Svolali ji proto, že v Litvínově se mluví o tom, jak případné zrušení ekologických limitů těžby a její pokračování přes obce Černice a Horní Jiřetín ohrozí i toto podkrušnohorské město.
Kolem dvou a půl tisíce obyvatel už podepsalo i petici za referendum, v němž by si zavázali místní politiky, aby nesouhlasili ze zrušením uzávěry na další těžbu. Právě to požaduje Mostecká uhelná společnost. Limity platí už od roku 1991 a za ně těžaři nesmí, čára na mapě v podstatě chrání Černice a Horní Jiřetín.
Dodržíme hygienu
"Jsme povinni dodržovat hygienické zákony a limity, abychom neobtěžovali prachem a hlučností. Těžba u Litvínova by nebyla naše první v sousedství města. Horní hranice lomu by byla nejblíže 500 metrů k městské části Janov, uhlí a velkostroje až kilometr od něj," uvedl Petr Kolman, výkonný ředitel Mostecké uhelné společnosti.
"Jsou to ale teoretické úvahy. O tom, zda by těžba pokračovala až do těchto nejzazších mezí, se musí jednat. Chystaný těžební projekt by musel projít řízením EIA, tedy posouzením jeho vlivu na životní prostředí. Mluvíme tu o letech 2020 až 2030, kdy by se teoreticky k této hranici došlo. Těžba se ale Litvínovu vyhne. Nijak ho neohrozí," upozornil.
O referendu se bude jednat
Litvínovské občanské sdružení Kořeny už ale podalo radnici návrh na vyhlášení místního referenda, v němž by obyvatelé odpovídali na otázku:
"Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby uhlí k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991?"
Zastupitelé budou o referendu jednat 21. září. "Městský úřad už posoudil formální stránky petice za referendum a nenašel žádné nedostatky. Podepsalo se tolik lidí, že by vyhlášení referenda nemělo nic bránit," uvedl Miroslav Otcovský ze sdružení Kořeny.
"Budeme obcházet zastupitele a vysvětlovat jim naše stanoviska. Vyhlášení referenda by měl být i signál pro kraj, že osud Litvínova a okolí není místním lhostejný," dodal s tím, že podle sdružení není překročení limitů těžby pro město nijak přínosné a může ho spíš izolovat od okolí.
Těžaři z Mostecké uhelné s tím nesouhlasí. Tvrdí, že s pokračováním těžby nezmizí silniční spojení krušnohorských obcí s Litvínovem, ani silnice k zámku Jezeří.
"Chceme si s představiteli sdružení i vedením Litvínova naše záměry vyjasnit. Fakticky si vše vysvětlovat. Navrhneme jim i nezávislé posouzení situace třeba odborníky ministerstva životního prostředí," řekl Kolman.
Pod Horním Jiřetínem a Černicemi u Litvínova jsou zásoby asi 280 milionů tun kvalitního hnědého uhlí. Pokud se prolomí limity těžby, vystačí asi do roku 2065.
Proti prolomení limitů, o němž se začalo hovořit hlasitěji zhruba před třemi lety, podepsaly petici tisíce lidí, včetně exprezidenta Václava Havla. Ten dokonce vyzval bývalého premiéra Jiřího Paroubka, aby další těžbě zabránil. Hornické odbory naopak požadují, aby byla práce pro tisíce horníků zachována.
