Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Potraviny jsou přesolené, ukázal test. Uzeniny i snídaňové cereálie

  5:00aktualizováno  5:00
Snažíte se vyhýbat slánce, jak jen můžete? I tak možná denně sníte až třikrát víc soli, než doktoři doporučují. Většinu si přinesete domů v potravinách.

Každý Čech sní za rok zhruba šest kilo soli. To je denně 16,5 gramu. Takové množství trojnásobně převyšuje doporučovaný příjem pěti gramů na den pro dospělého. Lékaři přitom dlouhodobě varují, že nadbytek soli v jídle ohrožuje naše zdraví.

Kdo chce příjem soli snížit, nemá to jednoduché. I když bude méně solit při vaření a ze stolu odstraní slánku, efekt bude jen částečný. Jen 20 procent soli totiž přijímáme z jídla, které si sami připravíme, zbývající množství si nosíme domů z obchodů v potravinách, které nám servíruje potravinářský průmysl.

A ty nejsou na sůl právě chudé. Prokázal to test, který jsme připravili společně s iniciativou Vím, co jím a piju. Koupili jsme 60 nejrůznějších produktů a nechali je ve Státním veterinárním ústavu v Praze analyzovat na obsah soli.

Výsledek je alarmující. Víc než polovina vzorků měla vysoký obsah soli, nízký jen čtyři. Některé produkty obsahují v jedné porci 80 procent z množství soli, které bychom měli přijmout za celý den. Tři vzorky dokonce tu jednu kávovou lžičku soli – tolik představuje pět gramů – překročily.

Rekord drží pršut a uzené sledě

Test postihl jen malý vzorek trhu, přesto ukázal, že zpracované potraviny nás zásobují solí vydatně. A to nejen ty notoricky známé solné bomby, jako jsou salámy, chipsy, sýry nebo nakládané ryby, ale i ty, které nechutnají slaně, a dokonce i potraviny vysloveně sladké.

Největšími rekordmany v množství soli na 100 g je pršut, bryndzové oplatky a zelené olivy. Prvenství v množství soli v jedné porci drží sleďové filety v oleji. To jsou naštěstí všechno potraviny, které si dopřáváme jen občas a bez kterých se snadno obejdeme.

Hlavním zdrojem soli je pečivo

Rizikovější jsou potraviny, které sice neobsahují tak velké množství soli, ale konzumujeme je často, takže se na příjmu soli podílejí nejvíce. Je to především pečivo, ale i snídaňové cereálie. Nemají slanou chuť, takže si sůl v nich ani neuvědomujeme. A v tom právě tkví jejich nebezpečí. Pečivo a cereálie přitom dostávají i nejmenší děti, které by měly sůl přijímat minimálně.

Velkým zdrojem soli jsou hotová jídla, mražená i chlazená, včetně sypkých směsí na přípravu knedlíků a kaší, uzeniny a některé druhy sýrů.

Sýrová pizza DonPeppe k večeři znamená dostat do sebe v jednom denním jídle 4,5 gramu soli, Fazole s klobásou Švéda dodají 4,9 gramu a Vegetariánské knedlíčky dokonce 5,2 gramu.

Kdo se stravuje převážně z kupovaných jídel, připravených průmyslovou kuchyní, měl by se připravit, že si zadělává na zdravotní problémy. Jídelníček sestavený z testovaných potravin ukazuje, že není žádný problém za den přijmout trojnásobek doporučovaného množství.

Proč sůl škodí?

„Nadbytek soli vede k zátěži ledvin, vylučování vápníku močí, a tím k jeho ztrátám, zvyšuje se krevní tlak, což znamená velkou zátěž pro cévy a celý kardiovaskulární systém,“ vypočítává rizika nadměrného příjmu soli odborný garant iniciativy Vím, co jím a piju Petr Hlavatý. „Nepřímo také přispívá ke vzniku obezity, protože slané zvyšuje chuť k jídlu. Po slaných pokrmech zpravidla přichází chuť.“

To je dost důvodů, abychom se snažili příjem soli ve stravě snížit. Podle doktora Hlavatého to není nic nemožného. „Negativní a zároveň pozitivní je, že sůl je návyková. Pozitivum je v tom, že na co jsme si zvykli, tomu můžeme také odvyknout. Pokud začneme solit méně, po nějaké době si zvykneme na méně slanou chuť.“

Solit méně by měli začít i výrobci potravin. Znamenalo by to změnu receptur. Ukazuje se, že v některých evropských zemí se to pod tlakem spotřebitelů a zdravotnických organizací daří.

Bude zajímavé sledovat, zda i tuzemští výrobci vyslyší loňskou výzvu hlavního hygienika v rámci kampaně Solme s rozumem k postupnému snižování soli.

Sůl toho dokáže hodně

Sůl je pro potravináře nepostradatelná surovina. Používají ji nejen kvůli chuti, ale i z různých technologických důvodů. Brání růstu nežádoucích mikroorganismů, takže prodlužuje trvanlivost potravin. U těst pro výrobu pečiva zpevňuje strukturu lepku a ovlivňuje rychlost fermentace.

Někdy však hraje také méně důstojnou roli – může zamaskovat nevýraznou nebo dokonce pochybnou chuť výrobku z nekvalitních surovin.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.