Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Teroristé můžou použít jaderný odpad jako zbraň, říká německá vědkyně

  15:11aktualizováno  15:11
Německá fyzička Oda Beckerová se podílela na několika analýzách možných havárií jaderných elektráren. Studie se týkaly mimo jiné i ohrožení v důsledku teroristického útoku. Právě jaderný odpad by mohli teroristé použit jako zbraň, řekla fyzička, která se minulý týden v Praze účastnila konference o bezpečnosti evropských reaktorů.

Německá jaderná fyzička Oda Beckerová | foto: AP

Jaký typ teroristického útoku by mohl vážně poškodit jadernou elektrárnu, jako jsou Dukovany?
Určitě by to byl útok dopravním letadlem, jako tomu bylo 11. září 2001. Nabízí se řada dalších scénářů, třeba útok vrtulníkem naplněným trhavinou, palba protipancéřovými zbraněmi s určitým typem munice. V nebezpečí přitom není jen samotný reaktor, ale také sklad vyhořelého paliva.

Jaké to představuje riziko?
Pokud by došlo k úniku kapaliny, tak by se uvolnilo obrovské množství radioaktivního cesia. Mezisklad radioaktivního odpadu u německé elektrárny Brunsbüttel přišel o licenci, protože riziko, že by někdo střílel protipancéřovými zbraněmi na kontejnery s vyhořelým palivem, čímž by došlo k radioaktivní kontaminaci okolí, vyhodnotil soud jako příliš vysoké.

Mohl by jadernou elektrárnu ohrozit třeba i dron?
Jeden malý dron nemůže havárii reaktoru způsobit. Na druhou stranu nemůžeme nikdy nic vyloučit. Pokud by dron zničil třeba transformátor nebo nějaké jiné elektrické zařízení, může dojít k požáru, při němž by postupně vypadly další a další bezpečnostní okruhy, takže by nakonec mohlo dojít ke katastrofě. Drony také mohou dovnitř elektrárny transportovat několik kilogramů výbušniny vnitřnímu pachateli, který je pak po elektrárně rozmístí, anebo posloužit k získání informací.

Jak to myslíte?
Ve Francii zaznamenali kolem třiceti případů přeletů jaderných elektráren drony, které doposud nebyly objasněny. Proč by někdo něco takového dělal? Při vojenských operacích se drony obvykle používají k průzkumu a přípravě útoku a totéž platí pro teroristy. Drony je možné využít k tomu, aby si někdo zjistil, kdy a kam si ochranka chodí zakouřit, a podle toho naplánoval útok.

Nakolik je pravděpodobné, že by nebezpečný radikál mohl pracovat uvnitř elektrárny, jako se to stalo v Belgii?
Nelze podceňovat fakt, že odborníků je dnes nedostatek a najít schopného zaměstnance je problém. Sama to znám z doby, kdy jsem přednášela elektrotechniku na univerzitě. Mé studenty, tedy potenciální budoucí zaměstnance jaderných elektráren, jejich provozovatelé doslova hýčkali, aby přijali práci právě u nich. Vzali úplně každého. Nemusí se jednat přímo o teroristy. V Belgii vyšlo také najevo, že teroristé sledovali zaměstnance jaderného výzkumného programu. Jak by se takový člověk zachoval, pokud by se zmocnili třeba jeho dětí a vydírali ho? Takové otázky je třeba klást.

Představují výzkumné reaktory stejné riziko jako jaderné elektrárny?
Ano, v Německu, a to se málo ví, stojí výzkumný rektor přímo v Berlíně. Je velmi starý a v době jeho vzniku nikdo na teroristy nemyslel, takže podle toho je také špatně chráněn. Přitom jeho havárie může zasáhnout značnou část hlavního města Německa.

Autor:


Témata: Dron, Kontaminace, Reaktor




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.