U pásu stojí od pěti i Roman Vořech a čeká na balíky s číslem, které označují jeho obvod, kam balíky rozváží. Je jedním z řidičů dopravce, které si PPL najímá. Zásilky si do auta rovná dopředu tak, jak pojede, aby je nemusel složitě hledat při každé zastávce.
Češi nakupují přes internet čím dál více vánočních dárků. Pod stromeček se tak dostávají díky kurýrům. Portál iDNES.cz se proto rozhodl vyzkoušet, co rozvoz balíků obnáší.
Třídírna v číslech
|
„Vánoce jsou naprostá špička v objemu přepraveného zboží. Neznáme před svátky dovolenou, v provozu běžně pomáhají zaměstnanci z kanceláří,“ říká šéf PPL Petr Chvátal, který minulý týden sám v dodávce pomáhal zboží rozvážet. Zatím rekordní den byl pro firmu v tuzemsku loňský 15. prosinec, kdy doručila 202 tisíc zásilek.
Roman Vořech jezdí stejnou trasu téměř pět let. V dodávce je přes 150 balíků různé velikosti, od malé obálky se šperkem až po krabici s novým kolem. Při letmém pohledu na balíky z e-shopů je zřejmé, že v dodávce veze spoustu hraček a nových bot.
Když má kurýr naloženo, každý balík načte a v tu chvíli přichází zákazníkům textová zpráva s kontaktem na řidiče a přibližnou informací, kdy jim zboží přiveze.
Pět balíků na jednoho Čecha
Vyrážíme do části pražských Vinohrad a hned první zastávka ukazuje, proč řidiči potřebují hlavně trpělivost. První zákazník je překvapený, že mu zásilka dorazila už dnes. Následuje debata, co s tím, a nakonec řidič klientovi vysvětlí princip Parcel Shopu, tedy výdejny, kde si zákazník může zásilku vyzvednout sám.
„Říkám jim, že je to něco jako pošta bez fronty, a pak nemají problém si balík vyzvednout jindy,“ dodává. „Je to ztráta času, ale s tím nic nenadělám, už jsem si na to zvykl. S většinou lidí je domluva bez problémů,“ říká Vořech a na devítistránkovém seznamu dnešních dodávek začínají přibývat první podpisy potvrzující převzetí.
Podle statistik připadne letos na každého Čecha v průměru přes pět balíků, které si objednal prostřednictvím internetu. Silně rostoucí trh je dle Chvátala ale také velmi složitý: roste počet zásilek, jenže tržby z nich stoupají pomaleji.
Jednou z výhod ježdění po stejné trase je to, že řadu zákazníků a jejich chování Vořech zná a oni znají jeho. Když se blížíme ke kancelářské budově, už dopředu volá klientovi s dotazem, zda má zásilku nechat na recepci jako vždy. Celkově přitom podle Chvátala dodávek do práce ubývá, protože zaměstnavatelé jsou čím dál méně ochotní to zaměstnancům tolerovat.
Samostatnou otázkou je parkování. Často nezbývá nic jiného než zastavit chvíli na chodníku, i když ne vždy má policie pochopení. V hustě zastavěné oblasti Vinohrad plné modrých zón je proto lepší zastavit a místo popojíždění ulicí chodit od auta po nejbližším okolí se zásilkami pěšky. Občas přijde k ruce i rudlík na objemnější zásilky.
Řidič přitom nesmí zapomenout zamknout auto. Kromě drahého zboží u sebe vozí i dost peněz, protože stále zhruba polovina lidí platí až při převzetí zásilky.
