Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Test kolových limonád: pravá chuť cukru? Ne, koly jsou přeslazené sirupem

  5:00aktualizováno  5:00
Půl litru „plnotučné“ koly stačí na to, aby si většina lidí vyčerpala doporučovaný limit na denní příjem cukrů. Naopak kofein ve sklenici koly asi nikoho neprobudí, jeho množství odpovídá jen čtvrtince espresa.

Už to bude skoro rok, co Pepsi Cola přešla v Česku při slazení svých limonád na „pravý cukr“, jak hlásá v reklamě. Podle milovníků kolových nápojů je vyšší obsah „skutečného“ cukru, neboli sacharózy, znát na chuti.

„Mám ráda opravdový cukr a veškeré náhražky poznám. Jsem ráda, že se pepsi vrátila ke starému dobrému cukru,“ libuje si například Ladislava Růžičková z Prahy.

Kompletní výsledky testu kolových limonád zde

Kolik je však sacharózy v kolách ve skutečnosti? MF DNES si v testu dvanácti nápojů nechala změřit nejen celkové množství cukru, ale i jeho složení.

Výsledek? „Opravdového“ cukru je v nich minimum. Většina výrobců sladí své nápoje glukózo-fruktózovými sirupy (snadněji se rozpouštějí a výroba je jednodušší) či jejich kombinací se sacharózou. Dokonce ani tam, kde by „pravého“ cukru mělo být podle etiket na lahvích více, ho mnoho není. Nejde však o to, že by výrobci švindlovali, může za to chemie.

„V kyselém prostředí dochází k takzvané inverzi, kdy se sacharóza hydrolyzuje (štěpí se) na glukózu a fruktózu. U testovaných kolových nápojů došlo k poměrně výrazné inverzi, a to zejména u těch s blížícím se koncem minimální trvanlivosti,“ vysvětluje Aleš Rajchl z Vysoké školy chemicko-technologické.

Na kvalitě koly se podle něj mohou podepsat podmínky skladování a složení limonády. Čím vyšší teplota a kyselejší nápoj, tím více dochází ke zmíněné inverzi.

Například v Pepsi Cole, kde by měla být jen sacharóza, jí odborníci naměřili v první půli prosince jen jeden gram na litr. O zbývajících 106 gramů celkových cukrů se podělily glukóza a fruktóza. Minimální trvanlivost zmíněné Pepsi vyprší v únoru tohoto roku. Jinými slovy, nejlepší je cola, když je nejčerstvější.

„Je to přirozený jev a stupeň inverze záleží na stáří výrobku, době od výroby, a teplotě skladování,“ připouští změny marketingová manažerka společnosti PepsiCo Maria Baričičová. Podobně podle ní se stárnutím výrobku a pod vlivem tepla uniká třeba i oxid uhličitý a do lahve prostupuje kyslík, čímž se zhoršuje aroma nápoje.

Podobně dopadly dánská Harboe, britská limonáda Fentimans či kola Schweppes.

Někteří pijáci kol mohou být zklamaní, ale z výživového pohledu to taková tragédie není. „Z hlediska výživy je jedno, zda je nápoj oslazen cukrem nebo glukózo-fruktózovým sirupem, protože sacharóza se i v lidském organismu štěpí na glukózu a fruktózu,“ vysvětluje Jana Dostálová, profesorka na Vysoké škole chemicko-technologické.

Horší ale už je, pokud je v sirupu více fruktózy, neboli ovocného cukru (v ovoci jej však doprovází řada vitamínů a minerálů). Tyto sirupy jsou z hlediska výživového horší než cukr, protože fruktóza má ve vyšších množstvích negativní vliv na krevní lipidy.

„Zvyšuje jejich hladinu, což je nepříznivé z hlediska srdečně cévních onemocnění,“ vysvětluje Jana Dostálová.Tento sirup s vyšším obsahem fruktózy obsahovala v našem testu jen Coca-Cola. Ostatní měly poměr glukózy a fruktózy zhruba 1:1.

Šest kostek cukru ve sklenici

Jak upozorňují všichni odborníci, zdaleka nejhorší při pití těchto nápojů je celkové množství cukru, který obsahují. Z našeho testu vychází, že minimálně jde o čtyři kostky cukru ve sklenici, nejvíce jsme jich napočítali šest. Kdyby někdo za den vypil celou dvoulitrovou lahev - a asi i tací se přes doporučovanou denní dávku najdou - dostane do sebe cukru jako po snězení celého velkého dortu.

Podle doporučení výživových specialistů by dávka takzvaných přidaných cukrů neměla denně překročit 50 až 60 gramů.

