Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Jak chce stát regulovat zprostředkovatele pojistek

  13:00aktualizováno  13:00
Ze sporu o to, zda a jak má stát regulovat odměny, které pojišťovny vyplácejí za prodej svých produktů, se stala politická válka. Pořád však není jasné, kdo z této bitvy vyjde jako vítěz. Budou to pojišťovny, finanční poradci, nebo lidé, kteří si pojištění platí? Rozhodne Sněmovna.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Původně se přetlačovaly jen pojišťovny a nezávislí prodejci pojištění. Přetahovaná o peníze se však zvrhla v politickou bitku „Babiš vs. Šincl“. MF DNES se vrací k jádru problému.

Trh s životním pojištěním je neprůhledný. Trpí tím hlavně klienti, kteří často platí za něco, co nepotřebují. Anebo o peníze přicházejí zbytečným rušením funkčních pojistek a uzavíráním nových. Pojišťovny tak vyplácejí nové a nové provize za smlouvy, které končí dřív, než by měly. Za současnou situaci pojišťovny mohou do velké míry samy. Na nutnost něco dělat s provizemi je totiž už nějakou dobu upozorňuje Česká národní banka.

Přinášíme přehled návrhů, které jsou ve hře, spolu s dopady na jednotlivé zúčastněné.

1Původní vládní návrh zákona (z dílny ministerstva financí)

Vládní návrh nereguluje provize ani odkupné. Posiluje ochranu spotřebitele a rozkrývá složitý pojišťovací sektor. „Sjednotí se podmínky pro všechny druhy zprostředkovatelů. To jednoznačně pročistí trh,“ říká Petr Borkovec, šéf finančních poradců společnosti Partners. Zvýší se nároky na odbornost prodejců a způsob jednání s klienty. Dohled nad nimi bude účinnější.

Dopad na klienta
Bude mít víc informací o prodejci a nabízeném pojištění včetně porovnatelného ukazatele nákladů.

Dopad na pojišťovny
Zvýší se jejich odpovědnost za volbu a kontrolu prodejců. Podle Karla Veselého, experta na pojišťovnictví ze společnosti Deloitte, může pojišťovnám také krátkodobě v řádu jednotek procent klesnout prodej životního pojištění.

Dopad na zprostředkovatele
Kvůli nutnosti přeregistrace, poplatkům a přísnějším kvalifikačním podmínkám pro práci poradce by významně poklesl počet registrovaných zprostředkovatelů. A to ze současných téměř 150 tisíc na několik desítek tisíc. Zbylým zprostředkovatelům novela přináší nové povinnosti a s tím spojené náklady.

2Pozměňovací návrh poslance Ladislava Šincla (ČSSD)

Reguluje provize i odkupné. Maximální výše provize se sníží ze současných až 200 na 150 procent toho, co ročně klient zaplatí. Navíc se odměna nevyplatí najednou. První rok poradce a jeho firma dostanou maximálně 100 procent ročního pojistného, zbytek se rovnoměrně rozloží do dalších čtyř let. Na pět let se též prodlouží takzvané storno období. Při předčasném ukončení smlouvy by klient neměl přijít o všechny „naspořené“ peníze, ale část z nich se mu vrátí.

Regulace provizí se vztahuje i na rizikové životní pojištění. Tam problém s odkupným přitom není.

Dopad na klienta
Má klesnout přepojišťování u rezervotvorného pojištění, které klienty poškozuje, a měla by se zlepšit jeho pozice ve výplatě odkupného.

Zprostředkovatelé však tvrdí, že zákazník nedostane nic. „Pokud pan poslanec uvádí, že návrh připraví zprostředkovatele o čtyři miliardy, pak tyto čtyři miliardy získají pojišťovny,“ míní šéf Unie finančních zprostředkovatelů Jiří Šindelář. „Pojišťovna může zatížit odkupné klienta jinými náklady a poplatky, které regulovány nejsou, a klient tak reálně neušetří nic. Náklady se jen přesunou z jedné kolonky do druhé,“ přidává se Borkovec.

Dopad na pojišťovny
Snížil by se počet pojistek zrušených v prvních pěti letech a klesly by náklady na prodej. Životních pojistek by se prodávalo méně, protože někteří poradci by „nepřežili“ nebo prodávali provizně lukrativnější produkty. „Nový obchod by mohl krátkodobě poklesnout až o třicet procent, zbylý obchod by však byl kvalitnější,“ odhaduje Veselý.

