Při privatizaci totiž TelSource, společný podnik nizozemského národního operátora KPN a švýcarského Swisscomu, slíbil splnit zadané podmínky za to, že bude mít do konce roku 2000 monopol.
"Telecom nezavedl tolik telefonních linek, kolik měl, a podobně tomu bylo u automatů," posoudil jejich splnění šéf ČTÚ David Stádník. Jeho úřad hodnotil plnění úkolů z privatizace po celou dobu pěti let a už několikrát pokutu za neplnění tehdy monopolnímu Telecomu uložil. O některé se úřad dodnes s Telecomem soudí.
FNM rozhodne o výši pokuty v nejbližších dnech. "Budeme posuzovat hodnocení ČTÚ. O případné pokutě či lhůtě k nápravě ovšem ještě není rozhodnuto," říká Jan Víšková z Fondu.
Pokuta by podle ní i zástupců státu měla odpovídat i dnešním podmínkám na trhu. "Při podpisu smlouvy mezi TelSource a státem před pěti lety nikdo nemohl tušit například to, že v roce 2000 bude téměř každý druhý mít mobilní telefon. Ve smlouvě se počítalo s pětinou," vysvětluje náměstkyně ministra dopravy pro telekomunikace Marcela Gürlichová. "Jako nereálné se proto ukázalo zavádění tolika telefonních automatů," dodává.
Zástupci TelSource i Českého Telecomu se k pokutě zatím nechtějí vyjadřovat, protože její výši zatím neobdrželi oficiálně.
"Obě strany mají zájem se dohodnout a chtějí dokončit privatizaci," míní Víšková s tím, že pokuta prodej Telecomu nijak výrazně nezdrží. Pokud by se totiž TelSource proti pokutě odvolal nebo si vzal 150 dnů lhůtu na nápravu, mohla by se privatizace Českého Telecomu znovu zdržet. Stát by tak přišel o příjem z prodeje 51 procent svých akcií, kde počítal se sumou alespoň ve výši zhruba osmdesáti miliard korun.
I kdyby FNM výši pokuty zmírnil, neměla by podle zástupců státu klesnout pod sto milionů korun, protože TelSource některé sliby skutečně nesplnil. Například nezavedl telefon do některých hůře přístupných míst v zemi.
