Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Marek Navrátil

Test: Rum a slivovice neklamou, ale matou

Pryč jsou časy, kdy tuzemák byl český rum a slivovice jen pálenka ze švestek. Dnes musíte pečlivě číst etikety a vyznat se ve vyhláškách. - Že je tuzemák náhražka rumu, ví i ten, kdo ho nepije. Dnes se však objevuje i náhražka téhle náhražky. Má jen méně alkoholu.

Stejně tak si můžete koupit i náhražku pravé slivovice - pálenku řezanou lihem. Test MF DNES, který postavil vedle sebe deset lahví s českým tuzemským rumem a deset lahví se švestkou na obale, zjistil, že ani tyto náhražky nemusí být k zahození.

Co ukázaly analýzy? Čtyři výrobky - S-Budget Tuzemák, Alliance Tuzemák, Tuzemák Jindřichohradecký a Tuzemský Grand - měly méně alkoholu, než je pro tuzemák předepsáno.

Infografika: Které jsou nejlepší

Byly to však jen zanedbatelné desetiny procenta. "Je vidět, že výrobci balancují na spodní hranici povoleného rozmezí - ani jeden vzorek neměl o chlup víc, než deklaruje," říká Karel Melzoch z Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT v Praze, kde lihoviny analyzovali.

Více metanolu

Závažnější je spíš zjištění, že v jednom ze vzorků bylo nadlimitní množství metanolu. Šlo o Tuzemský Grand z Liho Blanice, tedy z firmy, které Státní zemědělská a potravinářská inspekce v srpnu zakázala výrobu lihu pro potravinářské účely a pozastavila prodej lihovin. Právě kvůli metanolu.

Testovaný vzorek, který jsme koupili po tomto zákazu, obsahoval 856 mg/l metanolu. "Není to nic fatálního, pro ovocné destiláty by toto číslo bylo směšné, tam je množství metanolu o dva řády výše," vysvětluje Karel Melzoch.

"Nicméně pro skupinu lihovin je povoleno 300 miligramů na litr, takže tento výrobek je z pohledu předpisů zdravotně závadný, i když to není koncentrace, která by byla zdraví nebezpečná." Spíš je známkou toho, že výrobce použil nekvalitní líh.

Jaký je rozdíl mezi rumem a tuzemákem?

Pravý rum se vyrábí kvašením a destilací třtinové melasy. Výraz "rum" je vyhrazen jen pro lihoviny z cukrové třtiny. Proto se musel tuzemský rum, vyráběný z melasového nebo obilného lihu, svého jména vzdát a dostal hovorové označení "tuzemák".

Je to produkt, který má podobný aromatický profil. Připravuje se z lihu, vody a rumových trestí, jejichž základ tvoří octan a mravenčan etylnatý, barvených lihovinovým kulérem, přidává se i vanilin a cukr. Tuzemák musí mít nejméně 37,5 % alkoholu. Pokud nenajdete na etiketě slovo tuzemák nebo tuzemský, nemusí odpovídat definici, může mít menší obsah alkoholu.

V chuti dopadly tuzemáky a jejich odlehčené varianty lépe než švestkové lihoviny. V senzorickém hodnocení sedmičlenné poroty odborníků si téměř všechny vysloužily označení dobrý průměr. Nedá se ani říct, že by "tuzemáky" s nižším obsahem alkoholu klamaly spotřebitele, jsou totiž správně označeny jako "ostatní lihovina".

Slovo tuzemák, které je vyhrazeno jen pro výrobky s 37,5 % alkoholu, na nich nenajdete a procento alkoholu je navíc na obale uvedeno.

Švestky: etikety nelžou

Druhá část testu se zabývala lihovinami na bázi švestky. Byly v něm jak ovocné destiláty, tak destiláty "řezané" lihem i lihoviny se švestkovou chutí. V analýzách obstály lépe než v chuťovém hodnocení.

I pro tuto skupinu platilo: co je deklarováno, je skutečně v lahvi. Až na jednu výjimku. Plum vodka Jelínek měla vyšší cukerný extrakt, než je předepsáno pro vodku. "Kdyby ji výrobce deklaroval jako ostatní lihovinu, tak by to bylo v pořádku," vysvětluje Melzoch. Švestková vodka však nenadchla degustátory a skončila na posledním místě.

Kam patří slivovice?

Slivovice nemusí být tak jako v minulosti jen čistý destilát ze švestek, může to být i destilát smíchaný s lihem. Předpisy totiž povolují výrobcům přidat k ovocnému destilátu až 30 procent lihu, který nepochází ze švestek. Výrobek však musí mít charakteristickou chuť, vůni i barvu typickou pro švestkový destilát.

