Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vepřové konzervy se změnily. Před 30 lety jim pomáhal jen pepř, sůl a kmín

  14:13aktualizováno  16:08
Spotřebitelský časopis dTest podrobil 16 masových konzerv testu složení včetně porovnání s téměř čtyřicet let starými potravinářskými normami. Původním recepturám se přiblížily pouze dva výrobky. Klasické „vepřovky“ si sice kvalitu relativně drží, u lančmítů je to o poznání horší.

Složení Vepřového ve vlastní š’távě ze kterého je patrné, že výrobek obsahuje 90 procent masa | foto: Hamé

Zda vepřové konzervy už nejsou to, co bývaly, ověřovalo srovnání ingrediencí současných produktů s technickými normami pro výrobu „vepřového masa ve vlastní šťávě“ a lančmítu z roku 1978.

Hamé čelí hněvu kvůli levnějším konzervám pro Rakušany. Mají však méně masa

„Ze všech šestnácti testovaných vzorků se původním recepturám svým složením přiblížily pouze dva,“ uvádí Hana Hoffmannová, šéfredaktorka dTestu.

Oproti staré receptuře, v níž se maso ve vepřových konzervách ochucovalo pouze solí, pepřem a kmínem, se v dnešních výrobcích využívají látky pro zvýraznění chutě a vůně, a zahušťovadla jako bramborový škrob či guma euchema E 407a, upozorňuje časopis v tiskové zprávě.

V případě lančmítu se moderní výrobky odlišují přídavkem škrobu, živočišných a rostlinných bílkovin, barviv a použitím separátu, tedy strojně odděleného masa.

Socialistická reklama na konzervy:

Obsah masa problémem není

Podle současné vyhlášky musí vepřová konzerva ve vlastní šťávě obsahovat alespoň 70 % masa, obsah vody nesmí překročit 70 % a obsah tuku nesmí být vyšší než 40 % (do vyhlášky můžete nahlédnout zde). „Všech jedenáct vepřových konzerv limity dodrželo. V případě Pikok Vepřové maso ve vlastní šťávě jemně kořeněné a Hamé Vepřové maso ve vlastní šťávě byl obsah masa dokonce devadesátiprocentní,“ říká Hoffmannová a dodává: „U lančmítů byla situace již horší. Tři z pěti testovaných požadavek na obsah masa vůbec nesplnily.“

Fotogalerie

Při měření obsahu tuku a vody byly výsledky vůči konzervám příznivější. Všechny obsahovaly menší podíl tuku, než zákon požaduje, a pouze v případě Švéda Vepřové maso od sedláka byla naměřena mírně nadlimitní přítomnost vody.

Právě na obsah masa ve „vepřovce“ a na její cenu si nedávno stěžoval na Facebooku zákazník, který porovnal konzervu od Hamé s podobným výrobkem od stejné firmy koupeným v Rakousku. Jeho zprávu sdílely tisíce lidí, iDNES.cz však zjistil, že stížnost nebyla oprávněná - v Česku prodávaný výrobek měl výrazně více masa (více čtěte zde).

To ovšem neznamená, že by se v českých obchodech v uvádění obsahu masa nešvindlovalo. Například v pondělí oznámila potravinářská inspekce, že její inspektoři prověřovali Pikok Chalupářské vepřové maso v balení 300 gramů z Polska. Masa mělo být ve výrobku 89 procent, ve skutečnosti obsahoval jen 77 procent masa (více čtěte zde).

Ha Ming od Hamé klamal separátem, tvrdí dTest

Loni v létě poukázal velký test Vysoké školy chemicko-technologické, že mezi konzervami s lančmítem, které končí na regálech českých a německých obchodů, je velký rozdíl, přestože pochází od stejné značky. Zdánlivě identická plechovka však obsahuje jiný produkt. Zatímco německá verze (prodávaná po názvem Frühstücksfleisch) je vyrobena téměř výhradně z vepřového masa, česká obsahuje 39 procent separátu (o testu čtěte více zde).

Tajemství dánského lančmítu: pro Čechy separát, pro Němce vepřové maso

Dle zákona by však výrobek označený jako vepřové ve vlastní šťávě neměl obsahovat žádný separát.

Podezření na jeho přítomnost pojala v aktuálním testu dTestu laboratoř pouze u vzorků Hamé Vepřové maso ve vlastní šťávě k obědu i večeři a Mei Ning Vepřové maso ve vlastní šťávě.

„U Vepřového masa ve vlastní šťávě Ha Ming z produkce firmy Hamé byly hodnoty natolik přesvědčivé, že lze hovořit o nedeklarovaném přídavku separátu a klamání spotřebitele. Za to jsme výrobku udělili nedostatečnou,“ konstatuje Hoffmannová.

Hamé se však proti výsledkům tvrdě ohradilo. „My strojně oddělené maso do našeho Vepřového masa ve vlastní šťávě Ha Ming vůbec nepoužíváme. Nerozumíme tomu, jak mohl dTest dojít ke svému tvrzení a zjistit přítomnost něčeho, co tam ve skutečnosti není,“ sdělil iDNES.cz mluvčí firmy Petr Kopáček. Dodal, že požádá časopis o protokol testu s naměřenými hodnotami.

Složení odpovídající normám je jedna věc, ta druhá je, jaký je výrobek při samotné konzumaci. Všechny konzervy prošly senzorickým testem, při kterém panel osmi odborných hodnotitelů posuzoval vzhled, vůni, chuť a konzistenci masa. Obecně dopadly výsledky zkoušky lépe u vepřového masa ve vlastní šťávě než u lančmítu, ale nedostatky se našly u téměř všech testovaných, uvedl dTest.

Autor:
Témata: dTest, Éčka, Hamé


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.