"Je pravda, že dětský věk je pro výuku ideální. Leckdo si proto může myslet, že pokud první učebnici neotevřel, když mu bylo šest, je vše ztracené. Ale tak tomu není," vysvětluje učitelka angličtiny a členka Asociace metodiků a učitelů angličtiny Zdena Hartingerová. I když to je skutečně věk, v němž se v zahraničí na některých školách s výukou začíná. "Například v Rakousku je výuka povinně zařazena již od první třídy," dodává Hartingerová.
Také v Česku se tento trend, tedy začít s výukou co nejdříve, už projevuje. Ve školách byly hodiny cizích jazyků posunuty do čtvrté třídy a výhledově se počítá s třetím ročníkem. Jestliže člověk v takto raném věku začátek výuky nestihl, měl by se do toho podle Zdeny Hartingerové dát ihned. "Není na co čekat. S přibývajícími lety totiž ubývá času i paměti."
Často se ozývají hlasy, že stále zaostáváme ve znalostech cizích jazyků za jinými národy. Je to skutečně pravda?
"Myslím si, že to je spíše předsudek. Běžný Francouz, Němec nebo Ital na tom není o mnoho lépe než průměrný Čech," říká v rozhovoru učitelka angličtiny a členka Asociace metodiků a učitelů angličtiny Zdena Hartingerová.
A co třeba skandinávské země?
Poukazování na to, že Švédové mluví již v poměrně mladém věku velmi dobře anglicky, není tím pravým argumentem. Švédština je stejně jako angličtina germánským jazykem a švédští studenti mohou využít jazykové podobnosti. Pro Čechy zas není problém naučit se například polsky, neboť oba jazyky jsou slovanské. Jednoduše řečeno, kdyby byla třeba právě polština mezinárodním jazykem číslo jedna, naše děti by s ním neměly problém.
Smiřme se s tím, že zatím angličtina vítězí.
Jistě. Není to výmluva. Zakopaný pes je ještě jinde. Normálně nadanému člověku trvá zvládnutí jazyka na pokročilou úroveň několik let. Proto každý, kdo toho chce dosáhnout, musí znalosti po celý život udržovat a rozvíjet. Což se ne vždy děje. Není-li jazyk aktivně používán, hrozí, že jej postupně zapomenete.
Jakou děláme nejčastější chybu při učení?
Velice často si stanovujeme nereálné časové horizonty. Dobře se naučit cizímu jazyku není jen bezbolestná zábava na pár měsíců, je to i mnoho vytrvalé práce. Chybou bývají také opakované začátky. A existují v Česku i zakořeněné mýty o všespasitelnosti "hození do vody", to znamená dlouhodobého pobytu v cizí zemi bez předchozí přípravy. Mnohem efektivnější je nejdříve jazyk studovat doma, až potom vědomosti prohloubit v cizině.
Ne každý na cizinu má.
Řešením jsou zdejší jazykové kurzy s rodilými mluvčími. Ale někdy se jejich význam přeceňuje. Jestliže natrefíte na pedagoga s kvalifikací pro výuku cizího jazyka, je to člověk na pravém místě. Bohužel, takových mnoho není. Dobrá proto bývá kombinace český učitel a rodilý mluvčí.
Existuje ideální metoda výuky?
Každý člověk je jiný, a tudíž neexistuje jediná zázračná metoda, která by ideálně vyhovovala všem. To si uvědomují autoři moderních učebnic, a proto jsou v nich zastoupeny většinou různé kombinace přístupů. Člověk by navíc měl o sobě vědět, jaký učební styl mu vyhovuje: zda se lépe učí prostřednictvím zraku, sluchu, či zda mu vyhovuje hra a pohyb. Dobrý učitel by měl být schopen každému jeho hlavní učební styl určit.
Chci-li se učit více jazyků najednou, jak postupovat?
Naučte se nejprve slušně jeden jazyk, teprve potom se pusťte do druhého. Druhý jazyk bývá jednodušší, protože první již vytvořil představu o tom, co cizí jazyk je a jak se ho učit. U dětí platí následující schéma: začít co nejdříve s angličtinou a kolem dvanácti let přidat další jazyk dle volby dítěte. K úspěchu stačí systém v domácí přípravě a vytrvalost.
