Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Test výčepních piv: laikům chutnala piva, která experti odsoudili

  5:00aktualizováno  5:00
Dvanáct druhů výčepních piv ze sudů testovaly dvě poroty: odborná a laická. U laiků zvítězil Primátor, u expertů piva velkých značek. Běžní konzumenti celkově ocenili piva víc než profesionálové.

Piva jsme testovali mnohokrát, ale vždy jen lahvová. Tentokrát jsme se rozhodli pro pivo ze sudů. Vůbec první test tohoto druhu v ­Česku přinesl hned dvě překvapení: trochu podceňovaná výčepní piva neboli desítky nejsou vůbec špatná. A laici si je chválí víc než odborníci.

Test 12 druhů výčepních piv zorganizovala redakce MF DNES ve spolupráci s brněnskou firmou Thermotechnika Bohemia. Ta zapůjčila výčepní zařízení.

Kompletní výsledky testu výčepních piv najdete zde

Kdybychom se spokojili jen s hodnocením odborníků, nedopadlo by to pro výčepní piva tak dobře. Slovně se sice o vzorcích vyjadřovali vesměs pozitivně, ale známky jim dávali poměrně přísné - na vysvědčení by od nich dostala čistou trojku.

My jsme ale piva dali ochutnat i ­běžným konzumentům, kteří nerozeznají diacetylovou (máslovou) vůni a chuť od dimethylsulfidové (po vařené zelenině), ale poznají, zda jim pivo chutná nebo ne. A ­vzorky, které jsme jim předložili, jim chutnaly.

Konzumenti versus odborníci

Pivům dávali vesměs lepší známky než odborníci. Hůř u nich dopadly jen dva vzorky: Gambrinus a Staropramen, dvě značky, které odborníci dali na první místa, skončily u laiků až v druhé polovině žebříčku.

A obráceně, svijanská desítka patřila u laiků k těm nejlepším, u odborníků však skončila na posledním místě.

A ještě jeden paradox, vítězem laické poroty se stal Antonín, novinka náchodského pivovaru Primátor, který získal u expertů jen podprůměrné hodnocení.

Máslo, nebo rozpouštědlo?

Na vině rozdílného hodnocení byla podle expertů diacetylová chuť, kterou někteří označili za vadu.

„Když je diacetyl v pivu v nízké koncentraci, tak je docela příjemný, lehounce máslový. Když je ho víc, tak má chuť po rozpouštědlech, a to už příjemné není. Navíc někdo je na diacetyl hodně citlivý a­ někdo ho naopak vůbec nevnímá,“ vysvětluje František Frantík z ­Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, proč se hodnocení tolik lišilo.

Lehce diacetylová vůně je přitom pro české pivo typická. Vše je tedy otázkou míry.

Změnily minipivovary chutě?

Snažili jsme se najít odpověď na otázku, proč laikům chutnala piva, která odborníci kritizovali.

„Řekl bych, že to může být částečně i vlivem minipivovarů. Ty vnesly mezi konzumenty příklon k řemeslným pivům, u kterých se tak úplně nehlídá absolutní čistota chuti, jako to dělají velké pivovary,“ vysvětluje jeden z porotců, bývalý ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

„Běžný konzument nevyhledává pivo, které bude dokonalé, ale podle něj i trochu nudné. Hledá pivo, které odpovídá jeho představě o tom, jak by mělo řemeslně poctivé pivo správně chutnat. I když to třeba nebude z moderního sládkovského pohledu úplně dobré.“

„Chuťové preference odborníků, kteří hledají v pivu vady, mohou být naprosto odlišné od chuťových preferencí pijáka piva,“ říká ředitel Primátoru Josef Hlavatý a vysvětluje, proč jejich výčepní Antonín chutná jinak: „Připravovali jsme ho ke 140. výročí pivovaru a chtěli jsme ho udělat jako takovou revokaci řemeslného piva, poctivě se vším všudy bez ohledu na náklady, protože si myslíme, že i výčepní pivo si to zaslouží. Proto se může jeho chuť lišit od běžných piv z velkých pivovarů.“

Kolik stupňů má výčepní?

Říkáme jim běžně desítky, i když to teoreticky mohou být i sedmičky. Výčepní pivo je totiž ve vyhlášce definováno jako pivo s extraktem původní mladiny 7 až 10 (hmotnostních) procent. Většinou se ale vyrábějí jako devítky nebo desítky. Tomu odpovídaly i výsledky analýz, které zpracoval Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze. Sedm vzorků odpovídalo devítce, pět desítce. Rozdíl mezi nimi je ale podle odborníků minimální a spotřebitel ho na chuti nepozná. Podstatné je, že všechna piva označená jako „desítka“ měla skutečně extrakt mladiny vyšší než 10 procent.

Všechny vzorky také odpovídaly deklaraci alkoholu. Vyhláška neříká, jaké množství alkoholu musí mít výčepní pivo nebo ležák, ale existuje vztah mezi stupňovitostí a ­obsahem alkoholu, i když nejde o­ přímou úměru. Obsah alkoholu totiž závisí i na stupni prokvašení. Zjednodušeně platí, že výčepní piva mají kolem 4 a ležáky kolem 5 ­procent alkoholu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Crashtest dětských autosedaček
Test upozornil na dvě nebezpečné autosedačky, jedna katapultovala dítě

Při nárazových zkouškách dětských autosedaček odhalil německý autoklub ADAC dvě smrtelně nebezpečné autosedačky. Jedna z testovaných katapultovala dítě při...  celý článek

Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha porovnával kvalitu stejných výrobků...
PŘEHLEDNĚ: Které výrobky jsou v Česku šizené a které lepší než v Německu

Méně masa, více separátu, menší množství sýru ve stejně velké krabičce. I tak upravují výrobci tytéž produkty pro zákazníky v různých zemích. Podívejte se na...  celý článek

Před třemi lety počatý experiment spočívá v tom, že se listová zelenina pěstuje...
Saláty vypěstované jen v roztoku už brzy zamíří z Břeclavi do obchodů

Zelenina pěstovaná na vertikální farmě v břeclavské Fosfě se má již brzy dostat do komerčního prodeje. Před třemi lety počatý experiment spočívá v tom, že se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.