Co je tak atraktivní na zakázce dostavby Temelína? Ve světě jsou i větší plány na jaderné elektrárny a zdá se, že kolem nich není takový rozruch.
Je to několik důvodů. Česká republika a ČEZ jsou uprostřed střední Evropy a jsou i bránou na Východ. Kdybychom si vytvořili dlouhodobý vztah s ČEZ, pomohlo by nám to otevřít dveře v tomto regionu. Dále je důležitý fakt, že už běží tendr, a to znamená vysokou pravděpodobnost, že k výstavbě reaktorů skutečně dojde. V neposlední řadě jsme evropský lídr v jaderné energetice, takže si nemůžeme nevšímat jednoho z největších a nejdůležitějších tendrů v Evropě.
Ve světě jsou však mnohem větší tendry, ne?
Na evropské úrovni operátoři dnes kupují jeden nebo dva reaktory. Je to začátek, mají třeba další projekty vývoje, ale obvykle se začíná jedním nebo dvěma. Tím, že tady jde o dva plus tři, tak je to opravdu velký tendr. My třeba teď odpovídáme na poptávku z Indie, a to jsou dva plus šest dalších reaktorů. V Číně máme zakázku na dva reaktory a nyní se připravujeme na rozšíření o další dva. Takže tendr ČEZ je významný i mimo Evropu.
Považujete odhadovanou cenu tuzemské zakázky ve výši 500 miliard korun za reálnou?
Než lze zakázku ohodnotit, je potřeba znát veškeré její podmínky a také výdaje na další věci spojené se zakázkou, jako je případný servis a další služby.
Dominique MocklyViceprezident francouzské Arevy začal pro firmu pracovat v roce 2003. Předtím vedl oddělení avioniky ve společnosti Sagem a svou kariéru začal po absolvování technické univerzity v loděnicích DCN. Areva se zabývá všemi |
Diskutuje se o tom, že podmínkou tendru by mělo být i odevzdání licencí na jaderné zařízení, zjednodušeně řečeno sdílení know-how. Je na něco takového Areva připravena?
Tento typ kooperace máme na většině trhů. Očekáváme významnou spolupráci mezi Arevou a českými výrobci. Ti by se stali členy našeho klubu partnerů a s nimi pak realizujeme další projekty ve světě. Třeba Škoda Jaderné strojírenství už je členem tohoto klubu a dodává součásti pro reaktory do všech našich projektů ve světě.
Na druhou stranu, není to rizikové? Areva měla společný podnik s německým Siemensem, který se však nyní snaží odtrhnout. V této souvislosti se také ukázalo, že jste měli doložku o zákazu konkurence na trhu, což nyní začala prošetřovat Evropská komise...
Musím se vrátit na začátek naší spolupráce se Siemensem, konkrétně ke společnému podniku Framatom. Koncem 90. let Siemens dospěl k názoru, že jaderná energie už nemá budoucnost, a tak svoji jadernou část předal právě Framatomu. Takže 66 procent vlastnila Areva a 34 procent Siemens, a to s možností, že po deseti letech z tohoto společného podniku odejde. My mu máme těchto 34 procent proplatit a Siemens má za úkol nám nekonkurovat. Oni po 10 letech řekli, že tedy odchází, a dnes se vedou arbitráže o hodnotu těchto 34 procent. A také o ustanovení zákazu konkurence. Arbitráž bude trvat rok a půl, dva roky, nevíme přesně. My se Siemensem nemáme technologický problém, je to akcionářský problém. Myslíme si, že je škoda, že se Siemens rozhodl odejít.
Nevadí vám, že se chce Siemens spojit s vaším konkurentem, ruským Rosatomem, který je mimochodem také v tendru na Temelín?
Nevidím možnost, jak by se mohl Siemens spojit s ruským Rosatomem, dokud neproběhly arbitráže. Také je důležité vědět, že Siemens dnes nemá žádnou jadernou kompetenci, to zůstalo u Arevy.
Jak se vůbec díváte na konkurenci Rosatomu, respektive Atomstrojexportu, a amerického Westinghousu? Vidíte to na velkou bitvu, nebo jste si jistí vítězstvím?
Vždycky respektuji své konkurenty a oba jmenovaní jsou silní ve svém oboru. Ale nemáme obavy. Máme reaktor, který je nejbezpečnější.
To si nepochybně myslí všichni účastníci tendru. Jak je podle vás důležitá zahraniční politika země v tendrech na jaderné elektrárny? Má se podle vás - francouzské státní firmy - v tomto smyslu angažovat stát?
Velké tendry podléhají daným pravidlům a naše povinnost je splnit tato pravidla, naplnit kritéria tendru. Ale rozumíme tomu, že v tendru ČEZ je zájem politiků. Během výstavby i po ní tu bude velká ekonomická aktivita a to dá Česku určitou důležitost v celé oblasti.
Stalo se někdy, že stát řekl: Nemáme zájem, aby šla Areva do této země, protože to neodpovídá naší zahraniční politice?
Jsme to my, kdo si vybere tendry, do kterých chceme jít. Přednost dáváme zemím, kde jsou silné energetické podniky, s nimiž můžeme spolupracovat dlouhodobě. Jinak stát se samozřejmě může podílet na kritériích tendru.
Třeba Finsko řeklo, že nechce ruského dodavatele své jaderné elektrárny, protože nechce být na této zemi nějak závislé. Co si myslíte o rovnici, že dodavatel Temelína třeba z Francie znamená zvýšení vlivu této země v Česku?
Areva vznikla proto, že si Francie v 70. letech přála být energeticky soběstačná. Postupně se vytvořila skupina, která ovládá zdroje uranu, výrobu reaktorů a konec palivového cyklu. To vše dáváme našim zákazníkům k dispozici, ale nikomu neříkáme, musíte to kupovat. Být závislý na jednom dodavateli je samozřejmě nepřípustné. My se s našimi partnery snažíme zlepšit v Evropě energetickou nezávislost.
U stavby jaderných elektráren je jeden nešvar, a to že se vždy zdvojnásobí cena i doba výstavby. Vidíme to právě ve Finsku, kde stavěla reaktor Areva. Hrozí to i dostavbě Temelína?
Finsko je první místo, kde jsme vybudovali náš EPR reaktor, dnes už stavíme čtvrtý. Jeden je ve Francii a dva v Číně. Zkrátili jsme lhůty a významně i náklady. Nejistoty, které mohly existovat ve Finsku, byly odstraněny a my máme nyní prověrky jak z Finska, tak z Francie, USA a Číny. Rizika pro další projekty jsou dnes velmi nízká.
