarasin.

Podle Sobíška v podstatě snímá z komerčních bank odpovědnost, a tedy i riziko, za činnost, kterou běžně vykonávají. Dopad do ekonomiky však nedokáže odhadnout. „Myslím si, že i pro finančně velmi gramotné švýcarské voliče bude poměrně složité dohlédnout na všechny možné důsledky případné změny v této oblasti, takže budou mít tendenci podle principu opatrnosti iniciativu v referendu zamítnout,“ míní Sobíšek.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.