Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z tarifní revoluce zbyl cár papíru, Vitásková návrh nechá přepracovat

  1:00aktualizováno  12:01
Nové tarify za platbu elektřiny od roku 2017 nebudou platit. Tarifní struktura se přepracuje, neměla by být tolik závislá na velikosti jističe. O tom, kolik zaplatíte za elektřinu, budou mnohem víc rozhodovat politici, kteří se už teď nedokážou domluvit s Energetickým regulačním úřadem ani s ekology.
Z původně expertních propočtů, které měly narovnat systém plateb a reagovaly na prudký rozvoj domácích výroben elektřiny, se stala politická věc.

Z původně expertních propočtů, které měly narovnat systém plateb a reagovaly na prudký rozvoj domácích výroben elektřiny, se stala politická věc. | foto: Evropská komise

Nové tarify za platbu elektřiny od roku 2017 nebudou platit. Novinářům to řekla předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková. Úřad podle ní tarifní strukturu přepracuje a je možné, že nebude tolik postavená na velikosti jističe, jak bylo dosud plánováno.

01.března 2016 v 11:53, příspěvek archivován: 01.března 2016 v 12:03

Rozhodnutí Vitáskové nezavádět nové tarify je rozumná reakce na oprávněnou kritiku.Nový návrh musí více zohlednit zájmy malých spotřebitelů.

Z původního návrhu, s nímž v polovině ledna po dvou letech příprav vyrukoval ERÚ, tak zbyl dnes jen cár papíru. Když ho totiž šéfka úřadu Vitásková předložila veřejnosti, ukázalo se, že změna tvrdě dopadne na řadu lidí.

Aktuální ministerská analýza uvádí, že by elektřina podražila až 38 procentům domácností, zhruba 11 procent odběratelů by zaplatilo přes tisícikorunu ročně navíc. Mezi nimi i mnoho voličů sociální demokracie. Premiér Bohuslav Sobotka už proto ohlásil, že návrh je špatný a že je třeba ho přepracovat. O tom, jak to udělat, se v pondělí do večera dohadovaly koaliční špičky.

Podle ministra financí Andreje Babiše se všechny koaliční strany shodly, že Vitásková zveřejněním tarifů pochybila. Návrh je špatný a je potřeba hledat takový, který neuškodí malým odběratelům.

KOMENTÁŘ: Chalupáři a ti ostatní. Hraje se o ceny elektřiny

Návrh už z různých úhlů zkritizovala opozice, odboráři i ekologové. Za to, že nemotivuje k úsporám, že zdraží elektřinu hlavně chalupářům a domácnostem s nízkou spotřebou, či za to, že odrazuje od investic do vlastních panelů na střeše.

A od návrhu nakonec dala ruce pryč i sama Vitásková. „Není nutné nové tarify zavádět ihned,“ říká Vitásková. V pondělí dokonce rozpustila řídící výbor, který se změnami tarifů zabýval. Podle informací iDNES.cz mimo jiné i proto, že jeho členové – mezi jinými i distributoři elektřiny – se zdráhali přistoupit k dalším úpravám navrhované struktury tarifů.

Z původně expertních propočtů, které měly narovnat systém plateb a reagovaly na prudký rozvoj domácích výroben elektřiny, se stala politická věc. Jenže právě politická rozhodnutí z minulosti stojí za tím, že v každé spotřebované megawatthodině platí spotřebitelé vysoký příspěvek na zelenou energii či daň z elektřiny.

Soumrak nad burzou

Každý rok méně plynu a uhlí. Vláda připravuje antifosilní zákon

Není to až tak dávno, co někdejší šéf ČEZ Martin Roman pravidelně obhajoval zdražení elektřiny růstem cen na burze. Během posledních pěti let tam cena klesla o dvě třetiny, lidem však na faktuře zlevnila elektřina maximálně o několik procent.

Mohou za to politici, úředníci a také zelené zdroje elektřiny. Z liberalizace energetického trhu, na kterou hodně tlačil Brusel, zbývá stále méně.

Energetická burza přitom hraje stále menší roli. Za jejím propadem stojí především propad ceny černého uhlí. Zpomalující ekonomika Číny už ho nepotřebuje dovážet tolik jako dřív, kromě toho si Číňané začali víc těžit sami. Trh je zavalený uhlím i kvůli tomu, že zavřít důl trvá. Před pár lety, v době boomu, se přitom do tohoto byznysu napumpovaly miliardy.

Cenu na burze tlačí dolů také nízká hodnota povolenek na vypouštění CO2. „Na trhu je dnes takové množství povolenek, že lze vyrobit všechnu elektřinu z černého uhlí a ještě zbude. Jejich cena je fakticky nulová,“ říká Pavel Cyrani, ředitel divize Obchod a strategie ČEZ.

Burzovní cenu za megawatthodinu elektřiny stlačuje i rostoucí podíl obnovitelných zdrojů. Za kolik vyrábějí, nařídili ve většině evropských zemí politici či úředníci od stolu.

V Německu nyní experimentují s přidělováním licencí na výstavbu nových zelených elektráren prostřednictvím aukcí. V nich mohou uspět projekty, které budou od státu požadovat nejnižší podporu. Ale ani to nelze považovat za trh – aukce organizuje stát, a navíc se ceny od těch přímo stanovených úředníky příliš nelišily. Od příštího roku se takto mají u sousedů soutěžit všechny nové obnovitelné projekty.

Německo by přitom mělo ze zelených elektráren vyrábět za deset let zhruba 40 až 45 procent elektřiny, v roce 2035 zhruba 55 až 60 procent a v roce 2055 odhadem až 90 procent veškeré spotřebované elektřiny. To prakticky znamená, že i v Česku postupně přestane pro dnešní velké klasické zdroje trh existovat.

„S klasickými zdroji nebudeme konkurovat cenou za megawatthodinu, ale spíše nabídkou kapacity,“ předpovídá Cyrani. To však zároveň znamená další posílení moci úředníků nad cenami elektřiny. Každá země totiž bude potřebovat záložní zdroje pro případ, že zelené elektrárny nebudou moci elektřinu vyrábět.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.