"Lidé přišli v pondělí do práce a nestačili se divit. Někteří tady po fabrice bloumali dva dny, než to pochopili," tvrdí vedoucí Seby v Plavech Jaroslav Ducháček, jenž je stejně jako dalších šedesát pracovníků od začátku týdne na dlažbě.
Textilnictví na TanvaldskuNa začátku 19. století byla na Tanvaldsku postavena největší strojní přádelna ve střední Evropě (Tanvaldská přádelna). Od roku 1845 vznikají v tomto regionu mechanické tkalcovny. Fabriku v Plavech (dnes Seba 05) postavil baron Liebieg v roce 1854. Na počátku 20. století dosáhlo bavlnářství na Tanvaldsku vrcholu, existovalo zde dvacet bavlnářských firem. Továrnu v Plavech koupil v roce 1933 Čech František Brůna. V roce 1945 mu stát majetek konfiskoval. V roce 1948 vzniká státní podnik Seba Tanvald. Srpen 2012: definitivní konec kdysi slavné firmy.  První továrník František Brůna. |
Textilní fabriku postavil v Plavech baron Liebieg v roce 1854. O osmdesát let později ji koupil český továrník a sokol František Brůna, který ji přivedl k rozkvětu. Po válce byla fabrika, které se zde neřekne jinak než Mlenska, konfiskována a v roce 1948 vznikl z dvaceti různých provozoven státní podnik Seba Tanvald.
"Nějak jsem to tušila, protože jsem v březnu a červnu psala majitelům, jak to bude s továrnou dál. Nedostala jsem odpověď a před pár dny jsem se dozvěděla, že během dovolené odvezli z fabriky stroje. Když se lidé vrátili, měli připravené výpovědi," vylíčila starostka Plavů Věra Mužíčková.
V Plavech, kde žije tisícovka obyvatel, byla Seba druhým největším zaměstnavatelem. "Ještě jsem ani nedostala oficiální informaci o definitivním ukončení," rozčiluje se Mužíčková.
Majitel neinformoval ani zaměstnance, kteří dostávali výplatu s dvouměsíčním zpožděním. "To považuji za vrchol nemravnosti. Lidi je prostě nezajímají," míní Mužíčková.
Generálním ředitelem Seby v Plavech i Seby v Bílině je Filip Závěrka. Na otázku, proč oba závody se stovkou lidí zavřel, odpověděl podrážděně: "Jsem na cestách, nebudu se k tomu vyjadřovat."
Odboráři nic nevěděli
"Zpráva o konci Seby Tanvald je pro mě novinkou, ale je jasné, že doby velkých textilních továren jako byla Textilana, Seba nebo Bytex, skončila. Pro porovnání: V roce 1990 bylo v celém Československu v tomto odvětví zaměstnáno 320 tisíc lidí, dnes jen 40 tisíc. To jsou výmluvná čísla," komentovala zánik výroby v Sebě Miroslava Palečková, předsedkyně odborového svazu textilního průmyslu.
Také hlavní odborový vůdce Seby František Prchal ve čtvrtek nic nevěděl. Dokonce tvrdil, že ne všichni byli propuštěni, dost jich tam zůstane. "Není pravda, že se odvážely všechny stroje, jen jeden, který patřil někomu jinému," říká muž, který by měl stát na straně propuštěných zaměstnanců. Prchal je však také zároveň členem dozorčí rady Seby.
"Nejvíc mi vadí jednání majitelů, protože my jsme jim vycházeli vstříc. Například když tvrdili, že by mohli skončit kvůli rozbitému mostu k fabrice, tak jsme jim ho opravili. Nebylo nám to nic platné," říká starostka Plavů.
Pozoruhodné na situaci v jejich obci je, že zde byly dva závody Seby s označením 04 a 05. Ten první v devadesátých letech zkrachoval, ale koupil ho německý podnikatel, který dnes zaměstnává sto lidí. Mlenska padla před několika dny. "Němec ji koupil, aby podnikal, ne, aby ji nechal krachnout," vysvětluje starostka Mužíčková.
