I levné máslo může být kvalitní. Ilustrační foto.

I levné máslo může být kvalitní. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

TEST: I levná másla jsou kvalitní

  • 9
I levná másla jsou dobrá. V testu dopadla lépe než dražší konkurence. Žádné překvapení v podobě falšování vodou nebo rostlinnými tuky se tentokrát nekonalo.

Všechna másla, tak jak to má být, obsahovala pouze mléčný tuk, v žádném nebylo víc vody, než stanovuje norma. Kvalita tuku byla až na pár výjimek více méně dobrá, v chuti propadl jen jeden vzorek.

Infografika: Jak hodnotí másla odborníci

Podívejte se na výsledky testu - zde

Jediné překvapení obstarala levná másla. Ukázalo se, že cena nerozhoduje o kvalitě. Vítězem testu se stal Dr. Halíř, máslo, které patří k těm nejlevnějším na trhu. Naopak dražší másla skončila v druhé polovině žebříčku.

Většina z 18 másel, která prošla analýzami ve Státním veterinárním ústavu v Praze a smyslovým hodnocením porotou odborníků, skončila s dvojkou na vysvědčení.

Pozor na cenovky

Ne každá „kostka“ másla má čtvrt kila. Může mít jen 200 gramů, což na první pohled nemusíte poznat. Více prozradí cena za kilo, která musí být uvedena na cenovce (ale pouze v supermaketech).

Experti, které jsme sezvali k hodnocení chuti, si kvalitu másel pochvalovali. Neuspěl u nich v podstatě jediný vzorek - Bio máslo Milko. Už vůní připomínalo víc sýr než máslo.

„Chuť je na hraně poživatelnosti a textura velmi špatně propracovaná,“ zhodnotil vzorek Jiří Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského. I analýzy potvrdily, že tuk není nečerstvější. Pětku za mikrobiologii dostal ještě další vzorek - polské „tříčtvrtětučné“ Buterinko.

Ani jedno máslo nebylo zdravotně závadné - neobjevily se žádné listerie ani salmonely, žádné bakterie, které by mohly přinést nějaké onemocnění nebo žaludeční potíže. „Pouze“ takové, které svědčí o tom, že hygiena nebyla nejlepší.

„Předpokládala bych nějaké porušení hygienického režimu buď během zpracování, nebo skladování. Možná šlo o másla dlouhodobě skladovaná,“ soudí Stanislava Herčíková ze Státního veterinárního ústavu.

„Máslo, které se zamrazí a pak dá do oběhu, je víc náchylné k mikrobiologickým změnám než čerstvé.“ Je proto s podivem, že podle předpisů se z hlediska mikrobiologické bezpečnosti sleduje jen obsah listerií.

Proč méně tuku?

Co je co

Čerstvé máslo

Do obchodů jde rovnou z mlékárny, nebylo skladováno. Prodávat se smí pouze do dvaceti dnů od výroby.

Musí být označeno datem použitelnosti (spotřebujte do...).

Stolní máslo

Stolní máslo, dříve nazývané "dvojka", není čerstvé. Bylo skladováno buď zchlazené zhruba tři měsíce, nebo zamrazené až na dva roky.

Je označeno datem minimální trvanlivosti.

Příliš nepřesvědčila ani másla se smetanovým zákysem, která mnozí zákazníci považují za kvalitnější. Měla by být chuťově výraznější, aromatičtější. Ale nebyla, rozdíly v chuti se neprojevily.

Másla s nižším obsahem tuku vůbec dopadla hůře.Logicky. Méně tuku znamená více vody a ta se nemusí vždy s tukem správně spojit. Projeví se to při mazání na chleba - máslo se drolí, za nožem se objevují drobounké krůpěje vody.

Většina másel se roztírala tak, jak jsme u másla zvyklí - po vyjmutí z lednice špatně, po dvaceti minutách na vzduchu lépe, ale stále podstatně hůře než margariny. „Ukázalo se, že Němci a Belgičané umějí udělat máslo s dobrou roztíratelností,“ říká Ladislav Forman.

Až překvapivě snadno se dalo roztírat irské máslo, bylo výrazně měkké i za studena. Porotcům ale jeho konzistence připadala až příliš mazlavá, neuspělo ani v chuti.


Prémiové testy