Dopad na zprostředkovatele
Zejména menší zprostředkovatelé mohou skončit. Krátkodobě by měla problém i většina velkých a středně velkých firem. Opatření může také vyvolat další vlnu toho, čemu má zabránit – „přetočení“ smluv pod záminkou „levnějších“ a „výhodnějších“ produktů.

Kdo poskytuje životní pojištění - grafika.

3Pozměňovací návrh ministerstva financí

Zatím poslední návrh řeší jen peníze vrácené klientovi. Při předčasném zrušení pojistné smlouvy v prvních pěti letech pojišťovna musí klientovi vrátit minimálně 80 procent z celkových pořizovacích nákladů za každý rok trvání smlouvy. „Pokud se bavíme o celém objemu stornovaných poplatků, tedy o 22 miliardách, měli by klienti získat zpět asi 16 miliard ze zrušených smluv,“ tvrdí ministr financí Andrej Babiš.

Dopad na klienta
Krátkodobě může být dopad dle Veselého negativní. Pokud pojišťovny neprosadí rozložení provizí v čase, přepojišťování může narůst, protože se zvýší i v prvních dvou letech. V optimistické variantě by na tom byli klienti dlouhodobě lépe, až by všechny pojišťovny zavedly rozložení provize v čase a oddělily transparentně pojištění rizik od investic. „Regulace produktu životního pojištění bez regulace provizí se zatím ve světě z pohledu klientů příliš neosvědčila,“ říká Veselý.

Dopad na pojišťovny
Pozice pojišťoven oslabí. Zprostředkovatelé totiž budou dál chtít vysokou počáteční provizi a krátké storno období. Pojišťovny, které omezí provize a rozloží je v čase, budou riskovat radikální pokles obchodu od některých poradenských firem. Naopak pojišťovny, které podlehnou tlaku zprostředkovatelů, budou riskovat vysoké ztráty v případě storen.

„V optimistické variantě budou nakonec všechny pojišťovny přinuceny přejít na rozložení provizí v čase, tento stav však bude nestabilní a kdykoli ho může i jediná pojišťovna narušit,“ říká expert společnosti Deloitte.

Dopad na zprostředkovatele
Návrh je pro ně výrazně výhodnější než regulace provizí a zachovává jim stávající silnou pozici. Oproti původnímu vládnímu návrhu však patrně povede k přechodu alespoň části pojišťoven na rozložení provizí v čase a patrně omezí prodej současných investičních životních pojištění. „Je alespoň fér, že návrh nijak nezvýhodňuje pojišťovny vůči zprostředkovatelům a jejich vzájemný vztah ponechává volné soutěži,“ říká Šindelář.

Slovníček pojmů

Rizikové životní pojištění
Slouží jen ke krytí rizik – např. smrti, úrazů, vážných nemocí apod. Při zrušení smlouvy se nevyplácí odkupné, veškeré klientovy peníze se totiž spotřebovaly na úhradu rizik.

Rezervotvorné životní pojištění
Kapitálové nebo investiční životní pojištění, které vedle krytí rizik vytváří úspory. Z nich se pak při předčasném zrušení smlouvy vyplácí odkupné.

Odkupné
To, co klient dostane zpět v případě výpovědi pojištění. Dnes se tato hodnota v prvních letech pojištění blíží nule, protože peníze jdou hlavně na úhradu provizí prodejcům.

Přetáčení / přebouchávání / přepojišťování smluv
Předčasné ukončení smlouvy kvůli další provizi. Na vině je systém odměňování poradců. Ti dostanou celou provizi na začátku, ačkoli smlouva je sjednaná na desítky let. Nic je tedy nemotivuje, aby klienta v produktu udrželi. Výše odměny dosahuje až 200 % ročního pojistného. Pokud klient platí 1 000 Kč měsíčně, poradce a jeho firma mohou dostat až 24 000 Kč.

Někteří poradci si na tyto peníze chtějí sáhnout u stejného klienta několikrát, což v praxi znamená původní smlouvu zrušit a založit novou. Klient přijde o většinu zaplacených peněz a poradce dostane další provizi. Cyklus se může opakovat po dalších dvou až třech letech, jakmile skončí storno období.

Přetáčení smluv mají na svědomí jak externí zprostředkovatelé (finanční poradci), tak pracovníci samotných pojišťoven.

Ne všechny případy přetáčení smluv jsou pro klienta špatné. Podmínky nové smlouvy ale musí být výhodnější než to, o co přijde na staré smlouvě (například širší krytí rizik, nižší cena pojištění apod.). To je třeba vždy individuálně zvážit.

Storno období
Doba, po kterou musí prodejce pojišťovně vrátit provizi, pokud se jím sjednaná smlouva ukončí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.