Zadní strana mincí je jediné místo, kde mohou státy Evropské unie umisťovat vlastní symbol. Eurobankovky, stejně jako přední strana mincí, jsou proti tomu všude stejné.
Lipicáni a kněžský kámen
Slovinci si na své nové drobné vybrali obrázky, které sousedním Rakušanům, především lidem v Korutanech v čele s tamním nacionálně přemýšlejícím hejtmanem Jörgem Haiderem, nevoní. Rakouského národního sebevědomí se Slovinci dotkli tím, že použili jako národní symboly na dvacet eurocentů lipicány a na dvoucent kněžský kámen.
O známých tančících koních si obě země myslí, že jsou součástí jejich historie. Rakušané je dříve měli na svých šilincích, ale na eura si je nakonec nedali. Lipica, domov proslavených bílých koní, leží na území Slovinska, které původně spadalo pod Rakousko-Uhersko a mezi první a druhou světovou válkou bylo italské.
Rakousko se na konci 90. let dohodlo po složitých jednáních s Itálií, že se stane oficiálním majitelem chovného plemene lipicánů. Slovinci to však odmítli akceptovat.
Ještě více se cítí dotčeni Rakušané žijící v Korutanech, části nejvíce spojené se Slovinskem, kvůli tomu, že na druhé nejmenší minci je takzvaný kněžský kámen. Zjednodušeně řečeno, jde o to, že Princův kámen je ústřední symbol Karantanie, prvního nezávislého státu Slovinců z 6. století, jehož centrum je dnes v Korutanech. Na inkriminovaném trůnu se slavnostně korunovali vévodové. Dnes kámen odpočívá v muzeu v Klagenfurtu, hlavním městě Korutan.
Další symboly na slovinských eurech už takové vášně nevzbuzují. Na dvoueuru je portrét národního slovinského básníka France Prešerena, požívajícího v zemi stejného věhlasu jako u nás Karel Hynek Mácha. Na mincích je pouze jeho silueta, protože o tom, jak přesně vypadal, se dochovalo několik odlišných záznamů.
Na eurové minci je křesťanský reformátor Primož Trubar. Další mince nesou obrázky nejvyšší hory Slovinska Triglavu (50 centů) a nerealizovaného plánu na slovinský parlament z dílny architekta Josipa Plečnika (10 centů). Mince v hodnotě 5 centů zobrazuje muže, který seje 30 hvězd, a je dílem malíře Ivana Grohara. A jednocentová mince nese motiv čápa převzatý z dvacetitolarové slovinské mince.
Mince chtěl vyrábět i Jablonec
Mincí bylo celkem vyrobeno 236 milionů v hodnotě 79 milionů eur (2,2 miliardy korun). Účast v soutěži o jejich výrobu zvažovala i česká mincovna z Jablonce nad Nisou. "Dodací podmínky byly tak krátké, že jsme se nakonec nepřihlásili," vysvětlil její šéf Jan Vízek.
O tom, co bude mít někdy v budoucnu na jedné straně mincí Česká republika, zatím nikdo nepřemýšlí. Česká národní banka sice už jednou rozhodla předběžnou soutěž vypsat, ale pak ji stáhla, aby "nevyvolávala paniku".
