Redaktory zajímalo, jak jsou na tom s kvalitou medy z řetězců, obchodů s biopotravinami, ale i od drobných českých včelařů. Nefalšují se a jsou skutečně tím, za co se vydávají?
Aby na tyto otázky bylo možné odpovědět, nechali si udělat analýzu ve Státním veterinárním ústavu v Praze. Ta zjistila, jak jsou na tom s kvalitou a zda neobsahují léčiva. Pylová analýza ze slovenského Ústavu včelárstva v Liptovskom Hrádku pak prozradila, kam včely ve skutečnosti létaly.
Ze čtrnácti medů nevyhověl kvalitou pouze jeden
Podle analýzy nevyhověl jen Včelí med květový od firmy Moraviaprodukt-Češka. Buď byl hodně starý, nebo znehodnocený silným zahřátím - takový med je mrtvý, ztratí cenné látky a je z něj jen obyčejné sladidlo. Proto by měl být stažen z obchodů. Na náš podnět se už tímto medem zabývá Státní veterinární správa.
. Kde koupíte nejlepší med |
Obecně však lze říci, že se kvalita medů za několik posledních let o hodně zlepšila. "Velmi k tomu přispěly časté kontroly. Ještě před zhruba čtyřmi lety se u nás prodával vedle dobrého medu také někdy odpad z různých částí světa," říká Dalibor Titěra, vedoucí laboratoře Výzkumného ústavu včelařského.
Nejčastější problém: zahřívání
Trocha chemie na vysvětlení: HMF neboli molekula 5-hydroxymethyl-2-furaldehydu v medu zpočátku není. Vzniká až při jeho stárnutí a zahřívání. "Vysoká hodnota napovídá, že zřejmě starší, už zkrystalizovaný med byl opakovaně nešetrně zahříván, aby byl opět tekutý a lépe vypadal," říká Jan Rosmus ze Státního veterinárního ústavu v Praze.
To je případ i zmíněného medu od firmy Moraviaprodukt-Češka, který překročil povolenou hodnotu dvaapůlnásobně. "Takový med sice není zdravotně závadný, ale jde jen o obyčejné sladidlo. Může se přeřadit do kategorie pekařského medu určeného k průmyslovému zpracování, ale v obchodech se prodávat už nesmí," vysvětluje Dalibor Titěra.
Antibiotika už moc nehrozí
Určitě dobrou zprávou je, že v žádném ze čtrnácti medů nebyla nepovolená léčiva. "Antibiotika už dnes nejsou takový problém. Velké firmy si na ně dávají pozor. Některé si dokonce koupily přístroje na jejich analýzu," zmiňuje Dalibor Titěra.
Pokud se v medu najdou nějaké antimikrobiální látky, nemusí tam být pouze vinou včelaře. Může jít klidně o kontaminaci ze životního prostředí.
"Například v Jižní Americe byly v medu zjištěny nitrofurany, které se přitom ve včelařství nepoužívají. Nakonec se přišlo na to, že je včely nasbíraly ve tři sta metrů vzdálené farmě, kde se podávaly zvířatům," říká Jan Rosmus.
Moc vody škodí
Včely sbírají květový nektar nebo výměšky mšic - medovici. V nich však bývá jen kolem 20 až 30 procent sušiny. Zbytek je voda. Med potom v úlu zraje a zahušťuje se z původních zhruba 80 procent vody na 20 a méně.
Vyhláška připouští 20 procent vody, dobré medy jí mají pod 18 procent, špičkové kolem 15 procent. Vyšší množství vody ukazuje na to, že včelař byl nedočkavý a med nenechal dostatečně vyzrát nebo ho naředil vodou. V obou případech se tak zvyšuje riziko kvašení. Takový med je pak nakyslý, má na hladině jemné bublinky, nebo dokonce začne vytékat ze sklenice.
Pyl prozradí původ medu
Pylovou analýzou lze přesně určit botanický a geografický původ medu. Zjistí se tak, zda je například lipový med skutečně lipový. Stejně tak nemůže být v českém medu pyl z eukalyptu nebo mimózy, který není naopak ničím výjimečným pro výrobky z Argentiny.
U čtyř hodnocených medů bylo méně pylu, než je obvyklé. "Nižší hodnoty pylu mohou ukazovat na nastavování medu nemedovou složkou, například škrobovým sirupem, nebo filtrování medu, které se smí používat pouze u medu určeného pro průmyslové zpracování," vysvětluje Dalibor Titěra.
"Protože vyhláška neříká, jaké množství pylu v medu je už malé, nemůže to být bohužel ani nijak postiženo."
Kyselost
Obdobný problém jako u pylu je i u kyselosti medu. Nesmí být moc velká ani malá. Vysoká hodnota signalizuje, že med někdy v minulosti nakvasil. Pak se mohl třeba smíchat s jiným medem, ale kyselost v něm zůstala.
Velmi nízké hodnoty, o kterých vyhláška bohužel nic neříká, také nejsou dobré a mohou být signálem, že je med naředěný sirupem. "Z tisíců pozorování víme, že kyselost u českých medů neklesá pod číslo 8. Pokud je hodnota nižší než 5, troufám si říct, že už nejde o čistý med," říká Dalibor Titěra. V testu měl nejnižší hodnotu 3,97 Lipový med JSG od Delphi, přičemž přirozená kyselost lípy má rozsah od 12 do 30.
