Málo využívané regionální železniční tratě mívají mnoho společného. Na spočítání všech cestujících v jednom vlaku vám mnohdy stačí prsty dvou rukou. Jízda po nich je často výrazně pomalejší než cesta autobusem. A během jízdy vypustí desítky let starý motorák do vzduchu několikrát více emisí než nový autobus.
Tratě však mají horlivé zastánce, kteří obhajují jejich životaschopnost. Přitom daňové poplatníky stojí jeden cestující někdy i více, než kdyby kraj zaplatil pasažérům taxík.
Nyní to navíc vypadá, že lokální železniční tratě čeká nepříliš radostná budoucnost. Slamečka jako první ministr dopravy v historii totiž připustil, že mít jednu z nejhustších sítí železnic na světě je pro státní kasu příliš velký luxus, a současně začíná řešit, které tratě by bylo možné zrušit.
"Na některých tratích by bylo v současné době levnější vozit cestující taxíky než vlaky," uvedl ministr dopravy Gustav Slamečka. Naráží tak na fakt, že jeden kilometr vlakem stojí zhruba dvakrát až třikrát tolik než autobusem. Vlaky však na některých tratích jezdí prázdnější než autobusy, v řadě případů se také jízdní řády vlaků a autobusů placených kraji překrývají.
Jak se (ne)vyplatí lokálkyNa nejméně vytížených tratích jezdí motorový vůz řady 810, který má kapacitu 55 míst k sezení. Kilometr jízdy vyjde kraje běžně na 70 Kč, platba však záleží na vytíženosti trati. Prakticky stejnou kapacitu mají autobusy, za ty však kraje doplácejí okolo 30 korun. Kdyby se motorový vůz nahradil automobily pro sedm lidí a řidiče, mohla by tato auta přepravit za stejnou cenu jako vlak 49 cestujících. Při ceně 10 Kč za kilometr by se totiž ze 70korunového příspěvku zaplatilo sedm velkých taxíků. |
V ročním úhrnu jde přitom nejméně o stamiliony korun, které stát a kraje utrácejí za něco, co mohou pořídit levněji.
Autobusy jsou levnější
Například kraje, které provoz ztrátových spojů dotují, platí autobusovým dopravcům zhruba kolem třiceti korun za kilometr.
Nejmenší vlak – motorový vůz řady 810 – vyjde kraje na trati na zhruba 70 korun. Počet cestujících je přitom zhruba stejný.
Vysoký rozdíl není způsobený tím, že by si dráhy účtovaly neoprávněně vysoké sumy: musí však platit vysoké poplatky za použití tratě, víc zaměstnanců i drahý provoz: jeden motorák běžně spotřebuje 50 litrů nafty na 100 kilometrů, autobus polovinu.
A kdyby si kraje na extrémně nevytížených úsecích najaly třeba minibusy pro sedm lidí, mohou platit ještě méně. "Při dlouhodobém pronájmu není problém se dostat na cenu kolem deseti dvanácti korun za kilometr,“ propočítává Petr Schiel z firmy Limuzíny Kyjov.
Nejde přitom jen o peníze na samotný provoz vlaků, ale i na údržbu tratí. Stát už v návrhu rozpočtu na dopravní stavby pro příští roky počítá s výrazným omezením peněz na opravy regionálních tratí pro Správu železniční dopravní cesty.
Peněz se přitom nedostává už dnes. Správce kolejí totiž vybere od dopravců méně, než kolik stojí samotný provoz, bez větší údržby. "Velká hustota železnice se stává obrovskou nevýhodou. Do budoucna je taková síť neudržitelná,“ upozorňuje šéf Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek.
Tratě se budou muset zavřít
Stát zatím neodhaduje, kolika tratí se může uzavření týkat. Už ovšem pracuje na analýze jejich výnosnosti, která má porovnat příjmy z provozu s náklady na údržbu a opravy, případně se započítáním dalších investic do infrastruktury. V ohrožení jsou hlavně úseky ve špatném stavu, málo využité tratě či ty, kde nejezdí nákladní vlaky, které by mohly alespoň částečně provoz financovat.
Hlavní slovo ale budou mít kraje, které si dopravu objednávají. A některé už připouštějí, že vlaky jsou na některých trasách příliš drahé a levnější by bylo je nahradit autobusy. "Do konce roku budeme mít hotovou analýzu, která nám ukáže, zda má smysl udržet stávající síť tratí. Myslím, že o pět procent by určitě mohl počet tratí klesnout,“ říká středočeský náměstek hejtmana pro dopravu Robin Povšík.
Pro politiky není rušení tratí snadné: pokaždé vyvolá obří protesty. Rušením si však postupně procházejí všechny země včetně sousedního Rakouska či Německa. Staré tratě pak využívají třeba jako cyklostezky či dráhy pro in-line bruslaře.