„Pokud je konzumace cukru vyšší, znamená to buď nárůst hmotnosti, nebo nutnost snížit příjem jiných zdrojů, logicky nejspíše komplexních sacharidů, což je zdravotně výrazně nevýhodné,“ upozorňuje Tamara Starnovská z Fóra zdravé výživy.

Uvedený limit padesáti gramů přitom obsahuje už půllitrová láhev klasické koly, v případě těch nejméně slazených o něco více. U dětí je samozřejmě limit nižší.

Výrobci kol jsou si toho vědomi, a proto někteří už před lety začali na přední stranu láhve dávat výraznější nutriční tabulku, v puntíku či oválku. V něm většinou stojí, kolik kalorií do sebe člověk dostane v 250mililitrové skleničce, přičemž ta se považuje za jednu porci. I když jsou i výjimky a porce Schweppes koly je podle obalu jen 200 ml.

Fosfor škodí zubům

Další téměř nezbytnou součástí koly je kyselina fosforečná. Z našich dvanácti vzorků ji neobsahovaly jen tři. Kyselina fosforečná okyseluje a dodává kole nezaměnitelnou mírně štiplavou chuť. Její nadměrná konzumace však není bez rizik.

V našich vzorcích se její hodnoty pohybovaly od 439 miligramů na litr v RC Cole po 621 miligramů v Cole Fun. Limit, platný po celé Evropské unii, je 700 miligramů na litr.

„Receptura produktu Cola Fun byla připravena námi podle požadavku zákazníka Aholdu,“ říká mluvčí Kofoly Jaroslava Musílková s tím, že výrobu už stejně loni ukončili. V prodeji ale ještě Cola Fun je a podle Aholdu bude nadále (jen ji bude vyrábět někdo jiný).

Horní hranice je u kyseliny fosforečné dána proto, že tato přídatná látka se dnes využívá v řadě potravin (stejně tak jako další s obsahem fosforu), například v uzeninách či tavených sýrech.

Naše tělo sice fosfor potřebuje, ale „všeho moc škodí“. „Konzumace limonád a dalších potravin s obsahem fosforu zvyšuje jeho příjem nad potřebné množství. Všechny možné zdravotní důsledky vysokého příjmu fosforu nejsou dosud dostatečně prozkoumány, a proto není vhodné si zbytečně zvyšovat jeho příjem,“ uvádí lékařka ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Eva Kudlová.

Výrobci to vidí trochu jinak. „Kyselina fosforečná je bezpečná složka, schválená pro použití v potravinách a nápojích odpovědnými zdravotnickými orgány,“ říká za společnost Coca-Cola HBC Kateřina Švecová.

Co je při dlouhodobé konzumaci kyseliny fosforečné prokazatelné, je likvidace zubní skloviny. „Kyselina fosforečná způsobuje demineralizaci tvrdých zubních tkání. Sklovina časem ztrácí svoji kvalitu, zuby se stávají náchylnějšími na vznik zubního kazu,“ popisuje nevratné změny dentální hygienistka Adéla Michalčáková. Zuby také začínají žloutnout nebo se na nich tvoří bílé křídové skvrny.

Poslední „součástkou“ neodmyslitelně patřící ke kole je kofein. Z naměřených dat vyplývá, že jeho množství se v testovaných nápojích pohybuje od 26 po 137 mg na litr. Kdybychom vzali průměrnou hodnotu, musel by člověk vypít litr, aby přijal tolik kofeinu jako v šálku espresa (zhruba 80 mg).





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Vinaři mají svatého Martina, bramboráři chtějí napodobit jejich úspěch

Pěstitelé brambor odstartovali projekt na podporu konzumace raných odrůd. Věří, že se jim podaří napodobit úspěch, jaký mají vinaři se svatomartinským vínem....  celý článek

Nová stáčecí linka pro plechovkové nápoje v Plzeňském Prazdroji. Za hodinu...
Prazdroj popletl jméno zakladatele, prodává plechovky s chybou

Zaměstnancům Plzeňského Prazdroje se podařilo nešťastné faux pas. Zakladatele a sládka svého prémiového ležáku Pilsner Urquell Josefa Grolla, který do Plzně...  celý článek

Proslulý vídeňský hostinský Karl Kolarik
Nejproslulejší „český“ hostinský ve Vídni: Češi Budvar podceňují

Schweizerhaus je pravděpodobně nejslavnější vídeňská hospoda, kterou lze nalézt ve většině turistických průvodců. Už po desetiletí je neodmyslitelně spjatá s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.