Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Cena tepla může napřesrok vzrůst. Cenové rozhodnutí pro kogenerace chybí

  1:02aktualizováno  1:02
Zatímco výrobci elektřiny ze zelených zdrojů, jako jsou solární či větrné elektrárny, příští rok nejspíš své dotace dostanou, teplárny, které zároveň dodávají elektřinu, zatím tuto jistotu nemají. Šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková pro ně totiž stále nevydala cenové rozhodnutí. Teplárny tak mohou napřesrok zdražit.

(Ilustrační foto) | foto: Dalibor Glück, MAFRA

„Pokud by se tuto situaci nepodařilo vyřešit, představuje to riziko nárůstu cen tepla v průběhu roku,“ varuje šéf Teplárenského sdružení Mirek Topolánek. Podpora pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla neboli kogeneraci dosahuje ročně celkem téměř dvou miliard korun z kapes odběratelů a ze státního rozpočtu.

Výpadek příjmů pro tyto zdroje by se podle odhadů mohl v krajním případě projevit růstem ceny tepla v průměru o desetinu. V konkrétních případech by se však náklady zvyšovaly různě, záleží na stáří výtopny i na její konfiguraci.

Jak funguje kogenerace

Jak funguje kogenerace

A také na tom, čím se v kotli topí. Zřejmě největší problém by mohly mít plynové teplárny, kde jsou dotace za elektřinu nejvyšší. V řadě z nich by z ekonomických důvodů museli omezit provoz. Pro výrobce by pak náklady na zprovoznění kogenerace představovaly utopenou investici, kterou by se snažili přenést na odběratele tepla.

Vyšší ceny by mohly vést k odpojení

Takový krok by však pro teplárny nebyl jednoduchý. „Prostor ke zdražování moc není. Už nyní je vztah tepláren a odběratelů napjatý a zvyšování cen by mohlo vést k odpojování od centrálního zásobování teplem,“ upozorňuje výkonný ředitel sdružení COGEN Milan Šimoník.

Oslovení výrobci tepla nicméně věří, že nic z toho nebudou muset řešit. „Předpokládáme, že podpora pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla bude nakonec vypsána. Žádné zdražení z tohoto důvodu proto v tuto chvíli nechystáme. Případné zdražení by se projevilo až v ročním vyúčtování,“ říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Polostátní gigant provozuje ve své dceřiné společnosti ČEZ Energo (vlastní ji společně s výrobcem kogeneračních jednotek Tedom) celkem 108 výtopen na zemní plyn. Jeho příjmy z podpory pro kogenerace se pohybují v řádu stovek milionů korun ročně.

Může přijít žaloba

„Problémy státní správy na naše zákazníky přenášet nechceme a do ceny tepla to nijak promítat nebudeme,“ říká také Jitka Tůmová z MVV Energie, která působí v Česku v patnácti městech. Dodává, že v krajním případě, pokud by stát podporu nakonec nevypsal, nelze proti němu vyloučit ani žalobu.

Jasněji by mohlo být už v úterý, kdy se má podle informací MF DNES sejít Vitásková s ministrem průmyslu Janem Mládkem a šéfem antimonopolního úřadu Petrem Rafajem. Ve hře je několik alternativ, jak situaci řešit. Včetně legislativních změn, které by umožnily podporu vyplácet zpětně. Podobnou možnost totiž mají podle připravované novely dostat také malé vodní elektrárny.

Jak stát podporuje výrobu elektřiny?

Jak stát podporuje výrobu elektřiny?

Převážná část zdrojů začala dodávat energii dávno před koncem roku 2012 a výrobci mají právní analýzy, že podpora pro tyto teplárny je takzvaně „existující“ – a tedy v souladu s vnitřním trhem Evropské unie. Tudíž ani není třeba pro tyto zdroje žádat notifikace v Bruselu jako pro nové výrobny či obnovitelné zdroje.

U novějších zdrojů však nejspíš potvrzení z Evropské komise do konce roku nedorazí. Čeští vyjednavači se totiž v uplynulých týdnech soustředili hlavně na získání souhlasu s podporou pro zelené elektrárny, která tvoří nejtučnější balík.

Ať tak či tak, ceny tepla pro domácnosti by se od ledna zatím neměly příliš měnit. „Ceny pro příští rok budou pro většinu našich zákazníků stagnovat, či se dokonce snižovat. Cena plynu šla nyní dolů a centrální nákup paliv nám umožňuje jejich pořízení za lepší ceny oproti nákupu individuálnímu,“ říká například Tůmová.

Podobně mluví i lidé z Teplárenského sdružení. Mírný meziroční nárůst obvykle do dvou procent se očekává jen u tepláren, které používají uhlí. Teplárny, kde se spaluje domácí hnědé uhlí, však patří dlouhodobě k nejlevnějším. Vyrábí se v nich více než polovina veškerého tepla pro domácnosti.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.