Pokud hledáte stoprocentní slivovici, musíte pozorně číst nejen název. Ta "pravá" bude mít na lahvi slova "slivovice" a "ovocný destilát".

Pokud bude za názvem slivovice "ostatní lihovina", máte před sebou nápoj, v němž je pravého ovocného destilátu 70 procent, zbytek je rafinovaný líh. Když jsou na etiketě na obrázku a v názvu švestky, nejde ani o destilát, ani o slivovici, chuti bylo dosaženo aromaty a barvivy. Hodně napoví i složení (jednotlivé složky musí být uváděny v pořadí, v jakém jsou ve výrobku zastoupeny) a cena (pravé ovocné destiláty jsou mnohem dražší než "řezané").

V celém souboru byla jen jedna pravá slivovice, tedy skutečná pálenka ze švestek - Tesco Plum Brandy. Další dvě - R. Jelínek Slivovice bílá a Stock Slivovice Excellent - jsou sice slivovicí podle legislativy, ale na rozdíl od té pravé původní mají 30% přídavek rafinovaného lihu. U dalších vzorků je podíl lihu ještě větší, zákazník je pozná podle toho, že místo slivovice mají v názvu "švestka" a ve složení je švestkový destilát až na druhém místě za lihem.

Testovanému souboru se vymykala Švestka Kaiser Franz Joseph. Má mnohem nižší obsah alkoholu a patřila by spíš mezi likéry, označena je však "ostatní lihovina".

Degustátoři se shodli, že mnozí lidé ani chuť pravých destilátů nedocení.

Připadají jim příliš ostré, zatímco aromatizované lihoviny jsou pro ně jemnější a chuťově přijatelnější. "Žádný z nich mě nenadchl, ale chápu, že pro určitou skupinu konzumentů, kteří nejsou vyhranění a nemají úplně konkrétní představu o chuti pravého destilátu, nebudou tak špatné," uvedla Helena Uhrová z VŠCHT. 

Co jsou lihoviny?

Lihoviny jsou alkoholické nápoje, které obsahují nejméně 15 procent etanolu, kromě piva a vína. Tak je definuje potravinářský zákon. K jejich výrobě se smí používat jen kvasný líh, syntetický je pro výrobu potravin zakázán.

JAK SE VYRÁBĚJÍ?

V podstatě dvojím způsobem. Studenou cestou - smícháním lihu s dalšími složkami (cukr, ovocné šťávy, destiláty, extrakty bylin, aromatické látky...). Tak vzniká například vodka, gin nebo tuzemák.

Nebo teplou cestou - tedy destilací zkvašených cukernatých surovin. Vyrábějí se tak destiláty neboli pálenky. Proces je složitější, zahrnuje několik fází: zkvašení surovin, destilaci a úpravy destilátu. Charakter konečnému výrobku dává původní zpracovávaná surovina (ovoce u ovocných destilátů, cukrová třtina u rumu, agáve u tequilly...).

JAK SE OD SEBE LIŠÍ?

Dřívější dělení lihovin na pravé ušlechtilé destiláty, řezané destiláty a konzumní lihoviny bylo jednodušší pro pochopení, co je co. U pravých ušlechtilých destilátů je veškerý líh získán z původní zkvašené suroviny. Tou může být ovoce (meruňkovice, calvados), révové víno (vínovice, koňak, brandy) nebo obilí (whisky, vodka), ale i další suroviny (borovička z jalovčinek).

Řezané destiláty jsou poloušlechtilé lihoviny, jež se vyrábějí mísením destilátů s lihem, vodou a případně jinými přísadami. A nejlevnější konzumní lihoviny vznikají smísením lihu, vody, trestí, případně cukru a dalších aromat.

Dnešní předpisy v podstatě rozdělují lihoviny na destiláty, kategorizované lihoviny a ostatní lihoviny.

CO JE CO?

Destiláty: Lihoviny, v nichž etanol vznikl jen destilací. Patří sem rum, whisky, ovocné destiláty (slivovice jen tehdy, pokud k ní nebyl přimíchán líh), obilné pálenky, vínovice, pivovice, tequilla...

Kategorizované lihoviny: Nejsou to destiláty, ale odpovídají určité definici. Většina z nich vznikla aromatizováním lihu. Jsou levnější než destiláty. Patří sem například tuzemák, gin, vodka, likér...

Ostatní lihoviny: Vejdou se sem všechny lihoviny, které neodpovídají žádné definici, mohou být označeny jakýmkoliv smyšleným názvem (např. Švestka nebo Pirátská 35), není určeno, jaký mají mít obsah alkoholu. Jsou to nejlevnější druhy lihovin. 

,

Prémiové testy