Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Test MF DNES odhalil, že nerezové nože rezavějí

  11:15aktualizováno  13. února 15:30
Redakční test dvanácti kuchyňských nožů ukázal, že více než polovina za moc nestojí. Čtyři nože - Edelstahl, Little Cook, Nirosta Saphir a Ming Kai - pak v testu zcela propadly. Příliš rezavěly, ocel byla nepřípustně měkká, byly špatně vyvážené a naostřené.

"Největší chyby? Nerezová ocel rezla víc, než je přípustné, a byla příliš měkká, takže by se nůž po nabroušení velmi rychle otupil. Navíc ve velkých škvírách v rukojeti by se při používání nože usazovaly a zahnívaly zbytky potravin," zhodnotil výsledky zkoušek Jan Kobr z jabloneckého Strojírenského zkušebního ústavu.

Největším zklamáním byl nůž Nirosta Saphir. Výrobce totiž na obalu uvádí tvrdost 53 stupňů podle Rockwella (HRC) - vyšší hodnota znamená tvrdší ostří, které vydrží déle ostré. Ve zkušebním ústavu však zjistili, že Nirosta Saphir má pouze 49 HRC - takže navíc ještě klame zákazníky.

Tvrdost oceli je u kvalitních nožů obvykle 55 až 58 HRC, minimum pro kvalitní kuchyňský nůž stanovuje norma na 52 HRC (japonské nože z damaškové oceli jsou často ještě tvrdší - kolem 60 HRC).

Problémy s nadměrným reznutím "korozivzdorné oceli" pak měly nože Edelstahl a Ming Kai. Ani jeden nevyhověl požadavkům české normy na odolnost čepele proti korozi.

Zmíněné nože neobstály ani mezi kuchaři. "To je příšerný plocháč, který nepůjde ani pořádně nabrousit. To už je jedno, jestli budete krájet ostřím, nebo vrchní stranou čepele, ostré jsou dost podobně. V té dutině se vám bude akorát usazovat špína a nakonec vám z ní polezou červi. A hladká kovová střenka (rukojeť), to není moc dobrá volba. Když budete mít mokrou ruku, může vám nůž vyklouznout," - to jsou některé z mnoha výtek, které měl k nožům profesionální kuchař Václav Frič a účastníci kurzů vaření v Pražském kulinářském institutu, jimž jsme je poskytli k praktickému testu.

Nože pro opravdové kuchaře

Vítězi testu jsou tentokrát dva výrobky. Kuchařský nůž Wüsthof Grand Prix II a Giesser 8280. Ze zkoušek na kvalitu ocele vyšly na výbornou. A skvěle obstály i mezi kuchaři.

Oba nože jsou velmi dobře vyvážené, skvěle se s nimi krájí a pohodlně se drží v ruce," shrnul Václav Frič. Ocel obou nožů dobře odolávala korozi a byla také velmi tvrdá, takže ostří vydrží dlouho nabroušené. Cenově výhodnější je giesser za 1 184 korun, kvalitou srovnatelný wüsthof přesáhl hranici dvou tisíc korun. Ovšem zřejmě proto, že jsme ho zakoupili v centru Prahy - na internetu ho při troše štěstí můžete pořídit zhruba o pět set korun levněji.

Test nožů

Jaké nože považují odborníci za kvalitní a které naopak propadly? Test najdete zde.

Špatný nebyl ani nůž českého výrobce KDS ze Sedlčan s názvem King’s Row za 1 298 korun. Škoda jen, že byl zbytečně těžký a hranatá střenka se nedržela tak pohodlně jako u vzhledově velmi podobného giesseru.

Za stovku kvalitu nečekejte

"Nůž za stovku nebo dvě je spíš jen takovou parodií," hodnotil kuchař Václav Frič. Krájet se s takovým nástrojem sice dá, ale cena odráží jeho schopnosti - je tupý, nedokrajuje, prohýbá se, není vyvážený a práce s ním je nejistá. "Takový nůž zkrátka neudělá přesně to, co chcete. To vy se mu musíte více či méně přizpůsobit. Pokud si chcete pořídit slušný nůž, připravte si alespoň pět set korun," míní Frič.

Zhruba tolik stál výrobek značky Fiskars. Škoda jen, že čepel byla lisovaná, a tudíž pružná. "Fiskars byl v kurzech vaření oblíbený především mezi ženami, protože má příjemně tvarovanou anatomickou střenku a je také trochu kratší. Kvůli pružné čepeli se však hodí spíš jen na měkčí zeleninu," hodnotí Václav Frič.

Relativně ucházející byla také Tescoma Azza. Sice neměla ideálně vykrojené ostří, ale přebroušení by to mělo napravit. Se špatným vyvážením tohoto nože nebo méně kvalitní ocelí náchylnou ke korozi už bohužel nic nenaděláte.

Dřevěná, plastová, nebo kovová rukojeť?

Většina nožů má rukojeť - střenku z plastu, který může být na kov nastříkán nebo přinýtován. Plast je velmi praktický materiál, protože mu nevadí ani mytí v myčce, a když má dobrou povrchovou úpravu, tak ani neklouže.

Špatné nejsou ani dřevěné střenky, ale ty se nehodí do myčky. Kromě toho by měly být nabarvené nebo jinak upravené, aby na dřevu nezůstávaly fleky od potravin. Naopak kuchaři nedoporučují kovové střenky, zvlášť pokud mají hladký povrch. Pokud totiž budete nůž držet mokrou rukou, může vám vyklouznout.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jediné české královské pivo, tak se prezentují Krušovice ve světě
Krušovice vyslaly do světa první reklamu. Chce dobýt Evropu i Gruzii

Krušovické pivo má ve světě reklamní premiéru. Pivovar, spadající pod skupinu Heineken, vyrazil s třicetivteřinovým spotem na Slovensko a chystá se dobýt...  celý článek

Proslulý vídeňský hostinský Karl Kolarik
Nejproslulejší „český“ hostinský ve Vídni: Češi Budvar podceňují

Schweizerhaus je pravděpodobně nejslavnější vídeňská hospoda, kterou lze nalézt ve většině turistických průvodců. Už po desetiletí je neodmyslitelně spjatá s...  celý článek

Ilustrační foto.
Bezlepkové potraviny mají méně bílkovin a vlákniny, více éček a vyšší cenu

V obchodech přibývá potravin s označením „bez lepku“. Pro lidi s celiakií, nesnášenlivostí lepku, je taková dieta nutností. V poslední době se ale stala módním...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.